Matouš 8
1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
U taƣdin qüxkǝndǝ, top-top kixilǝr uningƣa ǝgixip mangdi.
2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
Wǝ mana, mahaw kesili bar bolƣan bir kixi uning aldiƣa kelip, bexini yǝrgǝ urup tizlinip: — Tǝⱪsir, ǝgǝr halisingiz, meni kesilimdin pak ⱪilalaysiz! — dedi.
3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
Əysa uningƣa ⱪolini tǝgküzüp turup: — Halaymǝn, pak bolƣin! — dewidi, bu adǝmning mahaw kesili xuan pak bolup saⱪaydi.
4 I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
Əysa uningƣa: — Ⱨazir bu ixni ⱨeqkimgǝ eytma, bǝlki udul berip kaⱨinƣa ɵzüngni kɵrsitip, ularda bir guwaⱨliⱪ bolux üqün, Musa bu ixta ǝmr ⱪilƣan ⱨǝdiyǝ-ⱪurbanliⱪni sunƣin, — dedi.
5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
U Kǝpǝrnaⱨum xǝⱨirigǝ barƣanda, [rimliⱪ] bir yüzbexi uning aldiƣa kelip, uningdin yelinip:
6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
— Tǝⱪsir, qakirim palǝq bolup ⱪelip, bǝk azablinip ɵydǝ yatidu, — dedi.
7 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
Mǝn berip uni saⱪaytip ⱪoyay, — dedi Əysa.
8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
Yüzbexi jawabǝn: — Tǝⱪsir, torusumning astiƣa kirixingizgǝ layiⱪ ǝmǝsmǝn. Pǝⱪǝt bir eƣizla sɵz ⱪilip ⱪoysingiz, qakirim saⱪiyip ketidu.
9 Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Qünki mǝnmu baxⱪa birsining ⱨoⱪuⱪi astidiki adǝmmǝn, mening ⱪol astimda lǝxkǝrlirim bar. Birigǝ bar desǝm baridu, birigǝ kǝl desǝm, kelidu. Ⱪulumƣa bu ixni ⱪil desǝm, u xu ixni ⱪilidu, — dedi.
10 Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
Əysa bu gǝplǝrni anglap, ⱨǝyran boldi. Ɵzi billǝ kǝlgǝnlǝrgǝ: — Mǝn silǝrgǝ xuni bǝrⱨǝⱪ eytip ⱪoyayki, bundaⱪ ixǝnqni ⱨǝtta Israillar arisidimu tapalmiƣanidim.
11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
Silǝrgǝ xuni eytayki, nurƣun kixilǝr künqiⱪix wǝ künpetixtin kelip, ǝrx padixaⱨliⱪida Ibraⱨim, Isⱨaⱪ wǝ Yaⱪuplar bilǝn bir dastihanda olturidu.
12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Lekin bu padixaⱨliⱪning ɵz pǝrzǝntliri bolsa, sirtta ⱪarangƣuluⱪⱪa taxlinip, u yǝrdǝ yiƣa-zarlar kɵtüridu, qixlirini ƣuqurlitidu, — dedi.
13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
Andin, Əysa yüzbexiƣa: — Ɵyünggǝ ⱪayt, ixǝnginingdǝk sǝn üqün xundaⱪ ⱪilinidu, dedi. Ⱨeliⱪi qakarning kesili xu pǝyttǝ saⱪaytildi.
14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.
Əysa Petrusning ɵyigǝ barƣanda, Petrusning ⱪeynanisining ⱪizip orun tutup yetip ⱪalƣinini kɵrdi.
15 I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
U uning ⱪolini tutiwidi, uning ⱪizitmisi yandi. [Ayal] dǝrⱨal ornidin turup, Əysani kütüxkǝ baxlidi.
16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
Kǝq kirgǝndǝ, kixilǝr jin qaplaxⱪan nurƣun adǝmlǝrni uning aldiƣa elip kelixti. U bir eƣiz sɵz bilǝnla jinlarni ⱨǝydiwǝtti wǝ barliⱪ kesǝllǝrni saⱪaytti.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.
Buning bilǝn, Yǝxaya pǝyƣǝmbǝr arⱪiliⱪ yǝtküzülgǝn: «U ɵzi aƣriⱪ-silaⱪlirimizni kɵtürdi, kesǝllirimizni üstigǝ aldi» degǝn sɵz ǝmǝlgǝ axuruldi.
