4 Mojžišova 20

1 I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována.

And the children of Israel, the whole congregation, came into the desert of Zin in the first month, and the people abode in Kadesh; and Miriam died there, and was buried there.

2 A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi.

And there was no water for the congregation; and they assembled themselves together against Moses and against Aaron.

3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem!

And the people quarreled with Moses, and said thus, Oh that we had but perished when our brethren perished before the Lord!

4 Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš?

And why have ye brought the congregation of the Lord into this wilderness, to die there, we and our cattle!

5 A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není?

And wherefore have ye caused us to come up out of Egypt, to bring us in unto this evil place? it is no place for sowing, or of figs, or of vines, or of pomegranates; and water even there is none to drink.

6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi.

And Moses and Aaron went from the presence of the assembly unto the door of the tabernacle of the congregation, and they fell upon their faces: and the glory of the Lord appeared unto them.

7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

And the Lord spoke unto Moses, saying,

8 Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich.

Take the staff, and gather the assembly together, thou, with Aaron thy brother, and ye shall speak unto the rock before their eyes, that it shall give forth its water; and thou shalt bring forth for them water out of the rock, and give drink to the congregation and their cattle.

9 Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu.

And Moses took the staff from before the Lord, as he had commanded him.

10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu?

And Moses and Aaron assembled the congregation together before the rock, and he said unto them, Hear now, ye rebels! shall we out of this rock bring forth water for you?

11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

And Moses lifted up his hand, and he smote the rock with his staff twice: and there came out much water, and the congregation drank, together with their cattle.

12 Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal.

And the Lord said unto Moses and Aaron, Because ye have not confided in me, to sanctify me before the eyes of the children of Israel: therefore shall ye not bring this congregation into the land which I have given to them.

13 Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich.

These are the waters of Meribah; where the children of Israel quarreled with the Lord, and through which he was sanctified.

14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás,

And Moses sent messengers from Kadesh unto the king of Edom, Thus hath said thy brother Israel, Thou knowest all the hardship that hath befallen us.

15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše.

How our fathers went down into Egypt, and we dwelt in Egypt many days; and the Egyptians did evil to us, and to our fathers:

16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém.

And we cried unto the Lord, and he heard our voice, and he sent a messenger, and caused us to go forth out of Egypt; and, behold, we are in Kadesh, a city at the outmost end of thy border.

17 Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých.

Let us pass, we pray thee, through thy country; we will not pass through field, or through vineyard, and we will not drink the water of the wells: by the king's highway will we go, we will not turn to the right hand nor to the left, until we have passed thy border.

18 Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě.

And Edom said unto him, Thou shalt not pass through my land, lest I come against thee with the sword.

19 I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli.

And the children of Israel said unto him, We will go by the highway: and if we drink of thy water, I and my cattle, then will I pay its value; I will do thee no injury, only on foot will I pass through.

20 Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou.

And he said, Thou shalt not pass through; and Edom came out against him with much people, and with a strong hand.

21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho.

And as Edom thus refused to permit Israel to pass through his border, Israel turned away from him.

22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor.

And they set forward from Kadesh; and the children of Israel, the whole congregation, came unto mount Hor.

23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka:

And the Lord said unto Moses and Aaron at mount Hor, by the boundary of the land of Edom, as followeth,

24 Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru.

Aaron shall be gathered unto his people; for he shall not enter into the land which I have given unto the children of Israel, because ye rebelled against my order at the waters of Meribah.

25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor.

Take Aaron and Elazar, his son, and cause them to go up unto mount Hor:

26 A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře.

And cause Aaron to take off his garments, and clothe therewith Elazar his son; and Aaron shall be gathered in, and he shall die there.

27 I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství.

And Moses did as the Lord had commanded; and they went up to mount Hor before the eyes of all the congregation.

28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory.

And Moses caused Aaron to take off his garments, and he clothed therewith Elazar his son; and Aaron died there on the top of the mount; and Moses and Elazar then came down from the mount.

29 Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.

And when all the congregation saw that Aaron was departed, they wept for Aaron thirty days, even all the house of Israel.