Nehemiáš 9
1 Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,
Ke len se aklongoul akosr in malem sacna, mwet Israel elos toeni in lalo. Elos nokomang nuknuk yohk eoa ac filiya fohkfok fin sifalos, mwe akkalemye asor lalos ke ma koluk lalos.
2 (Oddělilo se pak bylo símě Izraelské ode všech cizozemců), a stojíce, vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých.
Na elos su ma in fwil nutin Israel na pwaye, elos srelosla liki mwetsac nukewa, ac elos tuyak ac fahkak ma koluk lalos ac ma koluk lun mwet matu lalos meet ah.
3 I stáli na místech svých, a čtli v knize zákona Hospodina Boha svého čtyřikrát za den, a čtyřikrát vyznávali a klaněli se Hospodinu Bohu svému.
Ke elos tu na, Book in Ma Sap lun LEUM GOD lalos ritiyuk nu selos ke lusen ao tolu, ac ke ao tolu tokoyang elos fahkak ma koluk lalos ac alu nu sin LEUM GOD lalos.
4 Za tím vystoupivše na výstupek Levítský Jesua a Báni, Kadmiel, Sebaniáš, Bunni, Serebiáš, Báni a Chenani, volali hlasem velikým k Hospodinu Bohu svému.
Oasr acn se loangyak nu sin mwet Levi, na mwet inge elos tuyak fac: Jeshua, Bani, Kadmiel, Shebaniah, Bunni, Sherebiah, Bani ac Chenani. Elos pre ke pusra lulap nu sin LEUM GOD lalos.
5 A řekli Levítové ti, Jesua, Kadmiel, Báni, Chasabniáš, Serebiáš, Hodiáš, Sebaniáš a Petachiáš: Vstaňte, dobrořečte Hospodinu Bohu svému, od věků až na věky, a ať dobrořečí slavnému jménu jeho, a vyššímu nad každé dobrořečení i chválu.
Mwet Levi inge: Jeshua, Kadmiel, Bani, Hashabneiah, Sherebiah, Hodiah, Shebaniah, ac Pethahiah, elos ikasla pacl in alu ac fahk, “Tuyak ac kaksakin LEUM GOD lowos; Kaksakunul nwe tok ma pahtpat! Lela mwet nukewa in kaksakin Inel wolana Finne kaksak lasr tia ku in sun lupan kaksak fal nu sel.”
6 Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což jest v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí.
Na mwet Israel elos pre ac fahk: “O kom, LEUM GOD kom mukefanna LEUM GOD. Kom orala kusrao ac itu nukewa inkusrao. Kom orala finmes ac ma nukewa fac, oayapa meoa ac ma nukewa loac. Kom asang moul nu sin ma nukewa. Ku nukewa ma oan inkusrao pasrla ac alu nu sum.
7 Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham.
Kom, LEUM GOD, sulella Abram Ac pwanulla liki acn Ur in Babylonia. Kom ekulla inel nu ke Abraham.
8 A nalezl jsi srdce jeho věrné před sebou, a učinil jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Kananejského, Hetejského, Amorejského, Ferezejského, Jebuzejského a Gergezejského, že dáš ji semeni jeho, a naplnils slova svá, nebo spravedlivý jsi ty.
Kom konauk lah el inse pwaye nu sum, Ac kom orala sie wulela inmasrlom el. Kom wulela tuh kom fah sang facl lun mwet Canaan, Ac facl lun mwet Hit ac mwet Amor, Facl lun mwet Periz, mwet Jebus, ac mwet Girgas, Nu sel, tuh fwil natul in muta we. Kom oru oana wuleang lom, mweyen kom suwohs.
9 Popatřil jsi zajisté na trápení otců našich v Egyptě, a křik jejich vyslyšel jsi při moři Rudém.
“Kom liye lupan keok lun mwet matu lasr in acn Egypt. Kom lohng ke elos pang nu sum sisken Meoa Srusra.
10 A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Èímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí.
Kom orala mwenmen usrnguk lain tokosra, Lain mwet fulat lal ac mwet in facl sel, Mweyen kom etu lupan akkeokyeyen mwet lom. Pwengpeng lom in pacl sac srakna oan nwe misenge.
11 Nadto i moře jsi před nimi rozdělil, tak že přešli prostředkem moře po suše, a ty, jenž je stihali, uvrhl jsi do hlubin, jako kámen do vody veliké.
Kom sralik inkof uh ye mutalos Ac pwanulos sasla fin acn pao. Mwet su ukwalos elos walomla in kof loal Oana sie eot tilla in meoa pulkulak.
12 A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
Kom pwanulos ke sie pukunyeng ke len, Ac ke fong kom tolak inkanek lalos ke e.
13 Potom jsi sstoupil na horu Sinai, a mluvil jsi s nimi s nebe, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá.
Kom tufoki liki inkusrao nu fineol Sinai. Kom sramsram nu sin mwet lom Ac sang nu selos ma sap wowo ac mwe luti suwohs.
