4 Mojžišova 6
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Angraeng mah Mosi khaeah,
2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddělí, činíce slib nazareův, aby se oddali Hospodinu,
Israel kaminawk khaeah hae tiah thui paeh; nongpa maw, nongpata maw, angmah hoi angmah to Angraeng han ih ni ka oh, tiah thuih moe, Nazaret kami ah oh hanah amhoe pacoengah, lokkamhaih to a sak naah,
3 Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlačeného z hroznů, zelených hroznů ani suchých nebude jísti.
mu hoi paqui thaih kalah mu maw, misurtui hoiah sak ih misurtui kathaw maw, kalah paqui thaih misurtui hoiah sak ih kathaw tui maw, misurtui hoiah sak ih munawk to naek han om ai; misurthaih doeh caa mak ai, misurthaih kazaek doeh caak han om ai.
4 Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné věci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny.
A hing thung misurthing hoi tacawt hmuen roe caak han om ai; amu caak hanah ahin doeh et han om ai.
5 Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své.
Kamhoe ah oh hanah lokkamhaih sak nathung, a lu nui ih sam roe aat mak ai; Angraeng khaeah lokkamhaih sak baktih toengah, amhoehaih tue akoep ai karoek to, anih loe kaciim ah om ueloe, a lu nui ih sam to kasawk ah pathlung tih.
6 Po všecky dny, v nichž se oddělí Hospodinu, k tělu mrtvému nevejde.
Angraeng khaeah amhoehaih atue thung, kadueh kami qok taengah caeh mak ai.
7 Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemřeli, nebude se poškvrňovati; nebo posvěcení Boha jeho jest na hlavě jeho.
Angmah ih Angraeng hanah a lu to pahoe pongah, anih loe ampa maw, amno maw, amnawk maw, to tih ai boeh loe a tanu maw dueh cadoeh caeh mak ai.
8 Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu.
Angraeng khaeah pahoe ih kami ah oh nathung, anih loe ciimcai kami ah om tih.
9 Umřel-li by pak kdo blízko něho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den očišťování svého; dne sedmého oholí ji.
Poek ai pui hoiah anih taengah kami dueh moeng nahaeloe, pahoe ah kaom a lu nui ih sam to amhnong boeh pongah, ciimcaihaih ni, ni sarihto naah a lu sam to aat tih.
10 A dne osmého přinese dvě hrdličky, aneb dvé holoubátek knězi, ke dveřím stánku úmluvy.
Ni tazetto naah loe pahu, to tih ai boeh loe im ah pacah ih pahu hnetto amkhuenghaih kahni im thok taengah, qaima khaeah sin tih.
11 I bude kněz obětovati jedno za hřích, a druhé v zápalnou obět, a očistí jej od toho, čímž zhřešil nad mrtvým, a posvětí hlavy jeho v ten den.
Anih loe kadueh kami mah zaesak boeh pongah, a zaehaih to loihsak hanah, qaima mah pahu maeto zae angbawnhaih ah bop ueloe, kalah maeto hmai angbawnhaih sah pae tih; to na ni roe ah anih ih lu to kaciim ah suem let tih.
12 A oddělí Hospodinu dny nazarejství svého, a přinese beránka ročního za provinění, a dnové první přijdou v nic; nebo poškvrněno jest nazarejství jeho.
Pahoe ih atue thungah Angraeng khaeah angpaek ueloe, saningto kaom tuucaa hoiah zae angbawnhaih to sah tih; canghni ah pahoe ih atue thungah ciim ai boeh pongah, hmaloe ih atue to kroek mak ai boeh.
