4 Mojžišova 32
1 Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
Jo-Reuben gi jo-Gad, mane nigi kweth mag rombe kod dhok, noneno ni piny Jazer kod piny Gilead ne nigi lek maber mar pidho jamni.
2 Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
Omiyo negibiro ir Musa gi Eliazar jadolo kod jotend oganda mar jo-Israel, mi giwachonegi niya,
3 Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
Piny motingʼo Ataroth, Dibon, Jazer, Nimra, Heshbon, Eleale, Sebam, Nebo kod Beon
4 Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
ma Jehova Nyasaye osekawo ka oganda mar jo-Israel neno en piny man-gi lek maber mar pidho jamni kendo ungʼeyo ni wan jotichu wan jopidh jamni.
5 (Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
Negiwachonegi niya, “Ka uyie kodwa, to miwauru pinyni wasumbiniu obed marwa mondo kik wakadh wadhi loka Jordan.”
6 I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
Musa nowacho ne jo-Gad kod jo-Reuben niya, “Bende jou nyalo dhi e lweny ka un to udongʼ ka?
7 I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
Angʼo momiyo unego chuny jo-Israel mondo kik dhi e piny ma Jehova Nyasaye osemiyogi?
8 Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
Ma e gima kwereu notimo kane aorogi kane wan Kadesh Barnea mondo gidhi ginon pinyno.
9 Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
Kane gisechopo e Holo mar Eshkol mi giringo pinyno, negimiyo chuny jo-Israel onyosore mar dhi e piny mane Jehova Nyasaye osemiyogi.
10 Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
Negitugo mirimb Jehova Nyasaye chiengʼno mi nokwongʼore kama:
11 Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
‘Nikech ok giseluwa gi chunygi duto, onge kata ngʼato achiel ma ja-higa piero ariyo kadhi nyime mane oa Misri mabiro neno piny mane asingora ka akwongʼora ne Ibrahim, Isaka kod Jakobo;
12 Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
onge ngʼato angʼata kuomgi manone pinyno makmana Kaleb wuod Jefune ma ja-Kenizi kod Joshua wuod Nun, nimar negiluwo bangʼ Jehova Nyasaye gi chunygi duto.’
13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
Jehova Nyasaye nokecho gi jo-Israel kendo nomiyo giwuotho alanda e thim kuom higni piero angʼwen, nyaka ogandani duto mane otimo marach e nyim Jehova Nyasaye notho.
14 A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
“Un koth jorichogi, koro ubiro ira, kuchungʼ kar kwereu kendo umiyo mirimb Jehova Nyasaye medore kuom Israel.
15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
Ka uweyo luwo Jehova Nyasaye, to obiro jwangʼo ogandani duto e thim kendo un ema ubiro miyo jogi rum.”
16 Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
Bangʼ kinde matin negidwogo ir Musa mi giwachone niya, “Dwaher gero dipo ne jambwa kod mier madongo mondo mondwa kod nyithindwa odagie.
17 Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
To kata kamano waikore mar manore gi gige lweny kendo dhi gi jo-Israel wetewa e piny mane osingnegi. To mokwongo nyaka wager ne mondwa gi nyithindwa mier madongo mochiel motegno mondo ogengʼ-gi kuom wasigu.
18 Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
Ok wanaduogi e miechwa nyaka wane ni jo-Israel duto oseyudo pinyno kaka pok margi.
19 Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
Wan ok wanadwar mondo opognwa piny kodgi loka machielo mar aora Jordan nimar osepognwa lopwa yo wuok chiengʼ mar Jordan lokani.”
20 I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
Eka Musa nowachonegi niya, “Ka utimo kamano ma umanoru gi gige lweny e nyim Jehova Nyasaye,
21 A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
kendo ka un duto unudhi ka utingʼo gige lweny loka Jordan e nyim Jehova Nyasaye mi ubed kuno nyaka chop Jehova Nyasaye riemb wasike duto e nyime,
22 A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
ka uloyo pinyno e nyim Jehova Nyasaye, eka unuduogi kendo unubedi maonge ketho e nyim Jehova Nyasaye gi Israel. Kendo pinyni biro bedo pok maru e nyim Jehova Nyasaye.
23 Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
“To ka ok utimo kamano, to ubiro timo richo e nyim Jehova Nyasaye; kendo bed ka ungʼeyo ni richou nofwenyre e lela.
24 Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
Geruru mier madongo ne mondu gi nyithindu, kod dipo ne jambu, kendo nyaka utim kaka usesingoru.”
25 I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
Jo-Gad kod jo-Reuben nowacho ne Musa niya, “Wan jotichni, wabiro timo gima ruodhwa osechikowa.
26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
Nyithindwa kod mondewa, rombwa kod dhowa biro dongʼ e miech Gilead ka.
27 Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
To wan jotichni, ngʼato ka ngʼata ma jalweny biro ngʼado loka Jordan mondo oked e nyim Jehova Nyasaye mana kaka ruodhwa osechiko.”
28 I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
Omiyo Musa nomiyogi chik ka oorogi ir Eliazar jadolo, kod Joshua wuod Nun kaachiel gi jotend dhout Israel.
29 A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
Nowachonegi niya, “Ka jo-Gad kod jo-Reuben noidh kaachiel kodu Jordan e nyim Jehova Nyasaye, ka ngʼato ka ngʼato omanore mar kedo, to bangʼ ka useloyo piny, to unumigi piny Gilead kaka pok margi.
30 Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
To ka ok giidho kaachiel kodu ka gimanore gi gige lweny, to nyaka gikaw pok mag-gi kaachiel kodu Kanaan.”
31 I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
Jo-Gad kod jo-Reuben nodwoko niya, “Jotichni biro timo kaka Jehova Nyasaye osewacho.
32 My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
Wabiro ngʼado ka wadhi loka Kanaan e nyim Jehova Nyasaye ka wamanore gi gige lweny, to pok ma wabiro yudo biro bedo loka koni mar Jordan.”
33 Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
Eka Musa nomiyo jo-Gad, jo-Reuben kod nus mar dhood Manase wuod Josef pinyruodh Sihon ma ruodh jo-Amor kod pinyruodh Og ma ruodh Bashan; pinyno duto kaachiel gi miechgi kod gwenge molworogi.
34 A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
Jo-Gad nogero mier madongo motegno kaka Dibon, Ataroth, Aroer,
35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
Atroth Shofan, Jazer, Jogbeha,
36 A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
Beth Nimra kod Beth Haran, kendo negigero dipo ne jambgi.
37 Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
Joka Reuben nogero Heshbon, Eleale kod Kiriathaim,
38 A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
kaachiel gi Nebo kod Baal Meon (nyingegi noduog oloki achien) kod Sibma. Mier madongo mane gigero negimiyo nying mamoko.
39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
Nyikwa Makir wuod Manase nodhi Gilead, moloyo dalano mi giriembo jo-Amor mane oyudo odak kanyo.
40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
Omiyo Musa nochiwo Gilead e lwet jo-Makir, ma nyikwa Manase, kendo negidak kanyo.
41 Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
Jair ma nyakwar Manase nodhi mokawo mier madongo mane ni kanyo, kendo nochako kanyo ni Havoth Jair.
42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
Noba nomonjo Kenath kod mier molwore kendo nochake nyinge owuon miluongo ni Noba.