14 Též i sobotu svou svatou známu jsi jim učinil, a přikázaní, ustanovení i zákon vydals jim skrze Mojžíše, služebníka svého.
Kom luti nu selos in liyaung len Sabbath mutal lom, Ac kom sang ma sap lom ac oakwuk lom nu selos sel Moses, mwet kulansap lom.
15 Také i chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, přisáhl dáti jim.
“Ke elos masrinsral, kom kitalos bread inkusrao me. Ke elos malu, kom aksororye kof nimalos ke eot uh me. Ac kom fahk tuh elos in eis selos facl se su kom Wuleang tuh kom fah sang nu selos.
16 Oni pak a otcové naši pyšně sobě počínali, a zatvrdivše šíji svou, neposlouchali přikázaní tvých.
Tusruktu mwet matu lasr meet ah elos inse fulatak ac likkeke Ac tia lungse akos ma sap lom.
17 Nýbrž hned nechtěli slyšeti, aniž se rozpomenuli na divné činy tvé, kteréž jsi působil při nich, a zatvrdivše šíji svou, ustavovali sobě vůdce, chtíce se navrátiti k porobení svému z zarputilosti své. Ty však, Bože, snadný k odpuštění, milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojný v milosrdenství, neopustils jich.
Elos tiana akos. Elos mulkunla Orekma usrnguk nukewa kom tuh oru. Ke sripen inse fulat lalos elos sulela sie mwet kol In folokunulosla nu ke moul in mwet kohs in acn Egypt. Tuh kom sie God su nunak munas. Kom kulang ac pakoten, ac tia sa in kasrkusrak. Yoklana lungkulang lom, ac kom tiana siselosla.
18 Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání.
Elos orala sie ma sruloala in luman soko cow mukul fusr, Ac fahk mu el pa god se su kololos me liki Egypt! Ke elos oru ouinge elos arulana akkasrkusrakye kom, LEUM GOD!
19 Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.
Tuh kom tiana siselosla ingo in acn mwesis, Tuh pakoten lom yoklana. Kom tiana eisla pukunyeng ac e, Su akkalemye inkanek lalos ke len ac ke fong.
20 Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich.
Ke ngun wo lom, kom fahkang nu selos ma elos in oru. Kom kitalos manna, ac sang kof nimalos.
21 A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly.
Ke yac angngaul lalos in acn mwesis Kom sang enenu lalos nukewa: Nuknuk lalos tiana kulawi, Ac nialos tiana fafwak.
22 Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan.
“Kom sang kutangla nu selos fin mutunfacl ac tokosrai puspis, Ke acn su oan siskalos. Elos eisla acn Heshbon, yen Sihon el leum we, Ac acn Bashan, yen Og el tokosra we.
23 Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli.
Kom sang tulik puspis natulos, oana itu inkusrao, Ac oru tuh elos in eisla ac muta fin acn Su kom tuh wuleang nu sin mwet matu lalos mu kom ac sang nu selos.
24 Nebo všedše synové, dědičně obdrželi zemi tu, když jsi snížil před nimi obyvatele té země Kananejské, a dals je v ruku jejich, i krále jejich, i národy té země, aby s nimi nakládali podlé vůle své.
Elos eisla acn Canaan. Kom kutangla fin mwet su muta we. Kom sang ku nu sin mwet lom in oru kutena ma elos lungse oru Nu sin mwet Canaan ac tokosra nukewa lalos.
25 A tak vzali města hrazená i pole úrodná, a dědičně ujali domy plné všeho dobrého, studnice vykopané, vinice a olivoví, i stromoví ovoce nesoucí velmi mnohé. I jedli, a nasyceni jsouce, vytyli, a v dobrodiní tvém hojném rozkoší oplývali.
Mwet lom elos sruokya siti kuhlusyukyak ke pot ku, Oayapa acn wo fohk we, ac lohm we sessesla ke mwe kasrup, Ac lufin kof pukpukyak tari, Sak olive, sak oswe fokinsak, ac ima in grape. Elos mongo nwe ke na elos kihpi ac fatelik. Elos engankin ma wo nukewa kom sang nu selos.
26 Když pak popouzejíce tě, zprotivili se tobě, zavrhše zákon tvůj za hřbet svůj, a proroky tvé zmordovali, kteříž jim osvědčovali, aby je obrátili k tobě, a dopouštěli se velikého rouhání,
“A mwet lom elos seakos ac lain kom. Elos ngetla liki Ma Sap lom. Elos uniya mwet palu su fahkak kas in sensenkakinulos, Su fahk nu selos in foloko nu yurum. Pacl puspis elos fahk kas in akkolukye kom,
27 Dával jsi je v ruku nepřátel jejich, kteříž je ssužovali. A když v čas ssoužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal, a podlé mnohých slitování svých dával jsi jim vysvoboditele, kteříž je vysvobozovali z ruky nepřátel jejich.
