Matouš 6
1 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
“Mulikali weri namwiza kutenda matendu genu gagamfiriziya Mlungu kulongolu kwa wantu su mfira wakuloleni. Handa pamtenda hangu, Tati gwenu kakumpindi hapeni kawapanani mafupu.
2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.
“Su, pagumpanana vintu muhushu nagulibwera, nagutenda gambira wafyangu ntambu yawatenda mnumba za Mlungu na munjira wantenda hangu su wantu wawakwisi. Nukugambirani nakaka, wantu awa wapata kala mafupu gawu goseri.
3 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,
Kumbiti gwenga pagumpanana vintu muhushu, gutendi ntambu ayi ata ganja gwaku nakavimana shagutenda.
4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
Shilii shagutenditi hashiweri muubada. Tati gwaku yakawona muubada, hakakupi lifupu.
5 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.
“Pamluwa Mlungu namtenda gambira wafyangu! Womberi wafira kugoloka na kumluwa Mlungu pakati pa numba za Mlungu na pakati pa mbwega za njira su wantu wawaloli. Nukugambirani nakaka, womberi wapata kala mafupu gawu goseri.
6 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
Kumbiti gwenga pagumluwa Mlungu, gwingiri mushumba shaku, gutati mlyangu, shakapanu gumluwi Tati gwaku yakawoneka ndiri. Na Tati gwaku yakawona vintu vya muubada, hakakupanani lifupu.
7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.
“Pamumluwa Mlungu, nambotanga gambira wantu yawamumana ndiri Mlungu. Womberi walihola kuwera milungu yawu hayiwapikaniri toziya ya visoweru vyawu vivuwa.
8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.
Namuwera gambira womberi. Tati gwenu kavimana kala galii gamfira pamberi pa kumluwa.
9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.
Su, hangu ndo ntambu yamfiruwa kumluwa Mlungu, ‘Tati gwetu gwa kumpindi, Litawu lyaku likwiswi.
10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Ufalumi waku wizi, Shagufira shitendeki pasipanu gambira kumpindi.
11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Gutupanani leru shiboga shetu sha kila lishaka.
12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.
Gutulekiziyi vidoda vya twenga, ntambu yatuwalekeziyiti yawatutendiriti vidoda.
13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.
Nagutwingiziya mukujerwa, Kumbiti gutulopoziyi kulawa kwa Mkondola ulii’.
14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
“Toziya pamuwalekeziya wantu vidoda vyawu, Tati gwenu gwa kumpindi hakawalekiziyani mwenga.
15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.
Kumbiti pamuwalekeziya ndiri wantu vidoda vyawu, Tati gwenu hapeni kawalekiziyi mwenga vidoda vyenu.
16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.
“Pamleka kuliya, namhinginika kusheni ntambu yawatenda wafyangu. Womberi wahinginika kusheni kwawu, su kila muntu kamloli handa woya kuliya. Nuwagambirani nakaka, womberi wapata kala mafupu gawu.
17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,
Kumbiti gwenga pagoya kuliya, guliswagi mtuwi gwaku lipaki na gunawi sheni shaku,
18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.
Su, muntu yoseri nakavimana handa gwoya kuliya, Su gumanikani hera Tati gwaku yakawonekana ndiri. Na Tati gwaku yakawona shagutenda muubada, hakakupanani lifupu.
19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
“Namlitulira luhanja pasipanu, wameyi na kutu vihalibisiya na vimpegu wabomolanga na kwiwa.
20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou.
Mlituliri luhanja lwenu kumpindi, kweni wamehi na kutu hapeni waluharibisii na vimpegu hapeni wabomolangi na kwiwa.
21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.
Toziya palii paluwera luhanja lwaku, ndo haguweri moyu gwaku.
22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude.
“Lisu ndo limuliku lya nshimba. Handa lisu lyaku ndo likomu, nshimba yaku yoseri hayiweri mugulangala.
23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude?
Handa lisu lyaku palilwala, nshimba yaku yoseri hayiweri muntiti. Su, gulangala waguwera mngati mwaku ndo ntiti, su ayi ndo ntiti ya kulyogisiya nentu!
24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně.
“Kwahera muntu yakaweza kuwatendera watuwa wawili, toziya hakamkalaliri yumu na kumfira yumonga, ama hakamjimiri yumu na kumbeza yumonga. Hapeni mumtenderi Mlungu na mpiya.
25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv?
“Ndo mana nuwagambirani, namtira kuusu shiboga na shilandwa vyamfira su mulikali, ama hamvali shishi. Hashi, makaliru ndo shiboga hera ama nentu? Na nshimba hashi handa nentu ndiri ya nguwu?
26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?
Muwaloli wampongu wa muntundu, wayala ndiri mbeyu na wabena ndiri, wala wahera luwanja loseri. Ata hangu, Tati gwenu gwa kumpindi kawaliyiziya! Hashi, mwenga mwamana ndiri kuliku wampongu awa?
27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?
Ndo gaa muwamu mwenu yakawera na lyoga kaweza kwongera shipindi sha kulikala pasipanu?
28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede.
“Ntambu gaa mulihola kuusu nguwu? Mloli uluwa wa muntundu ntambu yawukula, utenda ndiri lihengu pota na kupota.
29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.
Kumbiti nuwagambirani, ata Mfalumi Selemani mweni na ulunda wakuwi woseri wamvalisiya ndiri nguwu ziherepa gambira uluwa awu.
30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry?
Payiwera, Mlungu kaluvalusiya luhamba lwa mlushi hangu lweni leru lwa palaa na shirawu lwaswa mumotu. Hashi, hakawatenderi mwenga nentu? Mwenga wantu mwana moyu mdidini!
31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Èím se budeme odívati?
“Su, namwera na lyoga, ‘Shiboga shangu hashilawi koshi? Ama hatulandi shishi? Ama hatuvali shishi?’
32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.
Vyoseri avi, wantu yawamumana ndiri Mlungu wavisakula. Tati gwenu gwa kumpindi kavimana kuwera mfira vintu vyoseri avi.
33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
Su, mtendiwuti Ufalumi wa Mlungu na galii gakafira Mlungu na aga goseri hakakupanani nyongeru.
34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.
Su, namwana lyoga kuusu shirawu, shirawu hailiholi yeni. Magaziwu ga lishaka limu gankuwatosha kwa lishaka ali.
