4 Mojžišova 5
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
И рече Господь к Моисею, глаголя:
2 Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného.
повели сыном Израилевым, и да изгонят из полка всякаго прокаженнаго, и всякаго проливающаго семя, и всякаго нечистаго душею:
3 I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám.
от мужеска полу до женска, изгоните вне полка, и да не осквернят полков своих, в нихже Аз пребываю.
4 I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.
И сотвориша сынове Израилевы тако, и изгнаша их вне полка: якоже глагола Господь Моисею, тако сотвориша сынове Израилевы.
5 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
И рече Господь к Моисею, глаголя:
6 Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta:
рцы сыном Израилевым, глаголя: муж или жена, иже аще сотворит от всех грехов человеческих и презирая презрит Господа, и преступит душа она:
7 Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil.
да исповесть грех, егоже сотвори, и да отдаст преступление истое, пятую часть его да приложит к тому, и да отдаст, емуже согреши.
8 A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má.
Аще же несть человеку ужика, яко отдати ему преступление, преступление отдаемое Господу, жерцу да будет, кроме овна очищения, имже помолится о нем.
9 Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane.
И всяк начаток, и вся освящаемая в сынех Израилевых, елика аще приносят Господу, жерцу самому да будут:
10 Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude.
и коегождо освященая, тому да будут и муж аще даст жерцу, тому да будет.
11 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:
И рече Господь к Моисею, глаголя:
12 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu,
глаголи сыном Израилевым и речеши к ним: мужа, мужа аще преступит жена его, и презирающи презрит его,
13 Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena;
и будет кто с нею ложем семене, и утаится от очию мужа ея, и укрыется, она же будет осквернена, и свидетеля не будет на ню и сия несть ята,
14 Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla:
и приидет на него дух ревнования, и возревнует к жене своей, она же осквернена есть, или приидет ему дух ревнования, и возревнует к жене своей, она же не будет осквернена,
15 Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost.
и да приведет муж жену свою к жерцу, и да принесет дар за ню, десятую часть меры ефи муки ячныя: да не возлиет на ню елеа, ниже да возложит на ню ливана: жертва бо ревнования есть, жертва памяти воспоминающая грех.
16 I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem.
И приведет ю жрец и поставит ю пред Господем:
17 A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody.
и да возмет жрец воду живу чисту в сосуде глиняне, и от персти на земли сущия у скинии свидения, и взем жрец да всыплет в воду:
18 Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená.
и да поставит жрец жену пред Господем, и да открыет главу жене, и да даст в руце ея жертву памяти, жертву ревнования: в руце же жерца да будет вода обличения клятвенная сия.
19 I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené.
И да закленет ю жрец и речет жене: аще никтоже бысть с тобою, и неси преступила осквернитися под мужем твоим, невинна буди от воды обличения клятвенныя сея:
20 Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého,
аще же преступила еси, мужата сущи, или осквернена еси, и даде кто тебе ложе свое, кроме мужа твоего.
21 (Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí: ) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo.
И закленет жрец жену клятвами клятвы сея, и речет жрец жене: да даст тя Господь в клятву и проклятие среди людий твоих, внегда дати Господу стегну твоему отпасти и чреву твоему разсестися:
22 Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen.
и внидет вода клятвенная сия во чрево твое, еже расторгнути утробу твою, и отпасти стегну твоему. И отвещает жена:
23 Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou.
и да напишет жрец клятвы сия в книзе, и изгладит в воде обличения клятвеннаго:
24 I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti.
и напоит жену водою обличения клятвенною, и внидет в ню вода клятвенная обличения.
25 Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.
И да возмет жрец от руки женски жертву ревнования, и да возложит жертву пред Господем, и да принесет ю ко олтарю:
26 A vezma plnou hrst pamětného jejíhoz oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.
и да возмет жрец горстию от жертвы память ея, и да принесет ю на олтарь, и по сем напоит водою жену.
27 A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.
И будет аше есть осквернена, и аще утаением утаися от мужа своего, и внидет в ню вода клятвенная обличения, и надмет чрево ея, и отпадет стегно ея, и будет жена в проклятие в людех своих:
28 Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti.
аще же не будет осквернена жена, и чиста есть, и невинна будет, и плодствовати будет семя.
29 Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna,
Сей закон ревнования, комулибо аще преступит жена, мужата сущи, и осквернится:
30 Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.
или человек, емуже аще найдет нань дух ревнования, и возревнует к жене своей, и поставит жену свою пред Господем, и да сотворит ей жрец весь закон сей:
31 I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.
и чист будет человек от греха, и жена та возмет грех свой.
