Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
“Mkoto kuvahamula vangi, muni na nyenye yati mwihamuliwa lepi na Chapanga,
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Ndava muni chemukuvahamula vangi, na nyenye yati mwihamuliwa, na chipimu chilachila cha mwihengela kwa vangi, ndi Chapanga yati avahengela nyenye.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?
Ndava kyani wilola lungoda mulihu la mlongo waku, na kuni wangaluwona lumbagalu mulihu laku?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?
Amala yati wijova wuli, kwa mlongo waku, ‘Linda hoti, nikuwusa lungoda mulihu laku,’ Kuni wamwene una lumbagalu mulihu laku?
5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.
Veve mweukujikita kuvya mbwina! Wusa hoti lumbagalu lweluvi mulihu laku. Pena ndi peuhotola kulola bwina kuwusa lungoda mulihu la mlongo waku.”
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
“Mkoto kugapela mabwa vindu vyamsopi vakotoka kung'anamuka na kuvalemasa mwavene, amala mkoto kugapela maguluvi lulu zeziguliswa kwa mashonga gamahele muni vakotoka kulivatila kwa magendelu gavi.”
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
“Muyupa yati mwipewa, mlondai yati mwipata, muhodisa mlyangu yati vakuvadindulila.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
Ndava muni mweiyupa ipewa na mweilonda yati ipata na mweihodisa mlyangu yati idinduliliwa.
9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
Wu, avi mmonga pagati yinu, ngati mwana waki akamuyupa libumunda akumpela liganga?
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
Amala akamuyupa somba akumpela liyoka?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
Ngati hinu nyenye, mwavahakau, mwimanya kuvapela vana vinu vindu vyabwina, chakaka Dadi winu wa kunani akuvahengela neju akuvapela vindu vyabwina, vala vevakumuyupa.”
12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.
“Goha gemwigana vandu vavahengela nyenye, mvahengela na vene mewawa. Yeniyi ndi maana ya Malagizu ga Bambu geampeli Musa na mawuliwu ga vamlota va Chapanga.”
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
“Muyingila kwa kupitila mlyangu udebe. Ndava muni njila yeyilongosa mukuyongomela ndi yipana na mlyangu waki ndi upana, veviyingila mwenumo ndi vamahele.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Nambu njila yeyilongosa kuyingila kuwumi wa magono goha ndi ngalingasi na mlyangu waki ungalingasi, vandu vamahele lepi vevihotola kumanya njila yeniyi.”
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
“Mujiyangalila na vamlota va udese, vene vibwela kwinu vakujilangisa cha kuvala ngati limbelele, nambu chamugati ndi libwa likali la kudahi.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Mukuvamanya ndava ya matendu gavi. Wu, vandu viyava matunda ga zabibu mumkongo wa minga amala tini mumkongo wa minga?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Mewawa ndi kila mkongo wabwina wipambika matunda gabwina, na mkongo uhakau wipambika matunda gahakau.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Mkongo wabwina nakuhotola kupambika matunda gahakau, kavili mkongo mhakau nakupambika matunda gabwina.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Kila mkongo wangapambika matunda gabwina yati udumuliwa na kutagiwa kumotu.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Hinu, mukuvamanya ndava ya matendu gavi.”
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
“Lepi kila mundu mweakunikemela, ‘Bambu, Bambu,’ Yati iyingila Muunkosi wa Chapanga. Nambu ngayula mweihenga geigana Dadi wangu mweavi kunani.”
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
Vamahele, “Yati vakunijovela, ‘Ligono lila la uhamula wa Bambu, Bambu! Paliina laku tavakokosili vandu ujumbi waku, na paliina laku tavawusili vandu mizuka na kukita gachinamtiti yamahele.’
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Kangi yati nikuvajovela, katu nakuvamanya nyenye, muwuka palongolo yangu mwemuhenga gahakau!”
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
“Hinu mundu yeyoha mweiyuwana malovi gangu na kugahenga, iwanangana na mundu mweavi na luhala lwabwina, mweajengili nyumba yaki panani ya litalau.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
Fula yikatonya na mifuleni yikamema manji gamahele, mpungu wakabwela na kuyitova nyumba yeniyo. Nambu nyumba yeniyo nakugwa ndava yijengiwi panani ya litalau.”
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
“Nambu mundu yeyoha mweiyuwana malovi gangu na ibela kugahenga, iwanangana na mundu myimu mweijenga nyumba yaki panani ya msavati.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
Fula yikatonya na mifuleni yikamema manji gamahele na mpungu ukabwela na kuitova nyumba yeniyo, nayene yikagwa na kudenyekana neju!”
28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Yesu peamali kujova malovi ago, msambi wa vandu ukakangaswa ndava ya mawuliwu gaki.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.
Muni awulayi ngati mundu mweavi na uhotola ndi lepi ngati vawula vavi va malagizu.
