4 Mojžišova 14
1 Tehdy pozdvihše se všecko množství, křičeli, a plakal lid v tu noc.
All the congregation lifted up their voice, and cried; and the people wept that night.
2 A reptali proti Mojžíšovi i proti Aronovi všickni synové Izraelští, a řeklo k nim všecko množství: Ó bychom byli zemřeli v zemi Egyptské, aneb na této poušti, ó bychom byli zemřeli!
All the children of Israel [God prevails] murmured against Moses [Drawn out] and against Aaron [Light-bringer]. The whole congregation said to them, “We wish that we had died in the land of Egypt [Abode of slavery], or that we had died in this wilderness!
3 A proč Hospodin vede nás do země té, abychom padli od meče, ženy naše i dítky naše aby byly v loupež? Není-liž nám lépe navrátiti se zase do Egypta?
Why does Adonai bring us to this land, to fall by the sword? Our wives and our little ones will be captured or killed! Wouldn’t it be better for us to teshuvah ·completely return· into Egypt [Abode of slavery]?”
4 I řekli jeden druhému: Ustanovme sobě vůdci, a navraťme se do Egypta.
They said to one another, “Let us make a captain, and let us teshuvah ·completely return· into Egypt [Abode of slavery].”
5 Tedy padli Mojžíš a Aron na tváři své přede vším množstvím shromáždění synů Izraelských.
Then Moses [Drawn out] and Aaron [Light-bringer] fell on their faces before all the assembly of the congregation of the children of Israel [God prevails].
6 Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, z těch, kteříž byli shlédli zemi, roztrhli roucha svá,
Joshua [Yah Salvation] the son of Nun and Caleb [Dog] the son of Jephunneh, who were of those who spied out the land, tore their clothes.
7 A mluvili ke všemu množství synů Izraelských, řkouce: Země, kterouž jsme prošli a vyšetřili, jest země velmi velice dobrá.
They spoke to all the congregation of the children of Israel [God prevails], saying, “The land, which we passed through to spy it out, is an exceeding good land.
8 Bude-li Hospodin laskav na nás, uvedeť nás do země té, a dá ji nám, a to zemi takovou, kteráž oplývá mlékem a strdí.
If Adonai delights in us, then he will bring us into this land, and give it to us; a land which flows with milk and honey.
9 Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té, nebo jako chléb náš jsou. Odešlatě od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin; nebojtež se jich.
Only don’t rebel against Adonai, neither fear the people of the land; for they are bread for us. Their defense is removed from over them, and Adonai is with us. Don’t fear them.”
10 Tedy mluvilo všecko množství, aby je kamením uházeli, ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským.
But all the congregation threatened to stone them with stones. The kavod Yahweh ·weighty glory of He sustains breathing· appeared in the Tent of Meeting to all the children of Israel [God prevails].
11 I řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokavadž popouzeti mne bude lid ten? A dokud nebudou mi věřiti pro tak mnohá znamení, kteráž jsem činil u prostřed nich?
Adonai said to Moses [Drawn out], “How long will this people despise me? and how long will they not trust in me, for all the signs which I have worked among them?
12 Raním jej morem a rozženu jej, tebe pak učiním v národ veliký a silnější, nežli jest tento.
I will strike them with the pestilence, and disinherit them, and will make of you a nation greater and mightier than they.”
13 I řekl Mojžíš Hospodinu: Ale uslyšíť to Egyptští, z jejichž prostředku vyvedl jsi lid tento v síle své,
Moses [Drawn out] said to Adonai, “Then the Egyptians [people from Abode of slavery] will sh'ma ·hear obey· it; for you brought up this people in your might from among them.
14 A řeknou s obyvateli země té: (nebo slyšeli, že jsi ty, ó Hospodine, byl u prostřed lidu tohoto, a že jsi okem v oko spatřován byl, ó Hospodine, a oblak tvůj stál nad nimi, a v sloupě oblakovém předcházel jsi je ve dne, a v sloupě ohnivém v noci),
They will tell it to the inhabitants of this land. They have sh'ma ·heard obeyed· that you Adonai are in the middle of this people; for you Adonai are seen face to face, and your cloud stands over them, and you go before them, in a pillar of cloud by day, and in a pillar of fire by night.
