Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Hlang te laitloek thil uh boeh, te daengah ni namamih lai n'tloek thil pawt eh.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Laitloeknah neh lai na tloek bangla namamih soah lai han tloek ni. Cungnueh neh na nueh uh te namamih taengah khaw han nueh ni.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?
Balae tih na manuca mik dongkah mikdaeng te na hmuh tih na mik kah thingboeng tah na hmat pawh?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?
Na manuca te balae tih, “Na mik kah mikdaeng ng'koeih sak, “na ti eh. Na mik ah thingboeng om ta te.
5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.
Hlangthai palat aw na mik khuikah thingboeng te lamhma la koeih dae. Te daengah ni na manuca mik kah mikdaeng koeih ham te phaeng na hmuh eh.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
A cim te ui pae uh boeh, na laitha te ok hmaiah voei boeh. A kho neh a taelh uh phoeiah aka mael loh namamih vik a pawnsoem la ng'khueh ve.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Bih uh lamtah nangmih te m'paek bitni. Toem uh lamtah na hmuh uh bitni. Khoek uh lamtah nangmih ham ong uh bitni.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
Aka bih rhoek boeih loh a dang tih aka toem rhoek loh a hmuh, aka khoek rhoek khaw a ong pah ni.
9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
Nangmih taengah mebang hlang nim aka om. A ca loh buh a hoe vaengah anih te lungto pae tang mahpawh.
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
Nga a hoe vaengah anih te rhul pae mahpawh.
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
Nangmih a thae la aka om long pataeng, na ca rhoek te kutdoe then paek ham na ming uh atah, vaan kah na pa loh a taengah aka bih rhoek te hno then muep a paek ngai ni ta.
12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.
Te dongah hlang loh nangmih taengah saii sak ham na ngaih uh sarhui boeih te tah namamih long khaw amih ham saii pah van. Hetah olkhueng neh tonghma rhoek ol ni.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Vongka caek longah kun uh. Pocinah la aka khuen vongka tah ka tih longpuei khaw tampahyal mai. Te dongah te longah aka kun rhoek khaw muep om uh.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Hingnah la aka khuen vongka tah caek tih longpuei khaw thet. Te dongah te te aka hmu khaw a yool ni a om.
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Laithae tonghma rhoek te ngaithuen uh. Amih loh nangmih taengah tu pho neh ha pai uh. Tedae a khuiah kutveet aka khueh uithang la om uh.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Amih te a thaih dongah kangna ming uh bitni. Hling lamloh misur, lota lamloh thaibu thaih a bit uh mai khaming.
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Te dongah thing then boeih loh a thaih a then la thaii, tedae thing thae tah a thaih a thae la thaii.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Thing then dongah a thaih thae cuen thai pawt tih, thing thae dongah a thaih then cuen bal pawh.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
A thaih then aka thaii pawh thingkung boeih te a vung tih hmai khuila a voeih uh.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Te dongah amih te a thaih ah na ming uh mako.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
“Kai taengah ‘Boeipa, Boeipa,’,’ aka ti boeih loh, vaan ram khuiah kun mahpawh. Tedae vaan kah a Pa kongaih aka saii rhoek ni a kun eh.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
Tekah khohnin atah kai taengah, 'Boeipa, Boeipa,’ na ming neh ka phong uh, na ming neh rhaithae ka haek uh moenih a? Na ming neh thaomnah khaw muep ka tak sak moenih a?, ' a ti uh ni.
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Te vaengah amih te, ‘Nangmih kan ming pawh, olaeknah aka saii rhoek te kai taeng lamloh mael uh,’,’ tila ka phong ni.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
“Te dongah kai ol he a yaak tih aka saii boeih te tah hlang cueih la a thuidoek ni. Anih tah a im te lungpang soah a sak.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
Rhotui bo tih tuiva ha lo, khohli te hli tih tekah im te a palet. Tedae lungpang soah a sut dongah bung pawh.
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
Ka ol a yaak dae aka saii pawt boeih tah hlang ang nen ni a vai uh eh. Amih long tah laivin soah ni a im a sak.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
Rhotui bo tih tuili ha lo, hlipuei ha hli vaengah tekah im a daeng tih bung. Tekah a bungnah te tah a tloh la om coeng,” a ti nah.
28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Jesuh loh ol a khah vaengah a thuituennah soah hlangping tah let uh.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.
Amih te amamih kah cadaek rhoek banglam pawt tih saithainah aka khueh kah bangla a thuituen.
