< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Sprüche Salomos, des Sohnes Davids, des Königs von Israel:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
um Weisheit und Unterweisung zu kennen, um Worte des Verstandes zu verstehen,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
um zu empfangen einsichtsvolle Unterweisung, Gerechtigkeit und Recht und Geradheit;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
um Einfältigen Klugheit zu geben, dem Jüngling Erkenntnis und Besonnenheit.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Der Weise wird hören und an Kenntnis zunehmen, und der Verständige wird sich weisen Rat erwerben;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
um einen Spruch zu verstehen und verschlungene Rede, Worte der Weisen und ihre Rätsel. -
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Die Furcht Jehovas ist der Erkenntnis Anfang; die Narren verachten Weisheit und Unterweisung.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Höre, mein Sohn, die Unterweisung deines Vaters, und verlaß nicht die Belehrung deiner Mutter!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Denn sie werden ein anmutiger Kranz sein deinem Haupte und ein Geschmeide deinem Halse. -
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mein Sohn, wenn Sünder dich locken, so willige nicht ein.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Wenn sie sagen: Geh mit uns, wir wollen auf Blut lauern, wollen den Unschuldigen nachstellen ohne Ursache;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
wir wollen sie lebendig verschlingen wie der Scheol, und unverletzt, gleich denen, welche plötzlich in die Grube hinabfahren; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
wir werden allerlei kostbares Gut erlangen, werden unsere Häuser mit Beute füllen;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
du sollst dein Los mitten unter uns werfen, wir alle werden einen Beutel haben:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Mein Sohn, wandle nicht mit ihnen auf dem Wege, halte deinen Fuß zurück von ihrem Pfade;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
denn ihre Füße laufen dem Bösen zu, und sie eilen, Blut zu vergießen.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Denn vergeblich wird das Netz ausgespannt vor den Augen alles Geflügelten;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
sie aber lauern auf ihr eigenes Blut, stellen ihren eigenen Seelen nach.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
So sind die Pfade aller derer, welche der Habsucht frönen: sie nimmt ihrem eigenen Herrn das Leben.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Die Weisheit schreit draußen, sie läßt auf den Straßen ihre Stimme erschallen.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Sie ruft an der Ecke lärmender Plätze; an den Eingängen der Tore, in der Stadt redet sie ihre Worte:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Bis wann, ihr Einfältigen, wollt ihr Einfältigkeit lieben, und werden Spötter ihre Lust haben an Spott, und Toren Erkenntnis hassen?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Wendet euch um zu meiner Zucht! Siehe, ich will euch meinen Geist hervorströmen lassen, will euch kundtun meine Reden. -
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Weil ich gerufen, und ihr euch geweigert habt, meine Hand ausgestreckt, und niemand aufgemerkt hat,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
und ihr all meinen Rat verworfen, und meine Zucht nicht gewollt habt:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
so werde auch ich bei eurem Unglück lachen, werde spotten, wenn euer Schrecken kommt;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
wenn euer Schrecken kommt wie ein Unwetter, und euer Unglück hereinbricht wie ein Sturm, wenn Bedrängnis und Angst über euch kommen.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Dann werden sie zu mir rufen, und ich werde nicht antworten; sie werden mich eifrig suchen, und mich nicht finden:
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
darum, daß sie Erkenntnis gehaßt und die Furcht Jehovas nicht erwählt,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
nicht eingewilligt haben in meinen Rat, verschmäht alle meine Zucht.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Und sie werden essen von der Frucht ihres Weges, und von ihren Ratschlägen sich sättigen.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Denn die Abtrünnigkeit der Einfältigen wird sie töten, und die Sorglosigkeit der Toren sie umbringen;
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
wer aber auf mich hört, wird sicher wohnen, und wird ruhig sein vor des Übels Schrecken.

< Príslovia 1 >