15 Když tedy zmoříš lid ten, všecky až do jednoho, mluviti budou národové, kteříž slyšeli pověst o tobě, říkajíce:
Now if you killed this people as one man, then the nations which have sh'ma ·heard obeyed· the fame of you will speak, saying,
16 Proto že nemohl Hospodin uvésti lidu toho do země, kterouž jim s přísahou zaslíbil, zmordoval je na poušti.
‘Because Adonai was not able to bring this people into the land which he swore to them, therefore he has slain them in the wilderness.’
17 Nyní tedy, prosím, nechať jest zvelebena moc Páně, jakož jsi mluvil, řka:
Now please let the power of 'Adonay [Lord] be great, according as you have spoken, saying,
18 Hospodin dlouhočekající a hojný v milosrdenství, odpouštějící nepravost a přestoupení, kterýž však z vinného nečiní nevinného, ale navštěvuje nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení.
‘Adonai is slow to anger, and abundant in chesed ·loving-kindness·, forgiving depravity (moral evil) and rebellious breach of relationship; and that will by no means clear the guilty, visiting the depravity (moral evil) of the fathers on the children, on the third and on the fourth generation.’
19 Odpusť, prosím, nepravost lidu tohoto podlé velikého milosrdenství svého, tak jako jsi odpouštěl lidu tomuto, jakž vyšel z Egypta až dosavad.
Please pardon the depravity (moral evil) of this people according to the greatness of your chesed ·loving-kindness·, and according as you have forgiven this people, from Egypt [Abode of slavery] even until now.”
20 I řekl Hospodin: Odpustil jsem vedlé slova tvého.
Adonai said, “I have pardoned according to your word:
21 A však živ jsem já, a sláva má naplňuje všecku zemi,
but in very deed, as I live, and as all the earth shall be filled with the kavod Yahweh ·weighty glory of He sustains breathing·;
22 Že všickni ti, kteříž viděli slávu mou a znamení má, kteráž jsem činil v Egyptě a na poušti této, a kteříž pokoušeli mne již desetkrát, aniž uposlechli hlasu mého,
because all those men who have seen my glory, and my signs, which I worked in Egypt [Abode of slavery] and in the wilderness, yet have tempted me these ten times, and have not sh'ma ·heard obeyed· my voice;
23 Neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, aniž jí kdo z těch, kteříž mne popouzeli, uhlédá.
surely they shall not see the land which I swore to their fathers, neither shall any of those who despised me see it.
24 Ale služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch, a cele následoval mne), uvedu jej do země, do kteréž chodil, a símě jeho dědičně obdrží ji.
But my servant Caleb [Dog], because he had another spirit with him, and has followed me fully, him I will bring into the land into which he went. His offspring shall possess it.
25 Ale poněvadž Amalechitský a Kananejský bydlí v tom údolí, obraťte se zase zítra, a beřte se na poušť cestou k moři Rudému.
Since the Amalekite [Descendant of Man who licks up] and the Canaanite [Descendant of Humbled] dwell in the valley, tomorrow turn, and go into the wilderness by the way to the Sea of Suf [Reed Sea].”
26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka:
Adonai spoke to Moses [Drawn out] and to Aaron [Light-bringer], saying,
27 Až dokud snášeti budu množství toto zlé, kteréž repce proti mně? Až dokud reptání synů Izraelských, kteříž repcí proti mně, slyšeti budu?
“How long shall I bear with this evil congregation, that murmur against me? I have sh'ma ·heard obeyed· the murmurings of the children of Israel [God prevails], which they murmur against me.
28 Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé:
Tell them, ‘As I live, says Adonai, surely as you have spoken in my ears, so will I do to you.
29 Na poušti této padnou mrtvá těla vaše, a všickni, kteříž jste sečteni, podlé všeho počtu vašeho od majících let dvadceti a výše, kteříž jste reptali proti mně,
Your dead bodies shall fall in this wilderness; and all who were counted of you, according to your whole number, from twenty years old and upward, who have murmured against me,
30 Nevejdete, pravím, vy do země, o kteréž, zdvihna ruku svou, přisáhl jsem, že vás osadím v ní, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun.
surely you shall not come into the land, concerning which I swore that I would make you dwell therein, except Caleb [Dog] the son of Jephunneh, and Joshua [Yah Salvation] the son of Nun.
