< Nehemiáš 10 >
1 Kteříž pak potvrzovali, byli tito: Nehemiáš Tirsata, syn Chachaliášův, a Sedechiáš,
Men de som beseglade det, voro desse: Nehemia Thirsatha, Hachalia son, och Zedekia,
2 Saraiáš, Azariáš, Jeremiáš,
Seraja, Asaria, Jeremia,
3 Paschur, Amariáš, Malkiáš,
Pashur, Amaria, Malchija,
4 Chattus, Sebaniáš, Malluch,
Hattus, Sebanja, Malluch,
5 Charim, Meremot, Abdiáš,
Harim, Meremoth, Obadja,
6 Daniel, Ginneton, Báruch,
Daniel, Ginnethon, Baruch,
7 Mesullam, Abiáš, Miamin,
Mesullam, Abia, Mijamin,
8 Maaseiáš, Bilkai, Semaiáš. To kněží.
Maasia, Bilgai, och Semaja: De voro Presterna.
9 Levítové pak: Jesua syn Azaniášův, Binnui z synů Chenadad, Kadmiel.
Men Leviterna voro: Jesua, Asanja son, Binnui af Henadads barnom, Kadmiel;
10 Bratří pak jejich: Sebaniáš, Hodiáš, Kelita, Pelaiáš, Chanan,
Och deras bröder, Sebanja, Hodija, Kelita, Pelaja, Hanan,
11 Mícha, Rechob, Chasabiáš,
Micha, Rehop, Hasabia,
12 Zakur, Serebiáš, Sebaniáš,
Saccur, Serebia, Sebanja,
14 Přední z lidu: Paros, Pachat Moáb, Elam, Zattu, Báni,
Hufvuden i folken voro: Paros, PahathMoab, Elam, Sattu, Bani,
16 Adoniáš, Bigvai, Adin,
Adonia, Bigvai, Adin,
18 Hodiáš, Chasum, Bezai,
Hodija, Hasum, Bezai,
19 Charif, Anatot, Nebai,
Hariph, Anathoth, Nebai,
20 Magpias, Mesullam, Chezir,
Magpias, Mesullam, Hesir,
21 Mesezabel, Sádoch, Jaddua,
Mesesabeel, Zadok, Jaddua,
22 Pelatiáš, Chanan, Anaiáš,
Pelatja, Hanan, Anaja,
23 Ozeáš, Chananiáš, Chasub,
Hosea, Hanania, Hasub,
24 Loches, Pilcha, Sobek,
Hallohes, Pilha, Sobek,
25 Rechum, Chasabna, Maaseiáš,
Rehum, Hasabna, Maaseja,
27 Malluch, Charim, Baana.
Malluch, Harim och Baana.
28 Tak i jiní z lidu, kněží, Levítů, vrátných, zpěváků, Netinejských i všickni, kteříž se oddělili od národů zemí k zákonu Božímu, ženy jejich, synové jejich i dcery jejich, každý umělý a rozumný,
Och det andra folket, Presterna, Leviterna, dörravaktarena, sångarena, Nethinim, och alle de som hade söndrat sig ifrå folken i landen, intill Guds lag, med sina hustrur, söner och döttrar, alle de som det kunde förstå;
29 Chopivše se téhož s bratřími svými a těmi, kteříž byli přednější, přistupovali, prokletím a přísahou se zavazujíce: Že budeme choditi v zákoně Božím, kterýž vydán jest skrze Mojžíše služebníka Božího, a ostříhati i plniti všecka přikázaní Hospodina Pána našeho, i soudy jeho, i ustanovení jeho;
Och deras mägtige, togo sig det till för sina bröder, och de kommo till att svärja och förpligta sig med ed, till att vandra i Guds lag, som igenom Guds tjenare Mose gifven är, att de hålla och göra ville efter all Herrans vår Guds bud, rätter och seder;
30 Také že nebudeme dávati dcer svých národům zemí, ani dcer jejich bráti synům svým,
Och att vi icke skulle gifva folken i landena våra döttrar; ej heller vårom sönom taga deras döttrar.
