4 Mojžišova 32
1 Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
Pea ko eni, ko e fānau ʻa Lupeni mo e fānau ʻa Kata naʻe lahi ʻaupito ʻenau fanga manu: pea ne nau mamata ki he fonua ko Sesa, mo e fonua ko Kiliati, pea vakai, ko e potu ia ko e potu lelei ki he fanga manu;
2 Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
Pea naʻe haʻu ʻae fānau ʻa Kata mo e fānau ʻa Lupeni ʻonau lea kia Mōsese, mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, mo e houʻeiki ʻoe kakai, ʻonau pehē,
3 Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
“Ko ʻAtaloti, mo Tiponi, mo Sesa, mo Nimila, mo Hesiponi, mo ʻIliale, mo Sipami, mo Nipo, mo Pioni,
4 Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
ʻIo, ko e fonua naʻe taaʻi ʻe Sihova ʻi he ʻao ʻoe kakai ʻo ʻIsileli, ko e fonua ia ki he fanga manu, pea ʻoku ʻi hoʻo kau tamaioʻeiki ʻae fanga manu:
5 (Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
Pea ko ia naʻa nau pehē ai, Kapau ʻoku mau ʻilo ʻae ʻofa ʻi ho ʻao, tuku ke foaki ʻae fonua ni ki hoʻo kau tamaioʻeiki ke mau maʻu, pea ʻoua ʻe ʻave ʻakimautolu ki he kauvai ʻe taha ʻo Sioatani.”
6 I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
Pea naʻe pehē ʻe Mōsese ki he fānau ʻa Kata, pea mo e fānau ʻa Lupeni, “ʻE ʻalu homou kāinga ki he tau, ka te mou nofo pe ʻi heni?
7 I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
Pea ko e hā ʻoku mou fakavaivaiʻi ai ʻae loto ʻoe fānau ʻa ʻIsileli ke taʻofi ʻenau ʻalu ki he fonua ʻaia kuo foaki ʻe Sihova kiate kinautolu?
8 Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
Naʻe fai pehē hoʻomou ngaahi tamai ʻi heʻeku fekau ʻakinautolu mei Ketesi-pania kenau mamata ki he fonua.
9 Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
Koeʻuhi ʻi heʻenau ʻalu hake ki he vahaʻa ʻo ʻEsikoli, ʻonau mamata ki he fonua, naʻa nau fakavaivaiʻi ʻae loto ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, ke taʻofi ʻenau ʻalu atu ki he fonua ʻaia kuo foaki ʻe Sihova kiate kinautolu.
10 Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
Pea naʻe vela ʻae houhau ʻo Sihova ʻi he ʻaho ko ia, ʻo ne fuakava, ʻo pehē,
11 Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
Ko e moʻoni ko e kau tangata naʻe ʻalu hake mei ʻIsipite, mei he uofulu taʻu ʻo fai hake, ʻe ʻikai tenau mamata ki he fonua ʻaia ne u fuakava ai kia ʻEpalahame, mo ʻAisake, mo Sēkope; koeʻuhi naʻe ʻikai tenau faʻa muimui kiate au:
12 Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
Ka ko Kelepi ko e foha ʻo Sifune mei he fānau ʻo Kenasi, mo Siosiua ko e foha ʻo Nuni: he naʻa na faʻa muimui kia Sihova.
13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
Pea naʻe tutu ʻae houhau ʻo Sihova ki ʻIsileli, ʻo ne pule kenau hē fano pe ʻi he toafa ʻi he taʻu ʻe fāngofulu, kaeʻoua ke ʻauha ʻae toʻutangata kotoa pē naʻe fai meʻa kovi ʻi he ʻao ʻo Sihova.
14 A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
Pea vakai, kuo mou tuʻu hake ke fetongi hoʻomou ngaahi tamai, ko e fakatokolahi ʻoe kau tangata angahala, ke fakaʻāsili ʻae houhau vela ʻa Sihova ki ʻIsileli
15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
He kapau te mou foki mei he muimui kiate ia, te ne toe tukuange ʻakinautolu ʻi he toafa; pea ʻe ʻauha ʻae kakai ni kotoa pē ʻiate kimoutolu.”
16 Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
Pea naʻa nau ʻunuʻunu mai kiate ia, ʻonau pehē, “Te mau langa ʻi heni ʻae ngaahi lotoʻā sipi ki heʻemau fanga manu, mo e ngaahi kolo ki heʻemau fānau iiki.
17 Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
Ka te mau ʻalu ʻakimautolu ʻo muʻomuʻa mo e mahafu ʻi he fānau ʻa ʻIsileli, kaeʻoua ke mau ʻomi ʻakinautolu ki honau potu: pea ʻe nofo ʻemau fānau iiki ʻi he ngaahi kolo ʻoku lotoʻā koeʻuhi ko e kakai ʻoe fonua.
18 Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
ʻE ʻikai te mau foki ki homau ngaahi fale kaeʻoua ke maʻu ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻe he tangata taki taha ʻa honau tofiʻa.
19 Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
Koeʻuhi ʻe ʻikai te mau nofo fakataha mo kinautolu ʻi he kauvai ʻo Sioatani, pe ki kō atu; koeʻuhi kuo tō homau tofiʻa kiate kimautolu ʻi he kauvai ʻo Sioatani ki he potu hahake ni.
