Obadiáš 1
1 Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.
Ko e meʻa hā mai kia ʻOpataia. ʻOku pehē ʻae ʻEiki ko e ʻOtua ki ʻItomi; Kuo tau fanongo ki ha ongoongo meia Sihova, pea kuo ʻalu ha tangata talafekau ki he kakai hiteni, “Mou tuʻu, pea te tau tuʻu hake kiate ia ke tau.
2 Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.
Vakai, kuo u fakasiʻisiʻi koe ʻi he lotolotonga ʻoe hiteni: ʻoku lahi ho manukiʻi.
3 Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?
Kuo kākaaʻi koe ʻe he laukau ʻa ho loto, ʻa koe ʻoku nofo ʻi he ngaahi ʻanaʻi maka, pea ʻoku māʻolunga ho nofoʻanga; ʻaia ʻoku pehē ʻi hono loto, ‘Ko hai ʻe fakahifo au ki lalo ki he kelekele?’”
4 Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.
ʻOku pehē ʻe Sihova, “Neongo ʻoku ke hakeakiʻi koe ʻo hangē ko e ʻikale, pea ʻoku ke fokotuʻu ho pununga ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi fetuʻu, ka te u fakahifo koe mei ai.
5 Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?
He ka ne haʻu kiate koe ʻae kau kaihaʻa, ʻae kau kaihaʻa ʻi he pō, (ʻoiauē ho motuhi!) ʻIkai te nau kaihaʻasi ke ʻoua ke lahi ʻenau meʻa? Ka ne haʻu kiate koe ʻae kau toli kālepi, ʻikai kuo nau fakatoe ha ngaahi kālepi?
6 Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!
ʻOiauē hono vakili ʻoe ngaahi meʻa ʻa ʻIsoa! Hono hakule ʻo ʻene ngaahi meʻa fufū!
7 Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.
Ko e kau tangata kotoa pē naʻe kau fakataha mo koe, kuo nau ʻomi koe ʻo aʻu ki he mata fonua, kuo kākaaʻi koe ʻe he kau tangata naʻe melino mo koe, pea kuo ikuʻi koe; ʻakinautolu naʻe kai ho mā kuo nau ʻai ʻae tauhele ʻi lalo ʻiate koe: ʻoku ʻikai siʻi ha poto ʻiate ia.”
8 Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?
ʻOku pehē ʻe Sihova, “ʻIkai te u fakaʻauha ʻi he ʻaho ko ia ʻae kau tangata poto mei ʻItomi, pea mo e ʻilo mei he moʻunga ʻo ʻIsoa?
9 I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.
Pea ʻe ilifia hoʻo kau tangata mālohi, ʻe Timani, koeʻuhi ke ʻauha ʻi he tāmate ʻakinautolu kotoa pē ʻoku ʻi he moʻunga ʻo ʻIsoa.
10 Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.
Koeʻuhi ko hoʻo fai fakamālohi ki ho tokoua ko Sēkope, ʻe ʻufiʻufi ʻaki koe ʻae mā, pea te ke ʻauha ʻo lauikuonga.
11 Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.
ʻI he ʻaho ko ia naʻa ke tutuʻu mo e faʻahi ʻe taha, ʻi he ʻaho ko ia naʻe ʻave pōpula ʻe he kakai muli ʻa ʻene ngaahi kongakau, pea naʻe hū ʻae kau muli ki hono ngaahi matapā, pea nau talotalo ki Selūsalema, ko koe naʻa ke hangē ko e tokotaha ʻokinautolu.
12 Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti.
Ka naʻe ʻikai totonu hoʻo sio ki he ʻaho ʻo ho tokoua, ʻi he ʻaho ko ia naʻa ne hoko ko e muli; pea naʻe ʻikai totonu hoʻo vikiviki ki he fānau ʻa Siuta ʻi he ʻaho ʻo honau fakaʻauha; pea naʻe ʻikai totonu hoʻo lea fielahi ʻi he ʻaho ʻo ʻenau mamahi.
13 Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.
Naʻe ʻikai totonu hoʻo hū ʻi he matapā ʻo hoku kakai, ʻi he ʻaho ʻo ʻenau tuʻutāmaki; ʻio, naʻe ʻikai totonu hoʻo sio ki heʻenau mamahi ʻi he ʻaho ʻo ʻenau tuʻutāmaki, pe ala ki heʻenau koloa ʻi he ʻaho ʻo ʻenau tuʻutāmaki;
14 Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.
Pea naʻe ʻikai totonu hoʻo tutuʻu ʻi he mangaʻi hala, ke motuhi ʻakinautolu ʻi ai naʻe hao; pea naʻe ʻikai totonu hoʻo tukuange ʻakinautolu ʻi ai, naʻe toe ʻi he ʻaho ʻoe mamahi.
15 Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.
He ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo Sihova ki he kakai hiteni; ʻo hangē ko ia kuo ke fai ʻe fai pehē kiate koe: ʻe foki mai hoʻo totongi ki ho ʻulu ʻoʻou.
16 Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.
Hangē kuo mou inu ʻi hoku moʻunga tapu, ʻe pehē ʻae inu maʻuaipē ʻe he hiteni kotoa pē, ʻio, te nau inu mo folo hifo, pea te nau hoko ʻo hangē ko e kakai naʻe ʻikai.
17 Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.
Ka ʻe ʻi ai ʻae fakahaofi ʻi he moʻunga ko Saione, pea mo e māʻoniʻoni; pea ʻe maʻu ʻe he fale ʻo Sēkope ʻa honau tofiʻa.
18 I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.
Pea ʻe hoko ʻae fale ʻo Sēkope ko e afi, pea mo e fale ʻo Siosefa ko e ulo afi, pea ko e fale ʻo ʻIsoa ko e veve, pea te nau vela ʻiate kinautolu, mo fakaʻauha kinautolu; pea ʻe ʻikai toe ha niʻihi ʻi he fale ʻo ʻIsoa,” he kuo folofola pehē ʻe Sihova.
19 A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.
Pea ʻe maʻu ʻekinautolu ʻoe potu tonga ʻae moʻunga ʻo ʻIsoa; pea ko kinautolu ʻoe toafa, ʻae kakai Filisitia, pea te nau maʻu ʻae ngaahi ngoue ʻo ʻIfalemi, mo e ngaahi ngoue ʻo Samēlia: pea ʻe maʻu ʻe Penisimani ʻa Kiliati.
20 I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.
Pea ʻe maʻu ʻe he kau pōpula ʻi he kau tau ni ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, [ʻae fonua ]ʻoe kakai Kēnani ʻo aʻu ki Salefati; pea ʻe maʻu ʻe he kau pōpula ʻo Selūsalema, ʻaia ʻoku ʻi Sefalati, ʻae ngaahi kolo ʻoe potu tonga.
21 I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.
Pea ʻe ʻalu hake ʻae kau fakamoʻui ki he moʻunga ko Saione, ke fakamaau ʻae moʻunga ʻo ʻIsoa; pea ʻe hoko ia ko e puleʻanga ʻo Sihova.
