4 Mojžišova 32

1 Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

Hagi Rubeni naga'ene Gati naga'mo'za tusi sipisipine bulimakaone ante'naze. Ana hu'nazanki'za Jaseli mopane Giriati mopane ke'nazana zagagafama kegava hu' mopa knare mopa me'nege'za ke'naze.

2 Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

Hagi Gati naga'ene Rubeni naga'mo'za Mosesema pristi ne' Elieasama, Israeli ranra vahe'enena amanage hu'za eme zamasami'naze,

3 Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

Atarotigi, Dibonigi, Jazerigi, Nimragi, Hesbonigi, Elealagi, Sibamugi, Nebogi, Beoni kumatamimofo tava'ontema me'nea moparamina,

4 Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

Ra Anumzamo'ma ha'ma huno Israeli vahe'motama eritami'nea mopamo'a zagagafama kegavama hanunana knare hu'ne. E'ina hu'negu tagra tamagri eri'za vahekamota rama'a zagagafa ante'none.

5 (Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

Ana hu'negu musema hunerantesunka ama ana mopa atregeta kagri eri'za vahe'mota erisantiharamneno. Hagi tataregeta Jodani timofo kantu kaziga takaheta ovugahune.

6 I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

Hagi Mosese'a Rubeni naga'ene Gati nagara zamasamino, tamagra kama kaziga mani'nenage'za mago'a tamafuhe'za kantu kaziga hara ome hanazegu nehazo?

7 I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

Hagi Ra Anumzamo'ma kantu kazigama tami'nea mopafina Israeli vahe'ma tima takahe'za vu'zama nehazageta, tamagra na'a agafare kama kaziga manita zamarimpa kna eri'zaminakura nehaze?

8 Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

Hagi Kades-Baneati'ma tamafahe'ima huzamantoge'za ama ana mopama nege'za hu'nazankna huta tamagra ana nehaze.

9 Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

Hagi zamagra mareriza Eskoli agupo mopama ome kete'za, e'za Israeli vahe'mofo antahintahi eme zamazeri savri hazage'za amuhazazmia omnege'za Ra Anumzamo'ma zami'nea mopafina uofre'naze.

10 Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

Ana knazupage Ra Anumzamofona tusi arimpa ahegeno, amanage huno huvempa kea hu'ne,

11 Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

na'ankure Nagrira zamagu'areti hu'za namagera onte'nazagu, Isipiti'ma e'naza vahepintira kafuzamimo'ma 20'a kafuma agatere'nesia vahe'mo'za Abrahamuma, Jekopuma, Aisakima huvempama huzmante'noa mopa ome onkegosaze huno hu'ne.

12 Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

Hagi mago'mo'e huno agu'aretira namagera onte'neanki, Jefune nemofo Kalepiki, Nuni nemofo Josuakea zanagrake zanagu'aretira navesi nenanteke namagera ante'na'e.

13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

Ana hu'negu Ra Anumzamo'a Israeli vahera arimpa ahezamantege'za 40'a zagegafufina ka'ma kopina vanovano nehazageno, Ra Anumzamofonte'ma kumima hu'naza vahe'mo'za fri 'naze.

14 A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

Hianagi menina keho, kumike vahe'mokizmi mofavre'ramina, tamagra neramafazama hu'nazaza huta kumira nehuta, mago'ane Ra Anumzamofona azeri arimpahazageno Israeli vahe'motagura rimpa aheneramante.

15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

Hagi tamagra mago'anema Ra Anumzamofoma tamage'nama humisaza zamo hanigeno, Ra Anumzamo'a ka'ma kopina mago'ane tamatresigeta havizana hugahaze.

16 Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

Hianagi Mosesente e'za anage hu'naze, Tagra amafi afu kevutima antesuna kumara negita, a'netine ne'one mofavretinema mani'nuna kumara kigahune.

17 Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

Hianagi a'mofavretia hanave vihufi mani'nenageta tagra ha'pina ugoteta Israeli nagatia zamavareta nevamanena, erisanti haregahaze'ma hu'nea mopa ome erigahaze.

18 Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

Hagi tagra kumatirega ometa mani'nesunke'za, mika Israeli naga'mo'za erisantima haregahazema hu'nea mopa erivaretesageta kumatirega vugahune.

19 Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

Hagi Jodani timofo kantu kazigama me'nea mopafintira mago mope huta erisanti oharegahune. Na'ankure kama zage hanati kazigama me'nea mopa ko erisantihare'none.

