Nehemiáš 8
1 I shromáždil se všecken lid jednomyslně do ulice, kteráž jest proti bráně vodné, a řekli Ezdrášovi učiteli, aby přinesl knihu zákona Mojžíšova, kterýž vydal Hospodin lidu Izraelskému.
Vse ljudstvo se je zbralo skupaj kakor en mož na ulici, ki je bila pred vodnimi velikimi vrati in spregovorili so pisarju Ezru, da prinese knjigo Mojzesove postave, ki jo je Gospod zapovedal Izraelu.
2 Tedy přinesl Ezdráš kněz zákon před to shromáždění mužů i žen i všech, kteříž by rozumně poslouchati mohli, prvního dne měsíce sedmého.
Duhovnik Ezra je na prvi dan sedmega meseca postavo prinesel pred skupnost tako mož kakor žena in vseh tistih, ki so lahko slišali z razumevanjem.
3 I četl v něm na té ulici, kteráž jest proti bráně vodné, od jitra až do poledne, při přítomnosti mužů i žen, i kteřížkoli rozuměti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona.
Bral je tam pred ulico, ki je bila pred vodnimi velikimi vrati od jutra do sredine dneva, pred možmi in ženami in tistimi, ki so lahko razumeli. Ušesa vsega ljudstva so bila pozorna na knjigo postave.
4 Stál pak Ezdráš učitel na kazatelnici dřevěné, kterouž byli udělali k té věci, a stál podlé něho Mattitiáš, Sema, Anaiáš, Uriáš, Helkiáš a Maaseiáš, po pravé ruce jeho, po levé pak Pedaiáš, Misael, Malkiáš, Chasum, Chasbaddana, Zachariáš a Mesullam.
Pisar Ezra je stal na leseni prižnici, ki so jo naredili za ta namen. Poleg njega so na njegovi desni roki stali: Matitjá, Šemaá, Anajá, Urijá, Hilkijá in Maasejá, na njegovi levi roki pa: Pedajá, Mišaél, Malkijá, Hašúm, Hašbadána, Zeharjá in Mešulám.
5 Otevřel tedy Ezdráš knihu před očima všeho lidu, (nebo výše stál než všecken lid). Kterouž jakž otevřel, povstal všecken lid.
Ezra je odprl knjigo v pogledu vsega ljudstva (kajti on je bil nad vsem ljudstvom); in ko jo je odprl, je vse ljudstvo vstalo.
6 I dobrořečil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému, a všecken lid odpovídal: Amen, amen, pozdvihujíce rukou svých, a skloňujíce hlavy, poklonu učinili Hospodinu tváří k zemi.
Ezra je blagoslovil Gospoda, vélikega Boga. In vse ljudstvo je z dviganjem svojih rok odgovarjalo: »Amen, amen.« In sklonili so svoje glave ter oboževali Gospoda s svojimi obrazi k tlom.
7 Tak i Jesua, Báni, Serebiáš, Jamin, Akkub, Sabbetai, Hodiáš, Maaseiáš, Kelita, Azariáš, Jozabad, Chanan, Pelaiáš, a Levítové vyučovali lid zákonu. Lid pak byl na místě svém.
Tudi Ješúa, Baní, Šerebjá, Jamín, Akúb, Šabetáj, Hodijá, Maasejá, Kelitá, Azarjá, Jozabád, Hanán, Pelajá in Lévijevci so storili ljudstvu, da je razumelo postavo in ljudstvo je stalo na svojem mestu.
8 Nebo čtli v té knize v zákoně Božím srozumitelně, a vykládajíce smysl, vysvětlovali to, což čtli.
Tako so razločno brali v knjigi Božje postave in dali pomen in jim storili, da razumejo branje.
9 Potom řekl Nehemiáš, jinak Tirsata, a Ezdráš kněz, učitel, a Levítové, kteříž lid vyučovali, všemu lidu: Den tento posvěcený jest Hospodinu Bohu vašemu, nekvěltež, ani plačte. (Nebo plakal všecken lid, když slyšeli slova zákona.)