20 I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
Pea naʻe pehē ʻe Mōsese kiate kinautolu, “Kapau te mou fai ʻae meʻa ni, pea kapau te mou ō mo e mahafu ʻi he ʻao ʻo Sihova ke tau,
21 A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
Pea kapau te mou ō kotoa pē mo e mahafu ʻo aʻa ʻi Sioatani ʻi he ʻao ʻo Sihova, kaeʻoua ke ne kapusi ʻa hono ngaahi fili mei hono ʻao,
22 A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
Pea ʻe vaivai ʻae fonua ʻi he ʻao ʻo Sihova: pea hili ia te mou foki taʻehalaia ʻi he ʻao ʻo Sihova, mo e ʻao ʻo ʻIsileli; pea ko e fonua ni ko homou nofoʻanga ia ʻi he ʻao ʻo Sihova.
23 Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
Pea kapau ʻe ʻikai te mou fai pehē, vakai, kuo mou angahala ʻi he ʻao ʻo Sihova: pea mou ʻilo pau eni ʻe moʻua ʻakimoutolu ʻi hoʻomou angahala.
24 Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
Mou langa ʻae ngaahi kolo ki hoʻomou fānau iiki, mo e ngaahi lotoʻā ki hoʻomou fanga sipi; pea mou fai ʻaia kuo lea ʻaki ʻe homou ngutu.”
25 I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
Pea naʻe lea ʻae fānau ʻa Kata mo e fānau ʻa Lupeni kia Mōsese, ʻonau pehē, “ʻE fai ʻe hoʻo kau tamaioʻeiki ʻo hangē ko e fekau ʻa ʻemau ʻeiki.
26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
Ko ʻemau fānau iiki, mo homau ngaahi uaifi, mo ʻemau fanga sipi, mo ʻemau fanga manu kotoa pē, tenau nofo ai ʻi he ngaahi kolo ʻo Kiliati:
27 Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
Ka ʻe ʻalu atu ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻae tangata taki taha mo ʻene mahafu ke tau ʻi he ʻao ʻo Sihova, ʻo hangē ko e lea ʻa ʻeku ʻeiki.”
28 I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
Pea naʻe fekau ʻe Mōsese kia ʻEliesa ko e taulaʻeiki, mo Siosiua ko e foha ʻo Nuni, pea mo e kau mātuʻa ʻi he ngaahi faʻahinga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, koeʻuhi ko kinautolu:
29 A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
Pea naʻe pehē ʻe Mōsese kiate kinautolu, “Kapau ʻe aʻa ʻi Sioatani ʻae fānau ʻa Kata mo e fānau ʻa Lupeni mo kimoutolu, ʻae tangata taki taha mo e mahafu ke tau ʻi he ʻao ʻo Sihova, pea ʻe vaivai ʻae fonua ʻi homou ʻao; te mou toki foaki kiate kinautolu ʻae fonua ko Kiliati ke nau nofo ai.
30 Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
Pea kapau ʻe ʻikai tenau aʻa ai mo e mahafu ʻo fakataha mo kimoutolu, tenau maʻu ʻae ngaahi tofiʻa ʻiate kimoutolu ʻi he fonua ko Kēnani.”
31 I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
Pea naʻe leaange ʻae fānau ʻa Kata mo e fānau ʻa Lupeni, ʻonau pehē, “ʻE hangē ko e folofola ʻa Sihova ki hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻe pehē pe ʻemau fai.
32 My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
Te mau aʻa mo e mahafu ʻi he ʻao ʻo Sihova ki he fonua ko Kēnani, koeʻuhi ke tō ai kiate kimautolu ʻa homau tofiʻa ʻi he kauvai ki heni ʻo Sioatani.”
33 Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
Pea naʻe foaki ʻe Mōsese kiate kinautolu, ʻio, ki he fānau ʻa Kata, mo e fānau ʻa Lupeni, pea mo e vaeua ʻoe faʻahinga ʻo Manase ko e foha ʻo Siosefa, ʻae puleʻanga ʻo Sihoni ko e tuʻi ʻoe kau ʻAmoli, mo e puleʻanga ʻo Oki ko e tuʻi ʻo Pesani, ʻae fonua, mo hono ngaahi kolo ʻi he mata fonua, ʻio, ʻae ngaahi kolo ʻoe fonua ʻoku takatakai.
34 A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
Pea naʻe langa ʻe he fānau ʻa Kata ʻa Tiponi, mo ʻAtaloti, mo ʻAloeli.
35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
Mo ʻAtiloti, mo Sofani, mo Sesa, mo Sokipa,
36 A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
Pea mo Petenimila, mo Petehalani, ko e ngaahi kolo lotoʻā: mo e ngaahi lotoʻā ki he fanga sipi.
37 Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
Pea naʻe langa ʻe he fānau ʻa Lupeni ʻa Hesiponi, mo ʻIliale, mo Kesatemi,
38 A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
Pea mo Nipo, mo Peali-mioni, (kuo liliu honau hingoa), mo Sipima: ʻonau fakahingoa kehe ʻae ngaahi kolo naʻa nau langa.
39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
Pea naʻe ʻalu ʻae fānau ʻa Mekili ko e foha ʻo Manase ki Kiliati, ʻo maʻu ia, ʻonau kapusi ʻae kau ʻAmoli naʻe ʻi ai.
40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
Pea naʻe foaki ʻe Mōsese ʻa Kiliati kia Mekili ko e foha ʻo Manase; pea naʻe nofo ia ʻi ai.
41 Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
Pea naʻe ʻalu ʻa Saili ko e foha ʻo Manase ʻo ne kapa hono ngaahi potu kakai siʻi, ʻo ui ia ko Havotisaili.
42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
Pea naʻe ʻalu ʻa Nopa ʻo ne kapa ʻa Kinati, mo hono ngaahi potu kakai siʻi, ʻo ne fakahingoa ia ki hono hingoa ʻoʻona ko Nopa.
