Matouš 6
1 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
“Beduru motangʼ mondo kik utim timbeu makare e nyim ji, mondo eka gineu. Kutimo kamano to ok ubi yudo pok moa kuom Wuonu manie polo.
2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.
“Kuom mano kuchiwo kony ne joma ochando to kik uland gima utimo gi turumbete, kaka joma wuondore timo ei sinagoke kendo e yore manie kind mier, mondo ji omigi luor. Awachonu adier ni giseyudo pokgi duto.
3 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,
To kichiwo kony ne joma ochando to kik iyie lweti ma koracham ongʼe gima lweti ma korachwich timo,
4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
mondo chiwo mari obed malingʼ-lingʼ. Eka Wuonu maneno gima ochiw lingʼ-lingʼ nomiyi pokni.
5 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.
“Bende ka ulamo, to kik uchal gi joma wuondore, nimar gihero lamo ka gichungʼ ei sinagoke, kendo e akek yore mondo ji onegi. Awachonu adier ni giseyudo pokgi duto.
6 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
To kilamo to donji e odi maiye, ilor dhoot eka ilam Wuonu ma ok ne. Eka Wuonu maneno gima otim lingʼ-lingʼ nomiyi pokni.
7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.
To kulamo to kik usik kunuoyo weche kayiem kaka jopiny, nimar giparo ni ibiro winjgi nikech wechegi mathoth.
8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.
Kik uchal kodgi, nikech Wuonu ongʼeyo gik muchando kata kapok ukwaye.
9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.
“Koro kama e kaka onego ulam: “‘Wuonwa manie polo, nyingi mondo omi duongʼ,
10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Pinyruoth mari obi, dwaroni mondo otimre e piny kaka timore e polo.
11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Miwa kawuono chiembwa mapile pile.
12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.
Wenwa richowa, kaka wan bende waweyone joma timonwa marach.
13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.
Bende kik iwe wadonj e tem, to reswa e lwet ngʼat marach.’
14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Nimar ka uweyo ne ji ka gikethonu, eka Wuonu manie polo biro weyonu.
15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.
To ka ok uwe ni ji richogi to wuonu manie polo ok bi weyonu richou.
16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.
“Ka utweyo chiemo to kik unen malich kaka joma wuondore timo, nimar gimieno wengegi mondo ginyis ni gitweyo chiemo. Awachonu adier ni giseyudo pokgi duto.
17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,
To in, kitweyo chiemo to ol mo e wiyi kendo luok wangʼi,
18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.
mondo kik obed gima ongʼere ne ji ni itweyo chiemo, to Wuonu ma ok ne kende ema ongʼe. Eka Wuonu maneno gima otim lingʼ-lingʼ nomiyi pokni.
19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
“Kik ukan mwandu ne un uwegi e piny kama olwenda gi nyal kethoe gik moko, kendo kama jokwoge turoe kendo kweloe.
20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou.
To kanuru mwandu magu e polo kama olwenda kata nyal ok kethie gik moko kendo jokuo ok turie ma kwelie,
21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.
Nimar kama mwanduni nitie e kama chunyi bende nobedie.
22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude.
“Wangʼ e taya mar ringri. Ka wengeni neno maber to ringri duto opongʼ gi ler.
23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude?
To ka wengeni richo to ringri duto biro pongʼ gi mudho. Omiyo ka ler manie iyi en mudho, to mano kaka en mudho maduongʼ miwuoro!
24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně.
“Onge jatich manyalo tiyo ne ruodhi ariyo. Nimar obiro chayo achiel to ohero machielo, kata obiro chiwore ne achiel to ochayo machielo. Ok inyal tiyo ne Nyasaye kendo ne pesa.
25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv?
“Emomiyo awachonu ni, kik uparru kuom ngimau, kata kuom gik ma ubiro chamo kata madho; kata kuom dendu kata gik ma ubiro rwako. Donge ngima duongʼ moloyo chiemo, koso del donge duongʼ moloyo lewni?
26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?
Ranguru ane winy ma huyo e kor polo. Ok chwo cham to bende ok gikee kata giken e dere, to eka Wuonu manie polo pod pidhogi apidha. To un donge un gi nengo mamalo moloyogi?
27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?
En ngʼa kuomu ma parruok moparorego nyalo miyo omed bedo mangima kata mana kuom sa achiel kende?
28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede.
“Koso uparoru ne wach lewni nangʼo? Neyeuru kaka ondanyo mag pap dongo. Ok ginyagre gi tich kata gi chwecho.
29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.
To kata kamano awachonu ni kata mana Solomon e rwakruokne malich duto ne ok orwakore ka achiel kuomgi.
30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry?
Ka kamano e kaka Nyasaye rwako lum aluma manie pap, ma kawuono nitie to kiny iwite e mach, donge obiro rwakou maber moloyo, yaye un joma yiegi tin-gi?
31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Èím se budeme odívati?
Omiyo kik uparru kuwacho ni, ‘Wabiro chamo angʼo?’ Kata ni, ‘Wabiro madho angʼo?’ Kata ni, ‘Wabiro rwako angʼo?’
32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.
Nimar jopiny ema chandore ka dwaro gigi duto; to bende Wuonu manie polo ongʼeyo ni udwaro gigi duto.
33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
To mokwongo, dwaruru pinyruoth Nyasaye kod timne makare eka gigi duto bende nomiu kaachiel gi mago.
34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.
Kuom mano, kik uparru kuom kiny, nikech kiny noparre kuome owuon. Odiechiengʼ kodiechiengʼ nigi chandruokne morome.
