Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
—Lubika sambisa, tala mamveno luedi sambusu.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Bila bela kulusambisa banga phila lunsambisila ayi bela ku lutezila luelo luela dedakana banga lolo lutezila bankaka.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?
Vayi bila mbi wumonina kiti kidi mu dieso di khombꞌaku, vayi ngeyo veka wukadi mona tunga yidi mu dieso diaku e?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?
Voti buevi wulenda kambila khombꞌaku: “Bika ndibotula kiti kidi mu dieso diaku! Vayi tunga yidi mu dieso diaku.”
5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.
Mutu wu mayuya! Botula theti tunga yoyi yidi mu dieso diaku buna bosi mawumona mboti mu botula kiti kidi mu dieso di khombꞌaku.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
—Lubika vana bima binlongo kuidi zimbua. Lubika loza bilunga bieno bithalu vadi zingulu, bila mazi bidiatila ayi mazi lubalukila muingi ziluvanga phasi.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
—Lulomba ayi bela kuluvana. Lutomba ayi luela mona; lukokuta ayi luela zibudulu.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
Bila woso wunlombanga niandi wuntambulanga. Woso wuntombanga niandi wumonanga woso wunkokutanga niandi wunzibudulungu.
9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
Nani mu beno lenda vana ditadi kuidi muanꞌandi bu kanlombidi dipha?
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
Voti bu kanlombidi mbizi buna nioka maka mvana e?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
Enati beno batu bambimbi, luzebi vana bima bimboti kuidi bana beno, buna Dise dieno di Diyilu diela luta vana bima bimboti kuidi bobo bakunlombanga.
12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.
—Mambu moso momo lutidi ti batu baluvangila mawu mamveno lufueti kuba vangila. Bila mawu mama malongi ma Mina ayi ma mimbikudi.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
—Lukotila va muelo wufuetama bila muelo widi wuyalumuka ayi nzila yinatanga ku nzimbala yidi yinneni, ayi, batu bawombo beti kotilanga muawu.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Vayi muelo widi wufietama, nzila yi luzingu yidi yifioti ayi batu bafioti kuandi beti kuyibakulanga.
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
—Lulubukila mimbikudi mi luvunu miomi minkuizanga kuidi beno banga mamemi vayi mu kiedika badi memvu ma nganzi.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Luela kuba zabila mu mimbutu miawu. A buevi balenda vela makundi ma vinu mu nti widi zitsendi voti makundi ma figi mu nti wu zitsolokoto e?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Diawu woso nti wumboti wumbutanga mimbutu mimboti vayi nti wumbimbi wumbutanga mimbutu mimbimbi.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Nti wumboti wulendi buta ko mimbutu mambimbi ayi nti wumbimbi, wulendi buka ko mimbutu mamboti.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Woso nti wunkambu buta mimbutu mimboti wufueti vuzu ayi lozo ku mbazu.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Mu mimbutu miawu kaka luela kuba zabila.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
—Bika sia ti batu bobo beta kukhamba: “Pfumu! Pfumu!” ti bawu bela kota mu kipfumu ki Diyilu, vayi bobo bamvanganga luzolo lu Dise diama didi ku Diyilu.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
Mu lumbu kina batu bawombo bela kukhamba: “A Pfumu! A Pfumu! A keti mu dizina diaku tubikudila! A keti mu dizina diaku tukukila ziphevi zimbimbi. A keti mu dizina diaku tuvangila bikumu biwombo!”
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Buna minu ndiela kuba vutudila: “ndisi ku luzaba ko. Botukanu vava beno lumvanganga mambu mambimbi!”
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
—Diawu woso wulembo wa mambu ma ndilembo tubi ayi wunsadila mawu widi banga mutu wu diela wutunga nzoꞌandi va yilu ditadi.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
Mvula yingolo yinoka, minlangu miwala ayi bivuka biyiza lumbama mu nzo beni vayi nzo beni yisia bua ko bila yitungulu va yilu ditadi.
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
Vayi woso mutu wulembo wa mambu mama vayi kakadi ku masadila widi banga mutu wu buvungisi wutunga nzoꞌandi va mbata nzielo.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
Mvula yingolo yinoka, minlangu miwala ayi bivuka biyiza lumbama mu nzo beni. Nzo beni yitumbu bua ayi yitumbu tiolumuka.
28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Yesu bu kamana tuba, nkangu wu batu wusimina mu diambu di malongi mandi.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.
Bila kaba kuba longilanga ko banga minsoniki miawu, vayi niandi wuba longila mu lulendo loso.
