Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Yesu bu kamona nkangu wu batu wukuma va mbata mongo, wuvuanda. Minlonguki miandi mikutakana va kaba.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Bosi wutona kuba longa. Wutuba:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Khini kuidi minsukami mu Pheve, bila bawu bavuidi Kipfumu ki Diyilu.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Khini kuidi bawu bandila bila bela bombo.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Khini kuidi bawu badi mintima milembama, bila bawu bela vinginina ntoto.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Khini kuidi bawu beta monanga tsatu ayi phuila yi mambu masonga, bila bela yukutusu.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Khini kuidi bawu badi mintima mi kiadi, bila bela kuba mona kiadi.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Khini kuidi bawu badi mintima mivedila, bila bela mona Nzambi.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Khini kuidi bawu beti tula ndembama, bila bela tedolo bana ba Nzambi.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Khini kuidi bawu beta yamusu mu diambu di busonga, bila bawu bavuidi Kipfumu ki Diyilu.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Khini kuidi beno enati bakulufinganga, enati bakulu yamisanga ayi enati bakuluvuninanga mambu mambimbi ma phila mu phila mu diambu diama.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Lumona kueno khini, lusakadala bila mfutu wunneni wukuluvingila ku Diyilu. Luzaba mboti ti mimbikudi mi lutuamina mamvawu bobo bayamusulu.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
—Beno luidi tsalu yi ntoto. Enati tsalu yizimbisidi lueki luandi, mu mbi balenda diaka vutudila lueki beni? Kadi mfunu yisiedi ko, bafueti kuyiloza ku nganda ayi batu bafueti yidiata.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Beno luidi muinda wu nza, divula diodi didi va yilu mongo, dilendi suama ko.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Enati balemisini muinda, bawu tulanga ku tsi katini ko, vayi va yilu meza muingi wumonisa kiezila kuidi batu boso badi mu nzo.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Diawu bika kiezila kieno kilezimina bobo vadi batu muingi bamona mavanga meno mamboti ayi muingi bakembisa Dise dieno didi ku Diyilu.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
—Lubika yindula ti ndiyiza mu diambu di vonda Mina voti mu diambu di vonda malongi ma mimbikudi. Ndisia kuiza ku vonda ko vayi ndiyiza mu diambu di dukisa miawu.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
Bila bukiedika ndikulukamba: sumbu Diyilu ayi ntoto bikidi zingi buna kadi kima kimosi kilendi botolo ko mu Mina; ka diambu ko sono kimosi kifioti. Vayi nate mamoso mela vangama.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Diawu woso mutu weta bundula muina wawu wumosi wufioti ayi wela longa batu bavanga buawu, wela monika mutu wukhioki mu Kipfumu ki Diyilu. Vayi woso mutu wunlonganga Mina mi Nzambi ayi weta misadila, wela monika mutu wunneni mu Kipfumu ki Diyilu.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Bila ndikulukamba enati busonga bueno bukadi viatuka bobo bu Bafalisi ayi bu Minsoniki mi Mina, buna lulendi kota ko mu Kipfumu ki Diyilu.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
—Luwa ti bakamba kuidi bakulu beto ti: kadi vonda mutu bila woso wela vonda mutu wela samba va ntuala mazuzi.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Vayi minu ndikulukamba: woso mutu wumfuemina ndiandi wela samba va ntuala mazuzi. Woso mutu wumfinga ndiandi ti: “vungisi”, wela samba na ntuala lukutukunu lu bapfumu banganga Nzambi, ayi woso mutu wunfinga ndiandi ti widi “dilawu” mboti mu kunloza ku mbazu yi bulungi. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
Enati telimini ku kuma mu vana makaba, ayi tebukidi moyo ti diambu khombꞌaku kabeki,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
bika makaba maku vana ntuala, kuma, yenda teka dedikisa ayi khombꞌaku bosi yiza vani makaba maku kuidi Nzambi.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Enati mutu wubeki mambu vika wizana ayi niandi bu lukidi mu nzila bila niandi kufunda kuidi zuzi, zuzi maka tuma masodi muingi matula mu nloko.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
Bukiedika ndikukamba ti mawu kala kaka muna nloko nate wumana futa zimbongo zioso.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
—Luwa ti ditubu: kadi vanga kitsuza.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Vayi minu ndikulukamba ti woso wuntala nketo mu kunzinina, buna vengi yandi kitsuza mu ntimꞌandi.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Diawu enati dieso diaku, di lubakala Dilembo kuvodisa masumu, mboti mu kudidovula ayi ku diloza thama. Bila bulutidi mboti kuidi ngeyo mu kambu nama kimosi ki nituꞌaku ayi mu tala nitu aku yimvimba yilozama ku bulungi. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Bosi enati koko kuaku, ku lubakala, kulembo kuvodisa masumu, mboti wukuzenga ayi wukuloza thama, bila bulutidi mboti kuidi ngeyo mu kambu nama kimosi ki nituꞌaku ayi mu tala nitu aku yimvimba yilozama ku bulungi. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
—Bakamba diaka: “Woso mutu botudi nketo andi buna bufueni kamvana nkanda wu kimbangi wumonisa ti vondidi dikuela.”
