< Príslovia 1 >
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
The proverbs of Solomon the son of David, the king of Israel:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
To know wisdom and instruction; to comprehend the sayings of understanding;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
To accept the instruction of intelligence, righteousness, and justice, and equity;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
To give to the simple prudence, to the youth knowledge and discretion.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
The wise will hear, and will increase [his] information; and the man of understanding will obtain wise counsels:
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
To understand a proverb, and a sage sentence; the words of the wise, and their riddles.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
The fear of the Lord is the beginning of knowledge: wisdom and instruction fools [alone] despise.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Hear, my son, the instruction of thy father, and cast not off the teaching of thy mother;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
For a wreath of grace are they unto thy head, and chains for thy throat.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
My son, if sinners wish to entice thee, consent thou not.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
If they should say, Come with us, let us lie in wait for blood, let us watch in concealment for the uselessly innocent;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
We will swallow them up like the grave alive; and the men of integrity, as those that go down into the pit; (Sheol )
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
We shall find all [kinds of] precious wealth, we will fill our houses with booty;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Thy lot must thou cast in our midst; one purse shall be for us all:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
My son, walk not thou on the way with them; withhold thy foot from their path;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
For their feet run after evil, and they make haste to shed blood.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
For uselessly is the net spread out before the eyes of every winged bird:
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
While they lie in wait for their [own] blood; they watch in concealment for their [own] lives.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
So are the paths of every one that is greedy after [unlawful] gain; it taketh away the life of those that own it.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Wisdom crieth loudly without; in the public places she uttereth her voice;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
At the corner of noisy streets she calleth, at the entrances of gates; in the city she sayeth her speeches:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners take their delight in scorning, and fools hate knowledge?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Turn back to my admonition: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Whereas I called, and ye refused; I stretched out my hand, and no man was attentive;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
And ye have set at nought all my counsel, and would not accept my admonition:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
[Therefore] I also will truly laugh at your calamity; I will deride [you] when your terror cometh;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
When your terror cometh like the tempest-cloud, and your calamity hasteneth like a whirlwind; when there come upon you distress and affliction.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Then will they call me, but I will not answer; they will seek me earnestly, but they shall not find me;
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
For the reason that they hated knowledge, and the fear of the Lord they did not choose;
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
[That] they would not attend to my counsel: [that] they rejected all my admonition.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and from their own counsels shall they be satisfied.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
For the defection of the simple will slay them, and the prosperity of fools will cause them to be lost.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
But he that hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be at rest from the dread of evil.