Pwanang kom fuhlela tuh mwet lokoalok lalos in kutangulosla ac leum faclos. Ke pacl upa nu selos, elos pang nu sum tuh kom in kasrelos, Ac kom topkolos inkusrao me. Ke pakoten lulap lom kom supwama mwet kol nu yorolos, Su molelosla liki mwet lokoalok lalos.
28 Mezitím, jakž jen oddechnutí měli, zase znovu činili zlé před tebou, a protož pouštěl jsi je v ruku nepřátel jejich, aby panovali nad nimi. Když se pak opět obrátili, a křičeli k tobě, tys je s nebe vyslýchal a vysvobozoval podlé slitování svých po mnohé časy.
Ke sifil oasr misla inmasrlolos, elos sifilpa oru ma koluk, Ac kom sifilpa fuhlelosyang nu inpoun mwet lokoalok lalos. Sruk ke pacl elos auliyak ac siyuk kom in molelosla, Kom lohng inkusrao me, ac pacl nu ke pacl Kom molelosla ke pakoten lulap lom.
29 A napomínals jich, abys je obrátil k zákonu svému, ale oni pyšně sobě počínali, a neposlouchali přikázaní tvých, a proti soudům tvým hřešili, v nichžto, činil-li by je člověk, byl by živ. Nýbrž plece svého uchylujíce, šíji svou zatvrzovali, a neposlouchali.
Kom sensenkakinulos tuh elos in akos mwe luti lom, A ke nunak fulat lalos, elos likinsai ma sap lom, Sruk karinganang Ma Sap lom pa inkanek in moul. Ke keke in nunak ac likkeke lalos, elos tiana akos.
30 A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí.
Yac nu ke yac, kom mongfisrasr in akesmakinyalos. Kom pirik mwet palu lom in kaskas nu selos, A mwet lom elos tiana lohng, Ouinge kom eisalosyang nu inpoun mutunfacl saya.
31 Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý.
Ne ouinge, ke sripen yokna pakoten lom Kom tiana siselosla ku kunauselosla. Kom sie God kulang ac pakoten!
32 Nyní tedy, ó Bože náš, silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství, nechť to není u tebe za málo, že ty všecky těžkosti na nás přišly, na krále naše, knížata naše, kněží naše, proroky naše i na otce naše, a na všecken lid tvůj, hned ode dnů králů Assyrských, až do tohoto dne,
“O God, kom God lasr, su arulana fulat Ac mangol, ac yoklana ku lom! Kom akpwayeye wuleang ac lungkulang lom. Oe in pacl se tokosra lun acn Assyria elos akkeokye kut Nwe misenge, arulana yohk keok lasr! Tokosra lasr, mwet kol lasr, mwet palu ac mwet tol lasr, Mwet matu lasr meet ah, ac mwet lasr nukewa wi sun keok. Esam na keok lulap lasr!
33 Ačkoli ty jsi spravedlivý ve všech těch věcech, kteréž přišly na nás. Nebo jsi spravedlivě to učinil, ale my jsme bezbožně činili.
Fal na lah kom kalyei kut. Kom suwosna, kut ne oru ma koluk.
34 I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval.
Mwet matu lasr meet, oayapa tokosra lasr, mwet kol ac mwet tol lasr Elos tiana liyaung Ma Sap lom. Elos tiana porongo ma kom sapkin ac kas in sensenkakin lom.
35 Nebo oni v království svém a v dobrodiní tvém hojném, kteréž jsi jim ukazoval, a v zemi široké a úrodné, kterouž jsi jim dal, nesloužili tobě, aniž se odvrátili od činů svých zlých.
Kom tuh akinsewowoye tokosra su leum fin mwet lom Ke elos muta ke sie acn yohk ac wo fohk we, ma kom sang nu selos; Tusruktu elos tiana forla liki orekma koluk lalos in kulansupwekom.
36 Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.
Na inge kut mwet kohs in facl se kom tuh ase nu sesr, Aok, in acn wowo se inge su kite kut mwe mongo.
37 Jižť úrody své vydává v hojnosti králům, kteréž jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podlé vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti.
Kutena ma kosrani ke acn uh, ma na nu sin tokosra uh, Su kom oakiya facsr ke sripen kut orekma koluk. Elos oru oana lungse lalos nu sesr ac nu sin kosro natusr, Ac kut muta in ongoiya lulap!”
38 Se vším však tím činíme smlouvu nepohnutelnou, i zapisujeme, kteréž potvrzují knížata naše, Levítové naši, i kněží naši.
Ke sripen ma sikyak inge nukewa, kut mwet Israel insese in simusla sie wuleang ku, na mwet kol lasr ac mwet Levi ac mwet tol lasr elos filiya sil lalos kac.