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Vayi minu ndikulukamba: woso bakala wumvambana ayi nketo andi, bika sia ti mu diambu di kitsuza, buna niandi wunyekudi mu vanga kitsuza. Ayi woso wunkuela nketo wowo mamvandi vengi kitsuza.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
—Luwa diaka ti bakamba kuidi bakulu beto: “kadi vonda ndefi wuleva, vayi dukisa ndefi wuvana Pfumu.”
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
Minu ndikulukamba lubika kueno levanga ndefi. Kadi levilanga ndefi mu “dizina di Diyilu” bila Diyilu diawu kundu ki Nzambi.
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
Lubika levilanga ndefi mu dizina di ntoto bila va ntoto vawu Nzambi keti tetika malu mandi. Lubika levilanga ndefi mu dizina di Yelusalemi bila diawu divula di Ntinu wunneni.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Kadi levilanga ndefi va “ntuꞌaku” bila kulendi kitula lusuki lumosi phembi ko voti ndombi ko.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
Bika lutubanga kaka “Nyinga” bu lufueti tuba nyinga ayi “nana” bu lufueti tuba nana. Bila mambu moso meti buelama va yilu kuidi Satana meti ba.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
—Luwa bu bakamba: “Enati mutu tobudi dieso di ndiandi, niandi mamvandi bafueti tobula dieso diandi; enati mutu kodidi dieno di ndiandi, niandi mamvandi bafueti kola diano diandi.”
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Vayi minu ndikulukamba: —Lubika kakidila mutu tidi kuvangila mambimbi! Enati bazubidi mbata mu luvenga lumosi, wuntambika diaka luvenga lunkaka.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Enati mutu tidi kufunda ayi ziona kikhutu kiaku, buna wunyekudila ayi yunga kiaku.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
Enati mutu wukuikidi wudiata yandi mu tezo ki kilometele kimosi, ngeyo buela diati yandi mu tezo ki bikilometele biodi.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Vana kuidi mutu wowo wukulomba ayi kadi yimina mutu wowo wunzola deva kuidi ngeyo.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
—Luwa ti bakamba: “zolanga ndiaku ayi lendanga mbeni aku”
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Vayi minu ndikulukamba: Luzola bambeni beno! Lusambidila bobo bakuluyamisanga!
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Buawu bobo luela bela bana bakiedika ba Dise dieno didi ku Diyilu. Bila niandi weta kienzudila thangu andi kuidi batu bambimbi ayi batu bamboti; weta nokisa mvula kuidi batu basonga ayi kuidi bobo bakambulu basonga.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Enati lueta zola bobawu beta kuluzola, buna mbi mfutu lumbaka? Bila mimfutisi mi ziphaku mamvawu beta bu vanga.
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
Enati lueta vana kaka mboti kuidi bakhomba zieno, buna diambu mbi diviatukidi lumvanga e? Keti Bapakanu mamvawu beti bu vanga.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
Vayi beno bufueni luba batu bafuana banga buididi Dise dieno widi ku Diyilu widi wufuana.
