Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
U Yesu lwahayilola impuga, ahasoguye abhale hwigamba. Lwahakhiye pansi asambilizyi bhakwe bhalinza.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Ahigula ilomu lyakwe ahabhamanyizya, ahaga,
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
“Hwashi abhapina bhi mwoyo pipo ubhumwini uwahumwanya wabho.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Hwashi abhaswimilizu pipi bhahayisubhizwa.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Hwashi abhapole, bhahayibha bhapyani bhi insi.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Hwashi abhinzala ni shumwilwa shilyoli pipo bhahayikuta.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Hwashi abhirehema pipo bhayibha ni rehema.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Hwashi abhimwoyo umwinza pipo bhayinola Ungulubhi.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Hwashi akundanyi, pipi bhabhabhe bhana bha Ngulubhi.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Hwashi bhebhayimba kwa ajili yi lyoli pipo ubhumwini uwahumwanya wabho.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Hwashi amwi yemuligwa na bhantu ua yimbe na yangwe hwilenga ubhibhi kwa ajili yani.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Mushanje ua lulutile pipo amasombo ginyu magosi hwa Ngulubhi. Pipo abhantu abhahwande bhahabha yimvizye akuwa bhebhali kabla yinyu.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
Amwi libheya lyinsi ishi ibheya nkelitezizye uwinza wakwe selibhabhe libhe ya habhili? Selingabha lyinza habhili hu hantu hohonti, hulitaje hunzi ua akhanywe ni vinama vya bhantu.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Amwi lukhozyo lwinsi. Ikhaya yizengwilwa pamwanya pi gamba sihuyifisa.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Abhantu sebhahwansya itala nahuyibhishe pansi yishikapu, ila bhabhiha pamwanya imuliha bhonti bhebhali muhati munyumba.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Muleshe ulukhozyo lwinyu lukhozye hwilongolela hwa bhantu ihwanziwa huje abhantu bhagalole amatendo ginyu aminza na huutime u Ngulubhi uwahumwanya.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Msahaje ininzile ananganye indajizyo wa akuwa. Sininzile ananganye ininzile atomizye.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
Amba lyoli ihumbabhuzya huje mpaka imwanya ninsi zyonti zishile nimo iyodi yeka wala inukuta yeka iyi sheria seyahayiyepa kila hantu lwehayibha tiyari.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Ishi wowonti yavunza iamuli indodo mojawapo yi amli izi na hubhamanyizye abhanji abhombe isho ahwitwa ndodo hubhumwini uwahumwanya. Lakini yeyote azishikaye na kuzifundisha ataitwa mkubwa katika ufalme wa mbinguni.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Pipo ihumbabhuzya ihaki yinyu nkeseyabhashila abhaandishi ya Mafalisayo, shoshonti shila semwahayiyinjila humwanya.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
Mwinvwizye yahayangwilwe imandi aje, “usahagoje”'wowonti yagoga ahayilongwa.'
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Ishi ihumbabhuzya wowonti yahumvitwa uholo wakwe ahayilongwa. Na yeyote amwambiaye ndugu yake kuwa, 'Wewe ni mtu uisyefaa!' atakuwa katika hatari ya baraza. Na yeyote asemaye, 'Wewe mjinga!' atakuwa katika hatari ya moto wa jehanamu. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
Nkufumya isadaka yaho pashiputo ukumbuha huje uholo waho alininongwa nawe,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
yileshe isadaka paushiputo ubhale ukundane nawo uholo waho nkuyinze ufumye isadaka yaho.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Kundana nu unongwi waho lubhilo lulipeka nawo mwidala lwemubhala humahakama, mukundane ili usahakungwe mwigereza.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
Mwitishe ihumbabhuzya semwahayibha ahinza mpaka musombe amalando gemlongwa.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Mwinvwizye aje iyandihwilwe, 'Usahazini.'
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Lelo ihubhabhuzya wowonti ya humwenya unshi hwahunsungwe uyo azinile nawo mumoyo wakwe.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Nki ilinso lyaho ilya hulilo lihusababisya abumile ulikunye ulitaji apatali nawe. Pipo hwashi ishilungo sheka mumbili waho shinanjishe kuliko ubili ngwonti gubhale hujehanamu. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Na nkushe inyobhe yaho indilo isababisya aje ubumile, udumule yoonti uyitajle apatali nawe. Pipo hwashi ishilungo sheka shinanjishe kuliko ubili gwonti gubhale hujehanamu. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Isimbilwe wowonti ya huminga unshi wakwe ampele italaka.'
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Lelo ani ihumbabhuzya wowonti yahuneha unshi wakwe hunongwa yizanaa uyo amishile aje muzinzi. Na wowonti yahumwega unshi uyo wope uzinzi.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Tena, mwinvwizye aje yahayangwilwe hubhala abhimandi, 'Musaha lape ilenga lelo muntwalile Ungulubhi ilape hwinyu.'
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
Lelo ihumbabhuzya musahalape hata hadodo hata hwimwanya pipo imwanya enzi ya Ngulubhi;
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
Wala hunsi pipo mahali pakwe pabhishe itengo ilyakhanyile ivinama vyakwe, wala hwa Yerusalemu, maana khaya yamwini ugosi.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Usahalape hwitwe lyaho maana sungabhomba ulusisi lweka lubhe zeru au lwiru.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
Lelo inongwa zyinyu zibhanje, 'Ena, ena, Ndali, ndali.' Pipo nkegonjela ipo gafuma hwa nugu.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
Mwinvwizye aje iyangwilwe aje, “Jicho kwa jicho, na jino kwa jino.'
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Lelo ani ihumbabhuzya mugandi atolane nu muntu umibhi; Lelo umuntu nkahukhoma imbuguzi iya hulilo umpele ni lya humongo.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Nu muntu wowonti yasungwa abhale nawe humahakama na afyula inkanzu yaho neshele ni joho lyaho.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
Wowonti yahulazimisya ibhale umaili yeka bhala umaili zibhili.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Wowonti yahulabha umpele, yakhopa khopele.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Mwinvwizye iyangwile ugane, 'Umpalamani waho, unvitwe unugu waho.'
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Lelo imbabhuzya mubhagane alugu bhinyu mubhaputile bhebhalubhavisya,
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Nkemubhe bhana bha daada uwahumwanya. Pipo alamya isaya likholo hwabhibhi na bhinza, imvula itonya hwa bhabhibhi na bhinza.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Nkemwabhagana bhebhabhaganile amwi, mubhapate faida nshii? Mbona bhebhasongozya insoho sebhabhomba isho.
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
Nke mwabhalamuha aholo bhinyu bhini mubhapa ahenu ashile abhanji? Ishi!, abhantu bhinsi sebhabhomba isho?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
Ishi ihwanziwa huje mubhe bhagolosu ndeshe Udada winyu uwahumwanya shali golosu.