20 I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

Anante Mosese'a zamasamino, Tamagrama kema hazaza huta, ha'ma hunaku'ma Ra Anumzamofo avugama retro'ma hanuta,

21 A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

tamagra Ra Anumzamofo avuga Jodani tina takaheta nevanageno, Ra Anumzamo agra'a hara huno ha' vahe'a zamazeri agateregahie.

22 A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

Hagi Israeli vahe'mo'zama ana mopama erivagaretesageta eteta kuma tamirega e'nageno, kema anaki'naza kemo'a vagaregahie. Hagi Jodani timofo zage hanati kaziga mopa Ra Anumzamo taminigeta erisantihareta tamagra kegava hugahaze.

23 Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

Hianagi anazama osanazana tamagra Ra Anumzamofontera kumi hugahazankino ana kumi'mofo nona'a, tamagra knazama'a erigahaze.

24 Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

Hu'negu a'netamine mofavre'tamimo'za mani'naza ranra kumara kinezamanteta afutamima antesaza kumara retro hiho. Hianagi huvempa hu'naza zana huvareho.

25 I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

Hige'za Gati naga'ene Rubeni naga'mo'za Mosesena kenona hunte'za, Kagri eri'za vahe'mota ramokama hanazana hugahune.

26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

Hagi neone mofavretine a'netine afu kevutia kama rankumapi Gileati manigahaze.

27 Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

Hianagi kagri eri'za vahetamimo'za Jodani timofo kantu kaziga ha'zazmi eri'ne'za takahe'za vu'za Ra Anumzamofo avuga ramokama hanana kante ante'za hara ome hugahaze.

28 I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

Hazageno Mosese'a Elieasane Josuane mago'a Israeli naga nofite'ma vugota huterema hu'naza vahera zamasmino,

29 A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

Rubeni naga'ene Gati naga'mo'zama ha'zama retro hu'za Jodani tima takahe'zama Ra Anumzamofo hatema tamagranema vu'za ha'ma ome hu'za mopama omeritamisageta erisuta, Giliati mopa zamigahaze.

30 Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

Hu'neanagi ana naga'mo'zama ha'zazmima eri'ne'za tamagranema Jodani tima takahe'za ha'ma ome osanazana, tamagra Giliati mopa ozamita, Kenenima manisafi mopa zaminke'za maniho.

31 I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

Anante Gati naga'ene Rubeni naga'mo'za kenona hu'za, kagri eri'za vahe'mota Ra Anumzamo'ma hu'neankea eri'zafa huta amage antegahune.

32 My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

Hagi tagra Ra Anumzamofo ha'ma hanuna zantia erineta, Jodani tina rakaheta Ra Anumzamofo avuga Kenani mopafi vanunkeno, erisantiharesu'na mopa Jodani timofo kama kaziga manegahie.

33 Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

Higeno Mosese'a Gati nagaki, Rubeni nagaki, Josefe nemofo amu'nompinti'ma refko hu'naza Manase nagara Amori kini ne' Sihoni ranku'ma'ene Basani kini ne' Ogi rankuma'ene, mopane megagi'nea kuma'enena zami'ne.

34 A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

Hagi Gati naga'mo'zama ki'naza kumatamina, Dibonima Atarotima, Aroelima,

35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

Atrot-Sofani kuma'ma, Jaseli kuma'ene, Jogobehati kuma'ene,

36 A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

Bet-Nimra kuma'ma Bet-Hara kuma'enena hanave ku'ma negi'za sipisipi afu'ma kegava hanaza kegina hu'naze.

37 Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

Hagi Rubeni naga'mo'zama ki'naza kumatamina Hesbonima, Elealema, Kiriataimima,

38 A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

Neboma Bal-Meonima Sibma kuma'ene negi'za ana kumatamimofo zamagia, ru zamagi antemi'naze.

39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

Hagi Manase nemofo Makirimpintima fore'ma hu'naza naga'mo'za Giliati vu'za, ana kumapima nemaniza vahera ha' ome huzmante'za e'neriza, anampima nemaniza Amori vahera zamahenatitre'naze.

40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

Ana hazageno Mosese'a Giliati rankumara Manase nemofo Makiri naga zamige'za ana kumapina mani'naze.

41 Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

Hagi Manase nemofo Jairi'a osi kumatamima Giliatima megagi'neana ha' huno ome'nerino, Havot Jaire huno agi'a antemi'ne.

42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.

Hagi Noba'a Kenati rankuma'ene neone kumatamima megagi'nea kumatamina erino ana kumataminkura Nobae huno agra'a agire asamare'ne.