Micheáš 7
1 Běda mně, že jsem jako paběrek úrod letních, jako paběrkové po vinobraní. Není žádného hroznu k jídlu, prvotiny z ovoce žádá duše má.
Ada kahitai! Ajeh chu thingga akilona nunga koiman nehding kimu talou bangbeple lengpi theiga leh theichang kichomna nung tabang in kaumdoh tai.
2 Zahynul pobožný z země této, a upřímého mezi lidmi není žádného; všickni napořád o vylití krve úklady činí, jeden každý bratra svého loví sítí.
Leiset chunga Pathen gingte la amangthah gamtan, mihemte laha lungdih pua khatcha Jong aumpon, thisan soa tolthat jeng ahiuve. Ami jousen asopi kipalna dinga thang kamjeng ahiuve.
3 Co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. Kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou.
Akhutuvin thilse jeng a boluvin lung nachang mongin thilse aboluve. Thutanna pang milen milalhon jong nehguh ding akithum thum'un ahi.
4 Nejlepší z nich jest jako bodlák, nejupřímější převyšuje trní. Přicházíť den strážných tvých, navštívení tvé přichází; jižť nastane zpletení jejich.
Alahuva aphapena kisei jong chu ling tobang ahin, lungdih pentaha kiseipa jong chu ponlah abang’e, min akailuht nadiu nikho leh talen amat nadiu nikho chu hung lhung ding ahitai.
5 Nedověřujte se příteli, nedoufejte v vůdce; před tou, jenž leží v lůnu tvém, ostříhej dveří úst svých.
Koimacha tahsan hihin, nagol ngaitah jeng jong ahilou leh na inneipi jeng jong tahsan hih in.
6 Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho.
Chapan jong apa, chanun jong anu, mounu in jong atehpi chunga, namelma chu na insung taha kon hiding ahi.
7 Protož já na Hospodina vyhlédati budu, očekávati budu na Boha spasení svého, vyslyšíť mne Bůh můj.
Keiman Paki jeng bou eipanpi din vejing ingting, eihuhhing ka Pathen kanga jing ding ahi, Chutileh ka Pathen in kataona angai tei ding ahi.
8 Neraduj se ze mne, nepřítelkyně má. Upadla-liť jsem, povstanu; sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin.
Kagal miten duchatah in neive hihun, lhujong leng kathodoh kit ding ahi. Muthim laha toujong leng Pakai chu kameivah hiding ahi.
9 Zůřivost Hospodinovu ponesu, nebo jsem proti němu zhřešila, až se vždy zasadí o mou při, a mne zastane. Vyvedeť mne na světlo, budu viděti spravedlnost jeho.
Pakaiy in eigimbol jongle kathoh hat ding, ajeh chu ama dounaa kachonset jeh in. Ahinlah aman kachung thu hinkhol nante. Kei dinga thu atan masang sea kangai ngai ding ahi. Pakai in khovah a eipuidoh intin, chuteng chon dihna kamu ding ahi.
10 Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích.
Chuteng kamelmaten Pakai kei langa apan ahetdoh diu, na Pakai hoiya umem tia aseiju chu kijumsoa jahchabeh seh diu ahi. Hichenu chu kamit in noise taha avet ding ahi. Amanu chu lamlen kholai dunga min achotpha a leivui chil banga kichil ding ahi.
11 Toho dne, v němž vystaveny budou hradby tvé, toho dne daleko se rozejde výpověd.
Hiche niteng chule Israel, nakhopi kisapha kit ding, chule nagamgi ho jong kikehlen ding.
12 Toho dne k tobě přicházeti budou i z Assyrské země až do pevností, a od pevností až k řece, a od moře k moři, a od hory k hoře.
Gam tamtah'a kona mipite hunga Assyria a kipana gam latah Egypt, Egypt a kipana Euphrate luipi changei, twipi leh mol ho kallanga, molsang jousea kona lhang sang jouse geija hung diu ahi.
13 A však země tato zpuštěna bude pro obyvatele své, pro ovoce činů jejich.
Leiset vang hi agoh keova hunglum ding, ajeh chu masanga ana cheng masaho chonset jeh ahi.
14 Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,
O Pakai nakelngoi china tenggollin namite neichingun, nakelngoi honte neilam kaijun, gammang laha hin achangsehin cheng jong leo, amahohi Bashan gamle Gilead gam'a kelngoi lhat bangin lhauhen, gollui laiya bangin umuhen.
15 Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci.
Henge, tin Pakaiyin aseije. “Keiman thil kidang nasatah tah kabol peh diu Aigupta a kona nahung potdohuva kanabol banga kabol
16 Což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou.
Leiset pumpia namtin vaipin kidang asah sahdiu, Pakaiyin nang hi dinga thil kidang abol tengleh jachatna aneidiu, anakoluva jong kho ajah lou diu ahitai.
17 Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou.
Gul banga levui aleija aledio, leisetna a-opma kithol ganhing banga umdiu ahi. Akulpiuva konna kihot hotna hung potdoh diu, akichat behseh jeh uva Pakai ahin beldiu ahi. Nangma jeh'a amaho hi abonchauva kichasoh kei ding ahiuve.
18 Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se?
Nang banga agoulo amite ahungdoh amoh chengse dinga themmona, ngaidamna, suhkhelna, subei soh thei Pathen koipen um ding ham? Pathen chu alunghang jing jengpoi, ajeh chu Pakai hi alungset longlou anei hi kipah jo ahibouve.
19 Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše.
Neihin lungset kit’un natin; ka chonsetnau chengse jong nakengto noija koi in natin; twikhanglen'a na lelutding ahi.
20 Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.
Jacob jong kitahna neitaha nabolla, long louva Abraham nalungset ding, masanglai a kapu kapateu koma na kihahsel banga nabol tei ding ahi.
