4 Mojžišova 20

1 I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována.

Then came the sons of Israel the whole assembly, into the desert of Zin in the first month, and the people dwelt in Kadesh, —and Miriam died there, and was buried there.

2 A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi.

And there was no water for the assembly, —so they gathered together against Moses and against Aaron.

3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem!

And the people contended with Moses, —and spake saying, Would then we had died when our brethren died, before Yahweh!

4 Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš?

Wherefore then hast thou brought the convocation of Yahweh into this desert, —to die there, we, and our cattle?

5 A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není?

And wherefore did ye cause us to come up out of Egypt, to bring us into this wretched place?—not a place of seeds, and figs, and vines and pomegranates, even water, is there none to drink.

6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi.

And Moses and Aaron went in from the presence of the multitude unto the entrance of the tent of meeting, and fell upon their faces, —and the glory of Yahweh appeared unto them.

7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Then spake Yahweh unto Moses, saying:

8 Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich.

Take the staff and gather together the assembly, thou, and Aaron thy brother, then shall ye speak unto the cliff before their eyes and it shall give forth its waters, —so shalt thou bring forth unto them water, out of the cliff, and shalt cause the assembly, and their cattle to drink.

9 Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu.

And Moses took the staff from before Yahweh, —as he commanded him.

10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu?

And Moses and Aaron gathered together the convocation before the cliff, —and he said unto them: Hear I pray you ye rebels! Out of this cliff, must we bring forth for you water?

11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

And Moses lifted high his hand and smote the cliff with his staff, twice, —and there came forth water in abundance, and the assembly and their cattle, did drink.

12 Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal.

Then said Yahweh unto Moses and unto Aaron, Because ye believed not in me, to hallow me in the eyes of the sons of Israel, therefore, shall ye not bring in this convocation into the land which I have given unto them.

13 Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich.

The same, were the waters of Meribah [that is "Contention"] in that the sons of Israel contended with Yahweh, —and so he hallowed himself among them.

14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás,

And Moses sent messengers from Kadesh, unto the king of Edom, —Thus, saith thy brother Israel, Thou thyself, knowest all the distress which befell us;

15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše.

and how our fathers went down to Egypt, and we abode in Egypt, many days, and that the Egyptians ill-treated us, and our fathers;

16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém.

and we made outcry unto Yahweh, and he heard our voice, and sent a messenger, and brought us forth out of Egypt, —lo! then, we, are in Kadesh, a city at the extremity of thy boundary,

17 Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých.

Let us, we pray thee, pass through thy land—we will not pass through field or vineyard, nor will we drink the waters of a well, —by the king’s road, will we go—we will turn neither to the right hand nor to the left, until we get through thy boundary.

18 Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě.

And Edom said unto him, Thou shalt not pass through my land, —lest with the sword, I come out to meet thee.

19 I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli.

And the sons of Israel said unto him—By the highway, will we go up, and if thy waters, we should drink—I, and my cattle then would I give the price thereof, —only—it is nothing!—with my feet, would I pass through.

20 Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou.

And he said, Thou shalt not pass through. And Edom came out to meet him, with a strong people, and with a firm hand.

21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho.

Thus did Edom refuse to give Israel passage through his boundary, —and Israel turned away from him.

22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor.

Then set they forward from Kadesh, —and the sons of Israel. all the assembly, came in to Mount Hor.

23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka:

Then spake Yahweh unto Moses and unto Aaron in Mount Hor, —near the boundary of the land of Edom saying:

24 Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru.

Aaron shall be withdrawn unto his kinsfolk, for he shall not enter into the land. which I have given unto the sons of Israel, —because ye spurned my bidding, at the waters of Meribah.

25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor.

Take thou Aaron, and Eleazar his son, —and bring them up Mount Hor;

26 A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře.

and strip thou Aaron of his garments, and put them upon Eleazar his son, —and, Aaron, shall be withdrawn and shall die there.

27 I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství.

And Moses did as Yahweh commanded, —and they went up into, Mount Hor, in sight of all the assembly.

28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory.

And Moses stripped Aaron of his garments and put them upon Eleazar his son, and Aaron died there, in the top of the mount, —and Moses and Eleazar came down out of the mount.

29 Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.

And all the assembly saw that Aaron was dead; and they bewailed Aaron thirty days, even all the house of Israel.