Náhum 1
1 Břímě Ninive: Kniha vidění Nahuma Elkošského.
Elkosh acaeng Nahum khaeah hnuksak ih cabu. Ninevah kawng pongah thuih ih lok loe hae tiah oh.
2 Hospodin jest Bůh horlivý a mstitel, mstitel jestiť Hospodin, a zůřivý. Hospodin uvodí pomstu na protivníky své, a drží hněv proti nepřátelům svým.
Angraeng loe ut thaih, lu la thaih Sithaw ah oh; palungphui moe, lu la Angraeng ah oh; Angraeng loe a misanawk nuiah palungphui pongah, a misanawk nuiah lu la tih.
3 Hospodin dlouhočekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlňuje vinného. U vichru a bouři jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho.
Angraeng loe palungphui zoi ai, thacak parai moe, zaehaih sah kaminawk to thuitaek ai ah khen sut mak ai: a loklam loe kamhae takhi hoi takhi sae nuiah oh, tamainawk loe a khok ih maiphu ah ni oh o.
4 Když domlouvá moři, vysušuje je, i všecky řeky vysušuje; chřadne Bázan i Karmel, i květ Libánský chřadne.
Tuipui to a zoeh moe, tui to kaangsak, tuipuinawk to a kaangsak boih. Bashan hoi Karmel to azaemsak moe, Lebanon ih apawk to a zaisak.
5 Hory se třesou před ním, a pahrbkové se rozplývají, země pak hoří před tváří jeho, i okršlek zemský a všickni, kteříž přebývají na něm.
Maenawk loe a hmaa ah anghuen o moe, maesomnawk loe tui ah amzawt o, ue, long hoi a thungah kaom kaminawk boih a hmaa ah hmai mah kangh.
6 Před rozhněváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hněvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheň, a skály vyvracejí se před ním.
Anih palungphuihaih hmaa ah mi maw angdoe thai tih? Kanung parai anih palungphuihaih to mi mah maw pauep thai tih? Anih palungphuihaih loe hmai baktiah oh moe, anih hmaa ah loe thlungnawk doeh koih o boih.
7 Dobrýť jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v něho doufají.
Angraeng loe hoih, raihaih tongh naah abuephaih kahoih ah oh; anih tang kaminawk to a panoek.
8 Protož povodní prudkou konec učiní místu jeho, a nepřátely Boží stihati budou temnosti.
To ahmuen loe tui mah uem ueloe, boenghaih phasak tih; a misanawk to khoving thungah tanawt tih.
9 Co myslíte proti Hospodinu? Onť konec učiní, nezdvihne druhé rány.
Tih pongah Angraeng misatuk hanah na poek o loe? Anih mah a misanawk to tamit boih tih; vai hnetto tamit han angai ai.
10 Nebo rovně jako trní spleteni jsouce, a jako vínem opojeni, jako strniště suché docela sehlceni budou.
Nihcae loe maeto hoi maeto angzaeng caeng soekhring baktiah oh o, mu paquih hmoek kami baktiah oh o moe, hmai mah kangh ih anghnoeng baktiah oh o.
11 Z tebeť vyšel ten, kterýž myslí proti Hospodinu zlé, rádce nešlechetný.
Angraeng to kasae thuih o moe, kasae poekhaih tawn kami maeto, nang thung hoiah angzoh boeh.
12 Takto dí Hospodin: Byť se byli pokojně měli, byliť by tak v rozšíření zůstali aneb by toliko přemrštěni byli; i bylo by to pominulo, a netrápil bych jich více, tak jako jsem trápil.
Angraeng mah, nihcae loe khosak hoih o moe, kami pop o parai cadoeh, amro o ueloe, anghma o boih tih. Kai mah nangcae to kang pacaekthlaek, toe natuek naah doeh kang pacaekthlaek let mak ai boeh.
13 Nyní pak polámi jho jeho, aby neleželo na tobě, a to, čímž jsi svázán, roztrhám.
Vaihi anih ih hnam to nang khae hoiah ka vah moe, nang ih sumquinawk to ka takroek boih han, tiah thuih.
14 Nebo přikázaní vydal proti tobě Hospodin, nebudeť rozsíváno ze jména tvého více; z domu Boha tvého vyhladím rytinu i slitinu, a když zlehčen budeš, způsobímť hrob.
Angraeng mah nang kawng pongah lokpaek boeh; na hmin to om poe mak ai boeh: na sithaw imthung ah na soi o ih krang, na sak o cop ih krang to kang phraek pae boih han; na set o hmoek pongah, nang hanah taprong kang sak pae han.
15 Aj hle na horách těchto nohy potěšené věci zvěstujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, plň sliby své. Neboť nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelať jest vyhlazen.
Maenawk nuiah kahoih tamthanglok kasin, monghaih lok thui kaminawk ih khok to khen oh! Aw Judah, nangmah ih poih to uum ah loe, na sak ih lokkamhaih to pazui ah: kasae na misa loe amro boeh pongah, anih mah na prae to muk let mak ai boeh.
