Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Daro derey shiiqidayssa Yesuusi be7ida wode deriya bolla keyidi uttis. Iya tamaareti iyaakko shiiqin,
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
hayssada yaagidi tamaarssis:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
“Bantta ayyaanan manqoti anjjettidayssata, salo kawotethay enttassa.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Yeekkeyssati anjjettidayssata, entti minthetho demmana.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Bantta wozanan ashkketi anjjettidayssata, entti sa7aa laattana.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Xillobaa oothanaw koshatteyssatinne saamotteyssati anjjettidayssata, entti kallana.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Maareyssati anjjettidayssata, entti maarotethi demmana.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Wozana geeshshati anjjettidayssata, entti Xoossaa be7ana.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Sigetheyssati anjjettidayssata, entti Xoossaa nayta geetetti xeegettana.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Xillobaa oothiya gisho gidi, goodetteyssati anjjettidayssata, salo kawotethay enttassa.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
“Asay hinttena ta gisho gidi cayaa wode, gooddiya wodenne hintte bolla iitabaa ubbaa worddon odisiya wode hintte anjjettidayssata.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Hintte woytoy salon gita gidiya gisho ufayttite, hashshu giite. Hinttefe kase de7iya nabeta hessada goodidosona.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
“Hinttee biittaas maxine; maxiney ba maxinetethaa aggiko, ba mal7otethaa waati zaari demmanee? Kare holin asan yedhdhettanaappe attin aybiskka maaddenna.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
“Hintte biittaas poo7o; dere bolla de7iya katamiya qosettanaw dandda7ukku.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Xomppe oythidi son de7iya asa ubbaas poo7ana mela dhoqqa son wotheesippe attin daallo gidon wothey baawa.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Hessa mela asay hintte lo77o oosuwa be7idi, salon de7iya hintte aawa bonchchana mela hintte poo7oy asa sinthan poo7o.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
“Taani Muse higgiyanne nabeta qaala shaaranaw yida hinttew daanoppo. Taani, entti odidayssi tuma gideyssa qonccisanaw yasippe attin shaaranaw yabiikke.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
Ta hinttew tuma odays; saloynne sa7ay aadhdhana gakkanaw higge ubbay polettanaappe attin higgiyafe issi qaalay woykko pidaaley aadhdhenna.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Hessa gisho, ha kiitatappe guuxiya issi kiitaa menthiya oonikka qassi harata hessatho oothana mela tamaarssey oonikka salo kawotethan ubbaafe guutha gidana. Shin ha kiitaa poleysinne haratakka polana mela tamaarssey salo kawotethan gita gidana.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Ta hinttew odays; hintte xillotethay Farisaaweta xillotethaafenne higge asttamaareta xillotethaafe aadhdhonna ixxiko, salo kawotethaa gelekketa.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
“Hintte mayzatas, ‘Wodhoppite; shemppo wodhida oonikka pirddettana’ geetettoyssa si7ideta.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Shin ta hinttew odays; ba ishaa hanqettiya ubbay pirddettana. Ba ishaa cayaa oonikka daynna sinthi pirddas shiiqana. Ba ishaakko, ‘Eeyay’ giya oonikka qassi gaanname taman pirddettana. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
“Hessa gisho, neeni ne yarshshuwa yarshshiya wode ne ishaa qohidabay new akeeketiko,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
ne yarshshuwa he bessan aggada ba; koyrota bada ne ishaara giiga; yaata simmada, ne yarshshuwa Xoossaas yarshsha.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
“Nena mooteyssara pirdda keethi bashe oge bolla iyara giiga. Hessi atto giikko I nena daynna sinthi efana. Daynnay nena qachcheyssas aathi immana; I nena woynen yeggana.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
Ta tuma odays; ne bolla pirddettida accuwa issi santimey attonna cigga onggana gakkanaw qasho keethafe keyakka.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
“Hayssafe kase, ‘Laymatoppite’ geetettoyssa si7ideta.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Shin ta hinttew odays, maccas xeellidi, amottida ubbay ba wozanan iira laymatees.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Ne ushachcha ayfey new nagaras gaaso gidikko, kessa hola. Ne asatethay kumethi gaanname taman wodhdhanaappe ne asatethaafe issoy dhayikko new lo77o. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Ne ushachcha kushey new nagaras gaaso gidikko, iya qanxa hola. Ne asatethay kumethi gaanname taman wodhdhanaappe ne asatethaafe issoy dhayikko, new lo77o. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
“‘Ba machchiw yeddiya oonikka anjjo worqqatiya immo’ geetettis.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Shin ta hinttew odays; ba machchiya laymatonna de7ishin billiya ubbay iya laymatana mela oothees. Hessadakka, anjjettida maccasiw ekkiya ubbay laymatees.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
“Hintte mayzatakko, ‘Worddon caaqqofite; hintte Xoossaa sinthan caaqqidayssa polite’ geetettidayssa si7ideta.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
Shin ta hinttew odays; ubbarakka caaqqofite. Xoossay uttiya araata gidiya gisho, salon caaqqofite.
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
Iya tohoy yedhdhiya soo gidiya gisho, sa7ankka caaqqofite. Gita kawuwa katama gidiya gisho, Yerusalaamenkka caaqqofite.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Hintte binaanappe issuwaka boothi woykko kareethi oothanaw dandda7onna gisho, hinttee hintte huu7enkka caaqqofite.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
Hessa gisho, hintte qaalay, ‘Ee’ woykko ‘Akkay’ gido. Hessafe kare keyey Xalaheppe yees.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
“‘Ayfe gisho ayfe; achcha gisho achche’ geetettidayssa si7ideta.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Shin ta hinttew odays; hintte bolla iitabaa oothiya uraara eqettofite. Oonikka ne ushachcha shakalaa baqqiko ne haddirssa shakalaakka bessa.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Issi asi ne shaamiziya ekkanaw nena mootikko, ne kootiya gujjada imma.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
Issi asi nena wolqqan babaa toossidi issi saate oge baara baana mela nena un77ethiko, iyara nam77u saate oge ba.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Woossiya oodeskka imma; neeppe tal77anaw koyaa oonakka diggofa.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
“‘Nena doseyssa dosa; nena ixxeyssa ixxa’ geetettoyssa si7ideta.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Shin ta hinttew odays; hintte morkketa dosite; hinttena qoheyssatas woossite.
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Hessatho hintte oothiko, salon de7iya hintte aawas hintte nayta gidana. I iitatasinne lo77otas awa kessees; xillotasinne nagaranchchotas ba iraa bukisees.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Hinttena dosiya asaa xalaala hintte dosikko, hinttew ay woytoy de7ii? Hari attoshin, qaraxa qanxiseyssatikka hessa oothoosona.
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
Hinttee, hintte ishata xalaala sarothiko, haratappe ay hara aadhdhiyabaa oothidetii? Hari attoshin, Xoossaa ammanonna asaykka hessa oothoosona.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
Hiza, salon de7iya hintte aaway polo gidoyssada hintteka polo gidite.