Nehemija, ki je Tirsata in pisar Ezra, duhovnik in Lévijevci, ki so učili ljudstvo, so vsemu ljudstvu rekli: »Ta dan je svet Gospodu, svojemu Bogu; ne žalujte niti ne jokajte.« Kajti vse ljudstvo je jokalo, ko so slišali besede postave.
10 Ale jděte, řekl jim, a jezte tučné věci, a píte sladké, sdílejíce se s těmi, kteříž nemají nic připraveno. Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuťtež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše.
Potem jim je rekel: »Pojdite svojo pot, jejte tolščo, pijte sladko in pošljite deleže tistim, za katere ni ničesar pripravljenega, kajti ta dan je svet našemu Gospodu. Niti ne bodite žalostni, kajti Gospodova radost je vaša moč.«
11 A když tak Levítové pospokojili všeho lidu, mluvíce: Mlčte, nebo den svatý jest, a nermuťte se,
Tako so Lévijevci umirili vse ljudstvo, rekoč: »Ohranite svoj mir, kajti dan je svet. Niti ne bodite užaloščeni.«
12 Odšel všecken lid, aby jedli a pili, a aby se sdíleli. I veselili se velmi, proto že srozuměli slovům těm, kteráž jim v známost uvedli.
In vse ljudstvo je odšlo svojo pot, da jedo in da pijejo in da pošljejo deleže in da naredijo veliko veselje, ker so razumeli besede, ki so jim bile naznanjene.
13 Potom nazejtří sešla se knížata čeledí otcovských ze všeho lidu, kněží i Levítové k Ezdrášovi učiteli, aby vyrozuměli slovům zákona.
Na drugi dan so bili zbrani skupaj vodje očetov izmed vsega ljudstva, duhovniki in Lévijevci, k pisarju Ezru, celo da razumejo besede iz postave.
14 Našli pak napsáno v zákoně, že přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby bydlili synové Izraelští v stáncích na slavnost měsíce sedmého,
In našli so zapisano v postavi, ki jo je Gospod zapovedal po Mojzesu, da naj bi Izraelovi otroci na praznik sedmega meseca prebivali v šotorih
15 A aby dali prohlásiti a provolati po všech městech svých i v Jeruzalémě, řkouce: Vyjděte na hory, a přineste ratolestí olivových a ratolestí dříví borového, a ratolestí myrtových, i ratolestí palmových, a ratolestí dříví hustého, abyste nadělali stánků, tak jakž psáno jest.
in da naj bi objavili in razglasili po vseh svojih mestih in v Jeruzalemu, rekoč: »Pojdite naprej na goro in naberite oljčne mladike, borove mladike, mirtine mladike, mladike palm in mladike debelih dreves, da naredite šotore, kakor je to pisano.«
16 Protož vyšed lid, přinesli a nadělali sobě stánků, jeden každý na střeše své, i v síních svých, i v síních domu Božího, i v ulici brány vodné, i v ulici brány Efraim.
Tako je ljudstvo šlo naprej in jih prineslo in si naredilo šotore, vsak na strehi svoje hiše, na svojih dvorih, na dvorih Božje hiše, na ulici Vodnih velikih vrat in na ulici Efrájimovih velikih vrat.
17 A tak nadělali stánků všecko shromáždění těch, jenž se vrátili z zajetí, a bydlili v nich, (ačkoli nečinili tak synové Izraelští ode dnů Jozue syna Nun, až do dne toho). I byla radost velmi veliká.
Vsa skupnost izmed teh, ki so ponovno prišli iz ujetništva, si je naredila šotore in sedela pod šotori, kajti od dni Nunovega sina Ješúa do tega dne Izraelovi otroci niso tako storili. In tam je bilo zelo veliko veselje.
18 Èetl pak v knize zákona Božího na každý den, od prvního dne až do posledního, a drželi slavnost za sedm dní. Osmého pak dne byl svátek podlé obyčeje.
Tudi dan za dnem, od prvega dne do zadnjega dne, je bral v knjigi Božje postave. Praznovanje so imeli sedem dni, na osmi dan pa je bil slovesen zbor, glede na običaj.