31 Ale dítky vaše malé, o nichž jste řekli, že v loupež budou, ty uvedu, aby užívali země té, kterouž jste vy pohrdli.
But your little ones, that you said should be captured or killed, them I will bring in, and they shall know the land which you have rejected.
32 Těla pak vaše mrtvá padnou na poušti této.
But as for you, your dead bodies shall fall in this wilderness.
33 A synové vaši budou tuláci na poušti této čtyřidceti let, a ponesou pokutu smilství vašeho, až do konce vyhynou těla vaše na poušti.
Your children shall be wanderers in the wilderness forty years, and shall bear your prostitution, until your dead bodies are consumed in the wilderness.
34 Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své čtyřidceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne.
After the number of the days in which you spied out the land, even forty days, for every day a year, you will bear your depravities (moral evils), even forty years, and you will know my alienation.’
35 Já Hospodin mluvil jsem, že to učiním všemu tomuto množství zlému, kteréž se zrotilo proti mně; na poušti této do konce zhynou, a tu zemrou.
I, Adonai, have spoken. I will surely do this to all this evil congregation, who are gathered together against me. In this wilderness they shall be consumed, and there they shall die.”
36 Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi,
The men, whom Moses [Drawn out] sent to spy out the land, who teshuvah ·completely returned·, and made all the congregation to murmur against him, by bringing up an evil report against the land,
37 Ti, řku, muži, kteříž haněli zemi, ranou těžkou zemřeli před Hospodinem.
even those men who brought up an evil report of the land, died by the plague before Adonai.
38 Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, živi zůstali z mužů těch, kteříž chodili k vyšetření země.
But Joshua [Yah Salvation] the son of Nun, and Caleb [Dog] the son of Jephunneh, remained alive of those men who went to spy out the land.
39 Tedy mluvil Mojžíš slova ta ke všechněm synům Izraelským; i plakal lid velmi.
Moses [Drawn out] told these words to all the children of Israel [God prevails], and the people mourned greatly.
40 A vstavše ráno, vstoupili na vrch hory, a řekli: Aj, my hotovi jsme, abychom šli k místu, o němž mluvil Hospodin; nebo jsme zhřešili.
They rose up early in the morning, and went up to the top of the mountain, saying, “Behold, we are here, and will go up to the place which Adonai has promised: for we have sinned ·deviated (from the standard goal)·.”
41 Jimž řekl Mojžíš: Proč jest to, že vy přestupujete přikázaní Hospodinovo? ješto vám to na dobré nevyjde.
Moses [Drawn out] said, “Why are you disobeying the order of Adonai? You shall not succeed!
42 Nevstupujte, nebo Hospodin není u prostřed vás, abyste nebyli poraženi od nepřátel vašich.
Don’t go up, for Adonai is not among you; that you not be struck down before your enemies.
43 Amalechitský zajisté a Kananejský jest tu před vámi, a padnete od meče, proto že jste se odvrátili od následování Hospodina, aniž také Hospodin bude s vámi.
For there the Amalekite [Descendant of Man who licks up] and the Canaanite [Descendant of Humbled] are before you, and you shall fall by the sword, because you turned back from following Adonai, therefore Adonai will not be with you.”
44 Oni pak předce usilovali vstoupiti na vrch hory, ale truhla smlouvy Hospodinovy a Mojžíš nevycházeli z stanů.
But they presumed to go up to the top of the mountain. Nevertheless, the ark of Adonai’s covenant and Moses [Drawn out] didn’t depart out of the camp.
45 Tedy sstoupili Amalechitský a Kananejský, kteříž bydlili na těch horách, a porazili je, a potírali je až do Horma.
Then the Amalekites [Descendants of Man who licks up] came down, and the Canaanites [Descendants of Humbled] who lived in that mountain, and struck them and beat them down, even to Hormah.