31 Ani od cizozemců, kteříž by nám přinášeli jaké koupě a jakékoli potravy v den sobotní na prodaj, přijímati v sobotu aneb v sváteční den, a že necháme rolí sedmého léta, i všelikého dobývání dluhu.
Desslikes, när folket i landet förer om Sabbathsdagen någon varo och allahanda spisning, till att sälja, att vi icke ville taga det af dem om Sabbathen och helgedagar; och att vi i sjunde årena ville göra förlösning på allahanda tunga;
32 I to nařídili jsme mezi sebou, abychom dávali třetí díl lotu na každý rok k službě domu Boha našeho,
Och lägga ett bud uppå oss, att vi årliga gifva skulle en tridiung af en sikel silfver, till tjensten i vår Guds hus;
33 Na chleby zpořádaní, i obět ustavičnou, i na zápal ustavičný k sobotám, novměsícům a slavnostem, i na věci svaté, i oběti za hříchy k očištění Izraele, i na všecko přisluhování domu Boha našeho.
Nämliga till skådobröd, till dagligit spisoffer, till dagligit bränneoffer, på Sabbaths, nymånads och högtidsdagom, och till det helgada, och till syndoffer, der Israel skulle med försonad varda, och till all verk i vår Guds hus.
34 Metali jsme i losy s strany kněží, Levítů i lidu, příčinou dříví nošení, aby ho dodávali do domu Boha našeho, čeledem otců našich časy vyměřenými, rok po roku, aby hořelo na oltáři Hospodina Boha našeho, jakž psáno jest v zákoně.
Och vi kastade lott emellan Presterna, Leviterna och folket, om vedoffer, det man till vår Guds hus årliga framföra skulle, efter våra fäders hus, på bestämd tid, att bränna på Herrans vår Guds altare, såsom det i lagen skrifvet är;
35 Také, že chceme přinášeti prvotiny země své, i prvotiny všelikého ovoce každého stromu, rok po roku do domu Hospodinova.
Och till att årliga frambära förstlingen af vårt land, och förstlingen af allo frukt, af all trä till Herrans hus;
36 K tomu i prvorozené syny své, i hovádka svá, (jakož psáno jest v zákoně), i prvorozené z skotů i bravů svých, že přinášeti budeme do domu Boha svého, kněžím přisluhujícím v domě Boha našeho.
Och förstlingen af våra söner, och af vår boskap, såsom det i lagen skrifvet står; och förstlingen af vårt fä, och af vår får, att vi allt detta skulle hafva in uti vår Guds hus till Presterna, som i vår Guds hus tjena;
37 A prvotiny těsta svého i obětí svých, i ovoce všelijakého stromu, mstu i oleje nového, aby přinášeli kněžím do pokojů domu Boha našeho, a desátky země naší Levítům. A Levítové desátky ty vybírati budou po všech městech, v nichž pracovati budeme.
Och att vi ville frambära förstlingen af vår deg, och vårt häfoffer, och frukt af allahanda trä, vin och oljo, till Presterna, i kistorna vid vår Guds hus; och vårt lands tiond till Leviterna, så att Leviterna skulle hafva tionden i alla städer, der vårt åkerverk är.
38 Bude pak při tom kněz, syn Aronův, s Levíty, když Levítové ty desátky vyberou, a Levítové sami vnesou desátek z desátků do domu Boha našeho, do pokojů v domě skladu.
Och Presten Aarons son skall ock del hafva af Leviternas tiond, med Leviterna; så att Leviterna skola bära tionden af sine tiond upp till vår Guds hus, i kistorna, uti skatthuset.
39 Nebo do těch pokojů donášeti budou synové Izraelští i synové Léví oběti obilé, mstu a oleje nového, (kdež jsou nádoby svatyně), i kněží přisluhující, vrátní i zpěváci, abychom neopouštěli domu Boha svého.
Ty Israels barn, och Levi barn, skola bära häfoffret af säd, vin och oljo, upp i kistorna. Dersammastäds äro helgedomens kärile, och Presterna, som der tjena, och dörravaktare, och sångare; att vi vår Guds hus icke öfvergifve.