13 Tento pak jest zákon nazareův: V ten den, když se vyplní čas nazarejství jeho, přijde ke dveřím stánku úmluvy.
Nazaret kami ah oh han pahoehaih atue to boeng naah loe, kaminawk amkhuenghaih kahni im akunhaih thok taengah anih to caeh haih tih;
14 A bude obětovati obět svou Hospodinu, beránka ročního bez poškvrny, jednoho v obět zápalnou, a ovci jednu roční bez poškvrny v obět za hřích, a skopce jednoho bez poškvrny v obět pokojnou,
to ah anih mah Angraeng khaeah anih han angbawnhaih to sah pae tih; coek koi kaom ai saningto kaom tuucaa tae maeto, hmai angbawnhaih ah paek ueloe, coek koi kaom ai saningto kaom tuucaa tala maeto zae angbawnhaih ah paek tih; coek koi kaom ai tuu tae maeto doeh angdaeh angbawnhaih ah paek tih;
15 A koš chlebů přesných, koláče z mouky bělné olejem zadělané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obětmi jejími suchými i mokrými.
taeh thuh ai ih takaw benthang maeto, situi atok ih takaw kangphaek, situi atok ih takaw kaenawk, cang hoi naek koi tuinawk to nawnto paek tih.
16 Kteréžto věci obětovati bude kněz před Hospodinem, a učiní obět za hřích jeho, i zápalnou obět jeho.
To hmuennawk to qaima mah Angraeng khaeah sin ueloe, zae angbawnhaih hoi hmai angbawnhaih to sah tih.
17 Skopce také obětovati bude v obět pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebů přesných; tolikéž obětovati bude kněz i obět suchou i mokrou jeho.
Qaima mah angdaeh angbawnhaih ah, taeh thuh ai ih takaw benthang maeto hoi tuu tae maeto Angraeng khaeah paek pacoengah, cang hoi naek koi tuinawk doeh paek tih.
18 Tedy oholí nazareus u dveří stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheň, kterýž jest pod obětí pokojnou.
To pacoengah kaminawk amkhuenghaih kahni im akunhaih thok taengah, Nazaret kami mah pahoe ih a lu nui ih sam to aat tih; a sam to angdaeh angbawnhaih hmai thungah va tih.
19 Potom vezme kněz plece vařené z skopce toho, a jeden koláč přesný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho.
Pahoe ih sam to aah pacoengah, tui hoi bueh ih tuu palaeng maeto, benthang pong ih taeh thuh ai ih takaw kae hoi taeh thuh ai ih takaw karoem to la ueloe, Nazaret kami ih ban ah suem pae tih;
20 I bude obraceti kněz ty věci sem i tam v obět obracení před Hospodinem; a ta věc svatá přináležeti bude knězi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti.
to pacoengah qaima mah to hmuennawk to Angraeng hmaa ah ahaek ih angbawnhaih ah paek tih; to tiah ahaek ih saoek hoi palaeng loe caiimcai moe, qaima han paek ih hmuen ah oh; to pacoengah loe Nazaret kami mah misurtui to nae tih boeh.
21 Ten jest zákon nazarea, kterýž slib učinil, a jeho obět Hospodinu za oddělení jeho, kromě toho, což by více učiniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž učinil, tak učiní podlé zákona oddělení svého.
Hae loe amhoehaih atue thungah, Angraeng han hmuen paek moe, lokkamhaih sah Nazaret kami ih atawk ah oh; hae hmuen pacoengah angpaekhaih kaalok baktiah anih mah sak moe, a lokkamhaih baktih toengah akoepsak han oh, tiah thuih paeh, tiah a naa.
22 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Angraeng mah Mosi khaeah,
23 Mluv k Aronovi a synům jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synům Izraelským, mluvíce k nim:
Aaron hoi a caanawk khaeah, Israel kaminawk to hae tiah tahamhoihaih paek oh, nihcae khaeah,
24 Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe.
Angraeng mah tahamhoihaih paek nasoe loe, nihcae to toep nasoe;
25 Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě.
Angraeng mah nangcae nuiah a mikhmai aangsak nasoe loe, tahmen nasoe;
26 Obratiž Hospodin tvář svou k tobě, a dejž tobě pokoj.
Angraeng loe nangcae khaeah angqoi nasoe loe, monghaih paek nasoe, tiah thui ah.
27 I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu.
Nihcae mah Israel kaminawk nuiah ka hmin to suem o tih, to naah nihcae to tahamhoihaih ka paek han, tiah a naa.
