Nehemiáš 2
1 Tedy stalo se měsíce Nísan léta dvadcátého Artaxerxa krále, když víno stálo před ním, že vzav víno, podal jsem ho králi. Nebýval jsem pak smuten před ním.
Ug nahitabo sa bulan sa Nisan, sa ikakaluhaan ka tuig ni Artajerjes nga hari, sa diha ang vino diha sa iyang atubangan, nga akong gikuha ang vino, ug gihatag kini sa hari: kaniadto wala ako magmasulob-on diha sa iyang atubangan.
2 Pročež mi řekl král: Proč oblíčej tvůj smutný jest, poněvadž nestůněš? Jiného není, než sevření srdce. Pročež ulekl jsem se velmi velice.
Ug ang hari miingon kanako: Nganong nagmasulob-on ang imong nawong, sanglit dili man unta ikaw masakiton? Kini walay lain kondili kasubo sa kasingkasing. Unya ako nagmahadlokon kaayo.
3 A řekl jsem králi: Král na věky buď živ. Kterak nemá býti smutný oblíčej můj, když město to, kdež jsou hrobové otců mých, zpuštěno jest, a brány jeho ohněm zkaženy?
Ug ako miingon sa hari: Mabuhi unta ang hari sa walay katapusan: Nganong dili magmasulob-on ang akong nawong, sa diha nga ang ciudad, ang dapit sa mga lubnganan sa akong mga amahan, nahimong kamingawan, ug ang mga ganghaan niana nangaut-ut sa kalayo?
4 Opět mi řekl král: Èeho žádáš? Mezi tím modlil jsem se Bohu nebeskému.
Unya ang hari miingon kanako: Unsa ba ang imong pangayoon? Busa ako nag-ampo sa Dios sa langit.
5 Potom řekl jsem králi: Zdá-liť se za dobré králi, a jestliže má lásku služebník tvůj u tebe, žádám, abys mne poslal do Judstva, do města, kdež jsou hrobové otců mých, abych je zase vystavěl.
Ug ako miingon sa hari: Kong kini nakapahimuot sa hari, ug kong ang imong alagad nakapahimuot sa imong pagtan-aw, nga paadtoon mo ako sa Juda, ngadto sa ciudad sa mga lubnganan sa akong mga amahan, aron matukod ko kini.
6 Ještě mi řekl král (královna pak seděla podlé něho): Dlouho-li budeš na té cestě, a kdy se zas navrátíš? I líbilo se to králi, a propustil mne, hned jakž jsem mu oznámil jistý čas.
Ug ang hari miingon kanako (ang reina usab nagalingkod tupad kaniya): Kay unsa ba ang kadugayon sa imong panaw? Ug kanus-a ikaw mobalik? Busa nakapahimuot sa hari ang pagpaadto kanako; ug ako siyang gitagalan ug panahon.
7 Zatím řekl jsem králi: Vidí-li se za dobré králi, nechť mi dadí listy k vývodám za řekou, aby mne provedli, až bych přišel do Judstva,
Labut pa ako miingon sa hari: Kong kini makapahimuot sa hari, pahatagi ako ug mga sulat ngadto sa mga gobernador unahan sa Suba, aron ila akong paagion hangtud nga ako makadangat sa Juda.
8 Tolikéž psání k Azafovi, vládaři lesu královského, aby mi dal dříví na trámy, k branám paláce, při domě Božím, a ke zdem městským, a k domu, do něhož bych vjíti mohl. I dal mi král vedlé štědré ruky Boha mého ke mně.
Ug usa ka sulat ngadto kang Asaph nga magbalantay sa kalasangan sa hari, aron ako hatagan ug tigkahoy nga buhaton ug mga sagbayan sa mga ganghaan sa castillo nga bahin sa balay, ug alang sa kuta lungsod ug alang sa balay nga akong pagaabutan. Ug ang hari mihatag kanako, sumala sa maayong kamot sa akong Dios sa ibabaw nako.
9 Tedy přišed k vývodám za řekou, dal jsem jim psání královské. Poslal pak byl se mnou král hejtmany vojska a jezdce.
Unya midangat ako sa mga gobernador unahan sa Suba, ug gihatag kanila ang mga sulat sa hari. Karon ang hari nagpauban kanako ug mga capitan sa kasundalohan ug sa mga tawo nga magkakabayo.
10 To když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, velmi je to mrzelo, že přišel člověk, kterýž by obmýšlel dobré synů Izraelských.
Ug sa diha nga si Sanballat ang Horonhanon ug si Tobias nga alagad, ang Ammonhanon, nakadungog niini, nakapalagot kini kanila sa hilabihan, kay may usa ka tawo nga nangita sa kaayohan sa anak sa Israel.
