Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Judge not, that ye be not judged.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
For with the judgment that ye judge, ye shall be judged; and by the measure that ye measure, shall it be measured to you.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?
And why observest thou the straw in thy brother's eye, and regardest not the beam that is in thine own eye?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?
Or how canst thou say to thy brother, Allow me to pluck the straw from thy eye; and lo! a beam is in thy own eye.
5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.
Thou hypocrite; pluck first the beam from thy own eye; and then thou wilt see clearly, to pluck the straw out of thy brother's eye.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
Give not a holy thing to dogs: and cast not your pearls before swine; lest they tread them under their feet, and turn and lacerate you.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Ask, and it shall be given to you: seek, and ye shall find: knock, and it shall be opened to you.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
For, every one that asketh, receiveth: and he that seeketh, findeth: and to him that knocketh, it shall be opened.
9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
For what man is there among you, of whom if his son ask bread, will he reach him a stone?
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
Or if he ask of him a fish, will he reach him a serpent?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
If ye then, who are evil, know how to give good gifts to your children, how much more will your Father who is in heaven give good things to them that ask him?
12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.
Whatsoever ye would that men should do to you; so also do ye to them: for this is the law and the prophets.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Enter ye in by the strait gate; for wide is the gate and broad the way which leadeth to destruction; and many are they that walk in it.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
How small the gate and straitened the way that leadeth to life, and few they who find it!
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Beware of false prophets; who come to you in the garb of sheep, but internally they are rapacious wolves.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
And from their fruits ye shall know them. Do men gather grapes from thorn bushes; or figs from thistles?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
So every good tree beareth good fruits; but a bad tree beareth bad fruits.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
A good tree cannot bear bad fruits; nor can a bad tree bear good fruits.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Every tree that beareth not good fruits, is cut down and consigned to the fire.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Wherefore, by their fruits ye shall know them.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Not whoever may say to me, My Lord, my Lord, will enter into the kingdom of heaven: but he that doeth the will of my Father who is in heaven.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
Many will say to me in that day, My Lord, my Lord, have-we not prophesied in thy name? and in thy name cast out demons? and in thy name wrought many works of power?
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
And then will I declare to them; I never knew you. Depart from me, ye doers of evil.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
Every one therefore that heareth these my discourses, and doeth them, will be like to a wise man, one that built his house upon a rock.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
And the rain descended, and the floods came, and the winds blew; and they rushed upon that house; and it fell not, for its foundations were laid upon a rock.
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
And every one that heareth these my discourses, and doeth them not, will be like a foolish man that built his house upon sand.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
And the rain descended, and the floods came, and the winds blew; and they rushed upon that house, and it fell; and great was the ruin of it.
28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
And so it was, that when Jesus had ended these discourses, the multitudes were astonished at his teaching:
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.
for he taught them as one having authority; and not as their Scribes and Pharisees.
