Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Haenawk loe Israel siangpahrang, David capa, Solomon ih palungha lok ah oh;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
palungha lok mah palunghahaih, thuitaekhaih hoi kathuk lokhlongnawk panoekhaih to na paek tih;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
thuitaek thaihaih, katoeng ah lokcaekhaih, kangvan ah lok takroekhaih to na hnu tih;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
kami rumramnawk khaeah palunghahaih to paek ueloe, thendoeng mah panoekhaih hoi poek thaihaih to tawn tih.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Palungha kami loe lok tahngai ueloe, panoekhaih to pung tih; panoekhaih tawn kami loe palungha kami mah thuih ih lok to talawk tih;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
palungha lok hoi patahhaih loknawk, palungha kami mah thuih ih palunghahaih lok hoi kathuk loknawk to panoek thai hanah,
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Sithaw zithaih loe palunghahaih takung ah oh; toe amthu mah loe palunghahaih hoi thuitaekhaih to patoek.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Ka capa, nam pa thuitaekhaih lok to tahngaih loe, nam no mah patukhaih to pahnawt sut hmah.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
To tiah thuitaekhaih hoi patukhaih loe na lu hanah apawk lumuek baktih, na tahnong hanah bungmu ah om tih.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Ka capa, kami zaenawk mah na zoek cadoeh, nihcae ih lok to tahngai hmah.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Nihcae mah, Kaicae hnuk ah na bang ah, kami athii palong hanah zing si loe, zaehaih tawn ai kaminawk to angang si;
nihcae to taprong baktih, tangqom thungah caeh kaminawk baktiah, kahing ah paaeh boih si; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
to tiah nahaeloe atho kana hmuenmae to a hnu o ueloe, aicae ih im doeh minawk khae hoi lomh ih hmuenmae hoiah koi tih;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
kaicae hoi nawnto taham khethaih phoisa to va ah; a hnuk o ih phoisa doeh kangvan ah amzet si, tiah na naa o cadoeh,
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
ka capa, nihcae hnukah bang hmah; nihcae caehhaih loklam ah caeh hmah:
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
nihcae loe zaehaih sak hanah cawnh o moe, athii palong hanah angtawt rang o.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Tavaa mah hnuk naah palok payang nahaeloe tih atho maw om tih!
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
To baktih kaminawk loe angmacae athii long hanah zing o moe, angmacae hinghaih lak han ih ni angang o!
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Amsoem ai ah hmuen hak koeh hmoek kaminawk boih loe, hnukkhuem ah angmacae hinghaih to ni a lak o.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Palunghahaih loe tasa bangah hangh moe, loklamnawk ah tha hoiah a hangh;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
kami angpophaih ahmuennawk hoi vangpui khongkhanawk ah a hangh; vangpui thungah a hang ih loknawk loe,
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
nangcae kami rumramnawk, khosak rumramhaih to nasetto maw na palung o han vop? Nangcae loe minawk mah pahnuithuihaih to na koeh o, amthu kaminawk loe palunghahaih to nasetto maw hnuma o vop tih?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Kang thuitaek o haih lok hae tahngai oh loe, amlaem oh; khenah, ka muithla nangcae nuiah ka kraih moe, ka thuih ih loknawk to kang panoek o sak han.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Kang kawk o naah, nang maak o; ka ban payangh naah, tidoeh nang sah o ai;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
kang thuih ih lok to tidoeh na sah o ai moe, kang thuitaek o haih lok doeh na tahngai o ai pongah,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
raihaih na tongh o naah kang pahnuih thuih moe, zithaih na tongh o naah,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
na nuiah raihaih mah takhi sae baktiah phak moe, amrohaih mah takhi kamhae baktiah angzoh thuih naah, palungsethaih hoi raihaih mah na nuiah krak thuih naah doeh kang pahnui o thuih toeng han:
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Kai nang kawk o naah, kang pathim o mak ai; nihcae mah kai to pakrong o tih, toe na hnu o mak ai.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Nihcae loe palunghahaih to hnukma o, Angraeng zithaih to qoi o ai.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Ka thuih ih lok to nihcae mah tahngai o ai, ka zoehhaih loknawk boih doeh patoek o.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
To pongah nihcae mah a caeh o haih loklam ih athaih to caa o ueloe, sak han a poek o ih hmuen hoiah koi o tih.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Poekhaih tawn ai kaminawk loe loklam amkhraeng o moe, duek o; amthu kaminawk khosakhoihaih loe angmacae amrohaih ah oh.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Toe ka lok tahngai kami loe ngancuem ueloe, kasae zithaih om ai ah monghaih hoiah khosah tih.