11 A tak přišed do Jeruzaléma, pobyl jsem tam za tři dni.
Busa ako nahiabut sa Jerusalem, ug didto ako sulod sa totolo ka adlaw.
12 V noci pak vstal jsem, a kolikosi mužů se mnou, a neoznámil jsem žádnému, co mi dal Bůh můj v srdce, abych činil v Jeruzalémě, aniž jsem měl hovada jakého s sebou, kromě hovádka, na němž jsem jel.
Ug mibangon ako sa pagkagabii, ako ug ang pipila ka mga tawo nga uban kanako; wala ako magsugilon sa bisan kang kinsang tawo kong unsay gibutang sa Dios ko sa akong kasingkasing sa pagbuhat alang sa Jerusalem; ni may mananap nga uban kanako, gawas sa mananap nga akong gikabay-an.
13 I vyjel jsem branou při údolí v noci k studnici drakové a k bráně hnojné, a ohledoval jsem zdí Jeruzalémských, kteréž byly pobořené, a bran jeho zkažených ohněm.
Ug migula ako sa pagkagabii dapit sa ganghaan sa walog, bisan padulong ngadto sa atabay sa iro nga ihalas, ug ngadto sa ganghaan nga pagayaboan sa kinalibang ug gitan-aw ang mga kuta sa Jerusalem, nga nangagun-ob, ug ang mga ganghaan didto nga nangaut-ut sa kalayo.
14 Odtud jsem jel k bráně studničné, a k rybníku královskému, kdež nebylo brodu hovádku, na němž jsem jel, aby přejíti mohlo.
Unya mipadayon ako ngadto sa ganghaan sa tuburan ug ngadto sa danaw sa hari: apan walay dapit nga kaagian sa mananap nga akong gikabay-an.
15 Pročež bral jsem se zhůru podlé potoka v noci, a ohledoval jsem zdi. Odkudž vraceje se, vjel jsem branou při údolí, a tak jsem se navrátil.
Unya miadto ako sa pagkagabii haduol sa sapa, ug gitan-aw ko ang kuta; ug ako mibalik, ug misulod sa ganghaan sa walog, ug sa ingon niana nahibalik.
16 Ale knížata nic nevěděli, kam jsem jezdil, a co jsem činil; nebo jsem Židům, ani kněžím, ani přednějším, ani knížatům, ani jiným úředníkům až do té chvíle neoznámil.
Ug ang mga magbubuot wala manghibalo diin ako moadto, kun unsay akong gibuhat; ni gikasugilon ko kini sa mga Judio, ni sa mga sacerdote, ni sa mga harianon, ni sa mga punoan, ni sa tanan nga nanagbuhat.
17 Protož řekl jsem jim: Vy vidíte, v jakém jsme zlém, a Jeruzalém zpuštěný, a brány jeho ohněm zkaženy. Poďtež, a stavějme zed Jeruzalémskou, abychom nebyli více v pohanění.
Unya miingon ako kanila: Kamo nakatan-aw sa dautan nga kahimtang diin kita nanghisulod, naunsa ang pagkagun-ob sa Jerusalem, ug ang mga ganghaan niana nga nangasunog sa kalayo: umari kamo, ug atong tukoron ang kuta sa Jerusalem, aron kita dili na mahimong talamayon.
18 A když jsem jim oznámil, že pomoc Boha mého jest se mnou, ano i slova králova, kteráž ke mně mluvil, teprv řekli: Přičiňmež se a stavějme. I posilnili rukou svých k dobrému.
Ug akong gisuginlan sila sa kamot sa akong Dios nga maayo kanako, ingon man usab sa mga pulong sa hari nga iyang gipamulong kanako. Ug sila ming-ingon: Manindog kita ug magtukod. Busa ilang gipanglig-on ang ilang mga kamot alang sa maayong buhat.
19 Což když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, a Gesem Arabský, posmívali se, a utrhali nám, pravíce: Což to děláte? Co se králi protivíte?
Apan sa pagkadungog ni Sanballat ang Horonhanon, ug ni Tobias ang alagad nga Ammonhanon, ug ni Gesem, ang Arabiahanon, sila nangatawa kanamo aron sa pagyubit ug sa pagtamay kanamo, ug ming-ingon: Unsang butanga kini nga inyong gibuhat: Mangalsa ba kamo batok sa hari?
20 Jimž odpovídaje, řekl jsem: Bůh nebeský, tenť nám dá prospěch, a my služebníci jeho přičiníce se, stavěti budeme, vy pak nemáte žádného dílu, ani práva, ani památky v Jeruzalémě.
Unya mitubag ako kanila, ug miingon kanila: Ang Dios sa langit, siya ang magapauswag kanamo; busa kami nga iyang mga alagad motindog ug magatukod: apan kamo walay bahin, ni may katungod, ni may handumanan, dinhi sa Jerusalem.