18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
Əysa ɵzini oriwalƣan top-top kixilǝrni kɵrüp, [muhlisliriƣa] dengizning u ⱪetiƣa ɵtüp ketixni ǝmr ⱪildi.
19 A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
Xu qaƣda, Tǝwrat ustazliridin biri kelip, uningƣa: — Ustaz, sǝn ⱪǝyǝrgǝ barsang, mǝnmu sanga ǝgixip xu yǝrgǝ barimǝn, — dedi.
20 I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Əysa uningƣa: — Tülkilǝrning ɵngkürliri, asmandiki ⱪuxlarning uwiliri bar; biraⱪ Insan’oƣlining bexini ⱪoyƣudǝk yerimu yoⱪ, — dedi.
21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého.
Muhlisliridin yǝnǝ biri uningƣa: — Rǝb, mening awwal berip atamni yǝrlikkǝ ⱪoyuxumƣa ijazǝt bǝrgǝysǝn, — dedi.
22 Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.
Biraⱪ Əysa uningƣa: — Manga ǝgǝxkin, wǝ ɵlüklǝr ɵz ɵlüklirini yǝrlikkǝ ⱪoysun, — dedi.
23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
U kemigǝ qüxti, muhlislirimu qüxüp billǝ mangdi.
24 A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
Wǝ mana, dengiz üstidǝ ⱪattiⱪ boran qiⱪip kǝtti; xuning bilǝn dolⱪunlar kemidin ⱨalⱪip kemini ƣǝrⱪ ⱪiliwetǝy dǝp ⱪaldi. Lekin u uhlawatatti.
25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
Muhlislar kelip uni oyƣitip: — I ustaz, bizni ⱪutuldurƣaysǝn! Biz ⱨalakǝt aldida turimiz — dedi.
26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
— Nemixⱪa ⱪorⱪisilǝr, i ixǝnqi ajizlar! — dedi u wǝ ornidin turup, boran-qapⱪunƣa wǝ dengizƣa tǝnbiⱨ beriwidi, ⱨǝmmisi birdinla tinqidi.
27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
Muhlislar intayin ⱨǝyran bolup, bir-birigǝ: — Bu zadi ⱪandaⱪ adǝmdu? Ⱨǝtta boran-qapⱪunlar wǝ dengizmu uningƣa boysunidikǝn-ⱨǝ! — dǝp ketixti.
28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.
Əysa dengizning u ⱪetidiki Gadaraliⱪlarning yurtiƣa barƣinida, jin qaplaxⱪan ikki kixi gɵrliridin qiⱪip uningƣa aldiƣa kǝldi. Ular xunqǝ wǝⱨxiy idiki, ⱨeqkim bu yǝrdin ɵtüxkǝ jür’ǝt ⱪilalmaytti.
29 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
Uni kɵrgǝndǝ ular: — I Hudaning Oƣli, sening biz bilǝn nemǝ karing! Sǝn waⱪit-saiti kǝlmǝyla bizni ⱪiyniƣili kǝldingmu? — dǝp towlidi.
30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
Xu yǝrdin heli yiraⱪta qong bir top tongguz padisi otlap yürǝtti.
31 Ïáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
Jinlar ǝmdi uningƣa: — Əgǝr sǝn bizni ⱪoƣliwǝtmǝkqi bolsang, bizni tongguz padisi iqigǝ kirgüzüwǝtkǝysǝn, — dǝp yalwuruxti.
32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
U ularƣa: — Qiⱪinglar! — dewidi, jinlar qiⱪip, tongguzlarning tenigǝ kiriwaldi. Mana, pütkül tongguz padisi tik yardin etilip qüxüp, sularda ƣǝrⱪ boldi.
33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
Lekin tongguz baⱪⱪuqilar bǝdǝr ⱪeqip, xǝⱨǝrgǝ kirip, bu ixning bax-ahirini, jümlidin jin qaplaxⱪan kixilǝrning kǝqürmixlirini halayiⱪⱪa eytip berixti.
34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
Wǝ mana, pütün xǝⱨǝrdikilǝr Əysa bilǝn kɵrüxkili qiⱪti. Ular uni kɵrgǝndǝ, uning ɵzlirining xu rayonidin ayrilip ketixini ɵtündi.
