Filipským 2

1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,

Är nu någor förmaning när eder i Christo; är någor tröst i kärlekenom; är någor Andans delaktighet; är någor hjertelig kärlek och barmhärtighet;

2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,

Så uppfyller mina glädje, att I ären ens till sinnes, lika kärlek hafvande, endrägtige, samhällige;

3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.

Att intet sker med kif eller fåfäng äro; utan med ödmjukhet räkne hvar den andra yppare än sig.

4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

Ser icke hvar på sitt eget bästa, utan hvar och en på ens annars bästa.

5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,

Hvar och en vare så till sinnes, som ock Christus Jesus var;

6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

Hvilken, ändå han var i Guds skepelse, räknade han icke för rof Gudi jemlik vara;

7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.

Utan förnedrade sig sjelf, tagandes på sig en tjenares skepelse, och vardt lika som en annor menniska, och i åthäfvor funnen som en menniska;

8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.

Ödmjukade sig sjelf; vardt lydig intill döden, ja, intill korsens död.

9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,

Derföre hafver ock Gud förhöjt honom, och gifvit honom ett Namn, det öfver all namn är;

10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,

Att i Jesu Namn skola sig böja all knä, deras som i himmelen, på jordene, och under jordene äro;

11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.

Och alla tungor skola bekänna, att Jesus Christus är Herren, Gud Fader till äro;

12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.

Så, mine älskelige, som I alltid hafven varit lydige, icke allenast i mine närvaro, utan ock nu mycket mer i mine frånvaro, skaffer med fruktan och bäfvan, att I salige varden.

13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.

Ty Gud är den som verkar i eder både vilja och gerning, efter sitt goda behag.

14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,

Görer all ting utan knorr och tvekan;

15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,

På det I mågen vara oförtalade och rene, och Guds barn ostraffelige, midt ibland det vanartiga och vrånga slägtet; ibland hvilka lyser såsom ljus i verldene;

16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.

Att I blifven vid lifsens ord, mig till en berömmelse på Christi dag, att jag icke fåfängt lupit, eller fåfängt arbetat hafver.

17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.

Och om jag än offras öfver edra tros offer och Gudstjenst, så gläder jag mig, och fröjdar mig med eder alla.

18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.

För det sammas skull skolen I ock glädjas, och skolen glädjas med mig.

19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.

Men jag hoppas i Herranom Jesu, att jag innan kort varder sändandes till eder Timotheum; att jag ock må varda vid ett godt mod, då jag förnimmer huru med eder tillstår.

20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.

Ty jag hafver ingen, den som så alldeles lika med mig till sinnes är, den så hjerteliga omsorg hafver för eder.

21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.

Ty de söka alle efter sitt eget, icke det Christo Jesu tillhörer.

22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.

Men I veten, att han bepröfvad är; ty såsom ett barn med fadrenom, hafver han med mig tjent uti Evangelio.

23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.

Honom hoppas mig nu sända, det första jag hafver besett min ärende.

24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.

Jag tröstar ock på Herran, att jag ock sjelf snart kommandes varder.

25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,

Mig hafver ock synts nödtorftigt vara sända till eder Epaphroditum, brodren, min medhjelpare och medstridare, och edar Apostel, den ock mig uti mine nödtorft tjenar;

26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.

Efter han hade en åstundan till eder alla, och var storliga bekymrad deraf, att I sport haden honom krankan;

27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.

Som han ock visserliga var dödssjuk; men Gud förbarmade sig öfver honom; och icke allenast öfver honom, utan ock öfver mig, att jag icke skulle få sorg på sorg.

28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.

Jag hafver nu sändt honom dess snarare, att I skolen få se honom, och dess gladare varda igen, och jag dess mindre sorg hafva.

29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.

Så undfår nu honom i Herranom med alla glädje; och de sådane äro, dem hafver i vördning;

30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

Ty för Christi verks skull var han dödenom så när kommen, att han fögo tänkte på lifvet; på det han skulle tjena mig i edar stad.