< Matouš 9 >

1 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
And he entered into a boat, and crossed over, and came into his own city.
2 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
And behold, they brought to him a man sick of the palsy, lying on a bed: and Jesus seeing their faith said unto the sick of the palsy, Son, be of good cheer; thy sins are forgiven.
3 A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
And behold, certain of the scribes said within themselves, This man blasphemeth.
4 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?
And Jesus knowing their thoughts said, Wherefore think ye evil in your hearts?
5 Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?
For whether is easier, to say, Thy sins are forgiven; or to say, Arise, and walk?
6 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
But that ye may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins (then saith he to the sick of the palsy), Arise, and take up thy bed, and go unto thy house.
7 Tedy vstal a odšel do domu svého.
And he arose, and departed to his house.
8 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
But when the multitudes saw it, they were afraid, and glorified God, which had given such power unto men.
9 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
And as Jesus passed by from thence, he saw a man, called Matthew, sitting at the place of toll: and he saith unto him, Follow me. And he arose, and followed him.
10 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
And it came to pass, as he sat at meat in the house, behold, many publicans and sinners came and sat down with Jesus and his disciples.
11 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?
And when the Pharisees saw it, they said unto his disciples, Why eateth your Master with the publicans and sinners?
12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
But when he heard it, he said, They that are whole have no need of a physician, but they that are sick.
13 Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
But go ye and learn what [this] meaneth, I desire mercy, and not sacrifice: for I came not to call the righteous, but sinners.
14 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
Then come to him the disciples of John, saying, Why do we and the Pharisees fast oft, but thy disciples fast not?
15 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
And Jesus said unto them, Can the sons of the bride-chamber mourn, as long as the bridegroom is with them? but the days will come, when the bridegroom shall be taken away from them, and then will they fast.
16 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
And no man putteth a piece of undressed cloth upon an old garment; for that which should fill it up taketh from the garment, and a worse rent is made.
17 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
Neither do [men] put new wine into old wineskins: else the skins burst, and the wine is spilled, and the skins perish: but they put new wine into fresh wineskins, and both are preserved.
18 A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
While he spake these things unto them, behold, there came a ruler, and worshipped him, saying, My daughter is even now dead: but come and lay thy hand upon her, and she shall live.
19 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
And Jesus arose, and followed him, and [so did] his disciples.
20 (A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
And behold, a woman, who had an issue of blood twelve years, came behind him, and touched the border of his garment:
21 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
for she said within herself, If I do but touch his garment, I shall be made whole.
22 Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
But Jesus turning and seeing her said, Daughter, be of good cheer; thy faith hath made thee whole. And the woman was made whole from that hour.
23 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
And when Jesus came into the ruler’s house, and saw the flute-players, and the crowd making a tumult,
24 Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
he said, Give place: for the damsel is not dead, but sleepeth. And they laughed him to scorn.
25 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
But when the crowd was put forth, he entered in, and took her by the hand; and the damsel arose.
26 A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
And the fame hereof went forth into all that land.
27 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
And as Jesus passed by from thence, two blind men followed him, crying out, and saying, Have mercy on us, thou son of David.
28 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
And when he was come into the house, the blind men came to him: and Jesus saith unto them, Believe ye that I am able to do this? They say unto him, Yea, Lord.
29 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
Then touched he their eyes, saying, According to your faith be it done unto you.
30 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
And their eyes were opened. And Jesus strictly charged them, saying, See that no man know it.
31 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
But they went forth, and spread abroad his fame in all that land.
32 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
And as they went forth, behold, there was brought to him a dumb man possessed with a devil.
33 A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
And when the devil was cast out, the dumb man spake: and the multitudes marveled, saying, It was never so seen in Israel.
34 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
But the Pharisees said, By the prince of the devils casteth he out devils.
35 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
And Jesus went about all the cities and the villages, teaching in their synagogues, and preaching the gospel of the kingdom, and healing all manner of disease and all manner of sickness.
36 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
But when he saw the multitudes, he was moved with compassion for them, because they were distressed and scattered, as sheep not having a shepherd.
37 Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
Then saith he unto his disciples, The harvest truly is plenteous, but the labourers are few.
38 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Pray ye therefore the Lord of the harvest, that he send forth labourers into his harvest.

< Matouš 9 >