Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
“Mi chungroi jêk no ungla, Pathien'n nin chungroi jêk no nih,
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
mi chungroi nin jêk angdênin Pathien'n nin chungroi jêk a ta, male midangngei chunga balam nin mang anghan nin chunga khom a mang rang ani.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?
Hanchu, ithomo ni mita thingbong om hah mindon loiin nu sûngsuok mita ronok chînte om hah nu mu hi?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?
Inmo ni mita thingbong om chienin nu sûngsuok kôm, ‘Rangâihoitakin, ni mita ronok chînte hah nang pai pe rong,’ ni ti ngam?
5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.
Nangma asarothol! Ni mita thingbong hah pai bak inla, hanchu, nu sûngsuok mita ronok chînte aom pai rangin ânthârlakin mu thei ni tih.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
“Uingei kôm neinun inthieng hah pêk no ungla, hong inhei an ta nangni pêt an tih. Vokngei makunga khom nin lungmantam hah vôr no roi, an kên chîlpol an tih.”
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
“Zong ungla pêkin om nin tih, rok ungla man nin tih; tôk roi, inkhâr nangni mo-ong pe nîng atih.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
Tukhom a zong kai chu pêk nîng an ta, a rok kaiin chu man an ta, a tôk kai chu inkhâr mo ong pe nîng atih.
9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
Nangni pangei lâia tukhomin nin nâingei vâipôl nangni zong senla ngei, lung nin pêk rang mini?
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
Aninônchu, nga nangni zong senla ngei, murûl nin pêk rang mini?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
Nangni misie ngeiin luo nin nâingei neinun sa pêk nin rietin te, invâna nin Pa vângin chu a zongngei kôm neinun sa a pêk mintam bâk rang na!
12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.
“Mîn nin chunga an sin rang nin nuom tak hah mi chunga khom sin roi: mahi Moses Balam le dêipungei minchûna omtie chu ani.”
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
“Mokot ân-epa han lût roi, meidîl mokot chu ânzara, a lampui khom ahoia, a se khom tamtak an ni sikin.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Aniatachu ringna mokot chu ân-epa, asena lampui khom ântaka, aman ngei khom mi tômte an ni.”
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
“Dêipu dikloingei renga indîn roi; pêntieng chu belri angin nin kôm an honga, ania an sûngtieng chu melangngei tatak angin an ni.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Ma ngei hah chu an sinthoa riet kelen nin tih. Riling rângngei han grape inra ngâi maka, riling kungngeia khom theichangngei inrâ ngâi maka.
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Thingkung asa chu amara khom asa ngâi, thingkung saloi chu amara khom asiet ngâi ani.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Thingkung adamin chu amara siet ngâi maka, thingkung adamloiin chu amara sa ngâi mak ani.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Thingkung murdi amara saloi chu an phûra meia an vôrpai ngâi.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Masikin dêipu dikloingei chu an sinthoa riet thei nin tih.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
“Pumapa, Pumapa, mi ti papai murdi invân Rêngrama lût noni ngeia, invâna ka Pa lungdo sinngei kai kêng an lût rang ani.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
Roijêk Nikhuo ahong tungin chu mi tamtakin, ‘Pumapa, Pumapa! Ni rimingin Pathien thurchi kin misîr ngâia, ramkhoringei kin rujûl ngâia, sininkhêl khom mun tamtaka kin sin ngâi!’ la tîng an tih.
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Ma tikin chu keiman an kôm, ‘Nangni riet tet ngâi mu-ung. Ko kôm renga rotpai roi, nangni misiengei!’ la tîng ki tih.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
“Masikin tukhomin hi ko chongngei hih a rieta jôm chu mivâr lungpui chunga in sinpu angin ani.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
Ruo ajuonga, tui ahong liena, phâivuo ahong râta, ma in hah ahong nama. Aniatachu inlet mak, lungpui chunga sin ani sikin.
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
“Hannirese, tukhom hi ko chongngei a rieta, jômloi chu amo sietsâi chunga in sin angin ani.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
Ruo ajuonga, tui ahong liena, phâivuo ahong râta, ma in hah ahong nama, ânleta. Ânlet tie khom ana sabak ani!”
28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Jisua'n ma neinunngei hah a misîr suole chu loko ngeiin a minchuna hah an kamâm sabak ani.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.
Ama chu Balam minchupungei angin niloiin; manêkin chu, rachamneina leh mi a minchu ani.
