4 Mojžišova 35
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka:
BOEIPA loh Moses te Jerikho Jordan kah Moab kolken ah a voek tih,
2 Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,
“Israel ca rhoek te uen lamtah amih kah khohut rho lamloh Levi te pae uh saeh. Khosa ham khopuei rhoek neh a kaepvai ah khopuei kah khocaak te Levi ham pae uh saeh.
3 Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.
Te daengah ni amih khosa rhoek ham khaw khopuei om vetih a rhamsa ham neh a khuehtawn ham khaw, a mulhing cungkuem ham khaw a khocaak a om eh.
4 Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol.
Khopuei kah khocaak te khopuei pangbueng lamloh vongvoel kaepvai dong thawngkhat hil tah Levi taengah pae uh.
5 Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich.
Te dongah khopuei kah vongvoel lamloh khothoeng ben te dong thawng hnih, tuithim ben te dong thawng hnih, khotlak ben te dong thawng hnih, tlangpuei ben te dong thawng hnih suem pah. A laklung kah khopuei tah amih ham khopuei kah khocaak la om saeh.
6 Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města.
Khopuei khuiah khaw hlipyingnah khopuei parhuk te Levi taengah pae uh. Te te hlang aka ngawn tah te la rhaelrham sak ham pae uh. Amih te khopuei sawmli panit pae uh.
7 I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich.
Levi taengah na paek uh khopuei boeih amih kah khocaak nen tah kho sawmli parhet lo saeh.
8 Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům.
Khopuei te Israel ca kah khohut khui lamloh pae uh. A yet taeng lamkah tah kum sak uh lamtah a sii taeng lamkah tah sih pa uh. Hlang long he amah rho dongkah olka tarhing ah a pang vanbangla a khopuei khui lamkah te Levi taengah pae saeh,” a ti nah.
9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
BOEIPA loh Moses te a voek tih,
10 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
“Israel ca rhoek te voek lamtah amih te thui pah. Nangmih te Kanaan kho khuila Jordan na kat uh vaengah,
11 Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření.
Namamih ham khopuei kang uh lamtah nangmih ham hlipyingnah khopuei la om saeh. Te daengah ni tohtamaeh ah hinglu a boh tih aka ngawn loh te lam a rhaelrham eh.
12 A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu.
Te vaengah khopuei rhoek te nangmih taengah hinglu aka suk taeng lamloh hlipyingnah la om saeh. Te daengah ni laitloeknah dongah rhaengpuei mikhmuh la a pai hlan hilah hlang aka ngawn te a duek pawt eh.
13 Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete.
Khopuei parhuk na paek uh te nangmih ham hlipyingnah khopuei la om saeh.
14 Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště.
Khopuei pathum te Jordan kah rhalvangan ah pae uh lamtah khopuei pathum te Kanaan khohmuen ah pae uh.
15 Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření.
Israel ca rhoek ham neh yinlai ham khaw, amih lakli kah lampah ham khaw hlipyingnah khopuei la om saeh. Khopuei parhuk he tah tohtamaeh ah hinglu aka ngawn boeih loh a rhaelrham vaengah hlipyingnah la om saeh.”
16 Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
“Tedae aka ngawn long khaw anih te thi hnopai neh a boh tih a duek sak atah hlang aka ngawn te duek rhoe duek saeh.
17 Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
Aka ngawn loh a kut dongkah lungto neh a duek la a thuk tih a duek atah hlang aka ngawn amah te duek rhoe duek saeh.
18 Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
Hlang aka ngawn loh a kut kah thing hnopai nen khaw a duek la a boh tih a duek atah hlang aka ngawn amah te duek rhoe duek saeh.
19 Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.
Thii aka suk amah loh hlang aka ngawn te duek sak saeh. Anih te amah neh a hum uh vaengah amah loh anih te duek sak saeh.
20 Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel;
Hmuhuetnah neh a thaek, rhongngolnah neh anih te a dae tih a duek atah,
21 Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.
thunkha thunhling la anih te a kut neh a thoek tih a duek atah aka thoek te duek rhoe duek saeh. Hlang aka ngawn thii aka suk amah neh a hum uh vaengah hlang aka ngawn te duek sak saeh.”
22 Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu;
“Tedae thunkha thunhling pawt ah buengrhuet la a thaek akhaw, rhongngolnah om pawt ah khaw, hnopai khat khat neh anih te a dae khaming,
23 Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho:
lungto nen khaw a duek sak khaming. A hmuh pawt vaengah anih te a tlak thil tih a duek oeh atah anih te thunkha aih pawt tih a boethae a tlap aih moenih.
24 Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto.
Te dongah rhaengpuei loh hlang aka ngawn neh thii phu aka suk laklo ah he kah laitloeknah bangla laitloek uh saeh.
25 A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.
Te vaengah rhaengpuei loh hlang aka ngawn te thii phu aka suk kut lamloh huul saeh. Rhaengpuei loh anih te a hlipyingnah khopuei la thak uh saeh lamtah rhaelrham saeh. Tedae Hmuencim kah situi neh a koelh khosoih ham a dueknah rhi hil tah te ah te khosa saeh.”
26 Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl,
“Tedae hlang aka ngawn te a hlipyingnah khopuei la rhaelrham tih khorhi te a poe khaw a poe khaming.
27 A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.
Te vaengah anih te thii aka suk loh a hlipyingnah khopuei rhi kah vongvoel ah a hmuh tih thii aka suk loh a ngawn atah aka ngawn te a taengah thii long boel saeh.
28 Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého.
Khosoih ham a dueknah rhi hil tah a hlipyingnah khopuei ah khosa saeh. Tedae khosoih ham a dueknah hnukah tah hlang aka ngawn te amah kah khohut khohmuen la mael saeh.
29 A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
He rhoek he nangmih ham neh na cadilcahma ham khaw na tolrhum boeih ah laitloeknah khosing la om saeh.”
30 Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
“Hinglu aka ngawn boeih tah laipai olka kah bangla hlang aka ngawn te ngawn saeh. Tedae laipai pakhat bueng neh hinglu te duek sak ham doo boel saeh.
31 Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře.
Hlang aka ngawn kah hinglu ham tlansum te doe uh boeh. Amah a duek hamla aka halang te tah duek rhoe duek saeh.
32 Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz,
Khosoih a dueknah rhi hil tah a hlipyingnah khopuei la rhaelrham ham neh khohmuen kah khosa la mael sak ham tlansum te lo boeh.”
33 Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.
“Thii loh khohmuen te a poeih coeng dongah a khuiah nangmih loh khohmuen te poeih uh boeh. A soah thii te a long coeng dongah thii aka long sak kah thii nen pawt atah khohmuen ham a dawth thai moenih.
34 Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.
A khuiah kho aka sa nangmih loh te kah khohmuen te poeih uh boeh. Kai he a khui ah kho ka sak. Kai YAHWEH he Israel ca rhoek a laklung ah kho ka sak,” a ti nah.
