Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
When he sawe the people he went vp into a mountayne and when he was set his disciples came to hym
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
and he opened hys mouthe and taught them sayinge:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Blessed are the povre in sprete: for theirs is the kyngdome of heven.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Blessed are they that morne: for they shalbe conforted.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Blessed are the meke: for they shall inheret the erth.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Blessed are they which honger and thurst for rightewesnes: for they shalbe filled.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Blessed are ye mercifull: for they shall obteyne mercy.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Blessed are the pure in herte: for they shall se God.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Blessed are the peacemakers: for they shalbe called the chyldren of God.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Blessed are they which suffre persecucio for rightwesnes sake: for theirs ys the kyngdome of heuen.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Blessed are ye when men reuyle you and persecute you and shall falsly say all manner of yvell saynges agaynst you for my sake.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Reioyce and be glad for greate is youre rewarde in heven. For so persecuted they ye Prophetes which were before youre dayes.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
ye are ye salt of the erthe: but and yf ye salt have lost hir saltnes what can be salted ther with? It is thence forthe good for nothynge but to be cast oute and to be troade vnder fote of men.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Ye are ye light of the worlde. A cite yt is set on an hill cannot be hid
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
nether do men lyght a cadell and put it vnder a busshell but on a candelstick and it lighteth all that are in the house.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Let youre light so shyne before men yt they maye se youre good workes and glorify youre father which is in heven.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Thinke not yt I am come to destroye the lawe or the Prophets: no I am nott come to destroye them but to fulfyll them.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
For truely I saye vnto you till heven and erth perisshe one iott or one tytle of the lawe shall not scape tyll all be fulfilled.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Whosoever breaketh one of these lest commaundmentes and teacheth men so he shalbe called the leest in the kyngdome of heve. But whosoever obserueth and teacheth ye same shal be called greate in the kyngdome of heven.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
For I saye vnto you except youre rightewesnes excede the righetewesnes of ye Scribes and Pharises ye canot entre into ye kyngdome of heven.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
Ye have herde howe it was sayd vnto the of ye olde tyme: Thou shalt not kyll. For whoso ever kylleth shall be in daunger of iudgemet.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
But I say vnto you whosoever is angre with hys brother shalbe in daunger of iudgement. Whosoeuer sayeth vnto his brother Racha shalbe in dauger of a cousell. But whosoeuer sayeth thou fole shalbe in dauger of hell fyre. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
Therfore whe thou offrest thy gifte at the altare and their remembrest that thy brother hath ought agaynst the:
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
leue there thyne offrynge before the altre and go thy waye first and be reconcyled to thy brother and then come and offre thy gyfte.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Agre with thyne adversary quicklye whyles thou arte in ye waye with hym lest that adversary deliver ye to ye iudge and ye iudge delivre ye to ye minister and the thou be cast into preson.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
I say vnto ye verely: thou shalt not come out thece till thou have payed ye utmost farthige.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Ye haue hearde howe it was sayde to the of olde tyme: Thou shalt not comitt advoutrie.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
But I say vnto you that whosoeuer looketh on a wyfe lustynge after her hathe comitted advoutrie with hir alredy in his hert.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Wherfore yf thy right eye offende ye plucke hym out and caste him from the. Better it is for the yt one of thy membres perisshe then that thy hole bodye shuld be cast into hell. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Also if thy right honde offend ye cut hym of and caste hym from the. Better yt ys that one of thy membres perisshe then that all thy body shulde be caste in to hell. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
It ys sayd whosoever put awaye his wyfe let hym geve her a testymonyall also of the devorcement.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
But I say vnto you: whosoever put awaye his wyfe (except it be for fornicacion) causeth her to breake matrymony. And whosoever maryeth her that is devorsed breaketh wedlocke.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Agayne ye haue hearde how it was sayd to the of olde tyme thou shalt not forsuere thy selfe but shalt performe thyne othe to God.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
But I saye vnto you swere not at all nether by heue for it ys Goddes seate:
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
nor yet by the erth for it is his fote stole: nether by Ierusalem for it ys ye cyte of yt greate kynge:
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
nether shalt thou sweare by thy heed because thou canst not make one white heer or blacke:
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
But your comunicacion shalbe ye ye: nay nay. For whatsoeuer is more then yt cometh of yvell.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
Ye have hearde how it ys sayd an eye for an eye: a tothe for a tothe.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
But I saye to you that ye resist not wroge. But whosoever geve the a blowe on thy right cheke tourne to him the other.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
And yf eny man will sue the at the lawe and take awaye thy coote let hym have thy cloocke also.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
And whosoever wyll copell the to goo a myle goo wyth him twayne.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Geve to him that axeth and fro him that wolde borowe tourne not awaye.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Ye have hearde how it is sayde: thou shalt love thyne neghbour and hate thine enimy.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
But I saye vnto you love youre enimies. Blesse the that coursse you. Do good to them that hate you. Praye for them which doo you wronge and persecute you
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
that ye maye be ye chyldern of youre father that is in heauen: for he maketh his sunne to aryse on ye yvell and on the good and sendeth his reyn on the iuste and vniuste.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
For yf ye love them which love you: what rewarde shall ye have? Doo not the Publicans euen so?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
And yf ye be frendly to youre brethren onlye: what singuler thynge doo ye? Do not the Publicans lyke wyse?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
ye shall therfore be perfecte eve as youre father which is in heauen is perfecte.
