Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Jesuh naw khyang pänu he a jah hmuh üng khawmcung khana cit lü ngaw se, axüisaw he a veia lawki he.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Acunüng, a ngawhnak üngkhyüh hikba a jah mthei,
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Ngmüimkhya lama mpyaki he ta ami josen ve, isetiüng ta Khankhaw Pe cun amimia phäh ni.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Thüisei pukseki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam naw mlung üpnak jah pe khai.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Mlung mhnemki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnama khyütam yahei khaie.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Ngsungpyunnak eia cawi lü tuiha xaiki he ta ami josen ve, isetiüng ami ngjak hlü kümbe law khai.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Khyang mpyeneinak taki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnama mpyeneinak yah be khaie.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Ami mlungkaw ngcingcaihki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam hmu acun he.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Dimdeihnak pyangki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam naw ka ca he tia jah khü khai.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Pamhnama ngjak hlü ami bilawha phäh mkhuimkhanak khameiki he ta ami josen ve, isetiüng Khankhaw Pe cun ami kaa kyaki.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Ka hnukläka nami thawna phäh, khyang he naw ning jah mkhuimkha, ksekha na u lü ami ning jah mhleimhlakei üng ta jekyai ua.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Isetiüng ta, khankhawa aphu nami yah vai khawhah awmki he kyase, jekyai lü xexawk na ua. Acukba bäa sahma he pi ahlana jah na mkhuimkha khawikie ni.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
“Nangmi cun khawmdek khyang mjü naküta phäh, mcia nami kyaki. Acunüngpi mci a tuinak apäih üng i am tuisak be vai ni? Xawtin u lü khyang he naw ami khaw am ami leh sawxata thea ia am daw.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
“Nangmi cun khawmdek lum vaisaki akvaia nami kyaki he ni. Mcunga mdüiha mlühnu pi am ngthup thei.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
“U naw meiim dawn üng am khüp khawi, khukhawng khana va ta lü im k'um avan üng vai hü khaia tak khawia kyaki.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Acuna kba ni, khyang hea maa nami vainak cun vaisak ua. Khyang he naw nami khut pawh ja nami awmih dawki ti hmu u lü, khana nami Pa mhlünmtai law khaie.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
“Mosia Thum la Pamhnama sahma hea pyen jah nawt khaia ka lawkia ä ngai ua, acun he jah kümceisak khaia ka lawki ni.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
Ngai ua, akcanga ka ning jah mthehki, khawmdek la khankhaw khyük ni lü pi Thum üngka canglung matca pi akümkawi kaa am khyük yah khai ni.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Acunakyase, au pi ahina ngthupet üngka matca pi am läklam lü jah mtheiki cun khankhawa akdik säiha kyak khai, cunüngpi läklam lü jah mtheiki cun khankhawa khyang k'hlüngtaia kyak khai.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Ka ning jah mtheh betüki ngai ua, Pharise he la thum mthei he kthaka nami ngsungpyun bawk üng ni khankhaw nami pha kawm.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
“Ahlana ami pyen khawi cun, khyang käh nami hnim vai, au pi khyang hnimki cun ngthumkhyahnak kham khai” ami ti.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
“Acunüng pi tuh ka ning jah mthehki: a bena thüinaki cun ngthumkhyahnak khamei khai. Au pi a bena üng ia am mawngmei veki a ti üng, kawngci maa ngdüi khai. Acunüng na bena üng ak'yaw tinaki naküt cun am dim khawhkia Mulai meia cit khai. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
Acunakyase, Pamhnama kpyawngkunga khawthem pet vaia na lawpüi k'um üng, na bena naw am a ning jenak na süm üng ta,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
Na lawpüia khawhthem cun kpyawngkunga hawih hüt lü, akcüka na bena veia cit lü va ng'yäppüi be maa. Acun käna law be lü na pet vaia khawhthem cun Pamhnam üng pe kawpi.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Ning khya hlüki am lama nani ceh yüm üng angxita na ng'yäppüi vai. Am ani üng ta ngthumkhyah mkhawng üng ning kkhya se, acun he naw palik he üng ning ap se amimi naw thawngim üng ning khyum khaie ni.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
Akcanga ka ning jah mthehki, tangka na tak naküt üng am na ngthawng bea küt üng am lät be theiki.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Khyanga khyuca am käh nami mkhyekat vai ti nami ngja khawiki,
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: au pi nghnumi mkhyekat hlünaka mlungmthin am tengki naküt cun a mlung k'uma mkhyekat pängki ni.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Acunakyase na kkhet mik naw a ning mkhyekatsak üng, kawihin lü xawtina. Isetiüng na pumsa avan küm se mulaia na ceha kdama ta na pumsa üngka mat khyük se na awm hin daw bawki ni. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Na khet kut naw a ning mkhyekatsak üng, kyükin lü xawtin kawpi. Isetiüng na pumsa avan küm se mulaia na ceha kdama ta na pumsa üngka mat khyük se na awm hin daw bawki ni. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Acunkäna ami na pyen khawi nami ngjak khawi ta, “Aupi a khyu hawih lü ngtainaka kca yuk lü pe yah khai, ti lü Mosia thum üng awmki.”
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Acunüng pi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: au pi a khyu kpami kcea dä am ipawm ni se akcea phäh hawihki cun a khyu mkhyekatsaki ni. Acuna thea acuna nghnumi khyu na beki pi mkhyekatkia kyaki ni.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
“Na bekhüt käh na lümkan vai, Pamhnama veia bekhüt na taka mäiha na pawh vai” ti nami ngja khawiki.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
Cunüngpi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: khankhaw be lü käh nami ng'yünce süm vai. Isetiüng khankhaw cun Mhnama a bawi ngawhnaka kyaki.
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
Khawmdek pi be lü käh nami ng'yünce vai. Isetiüng khawmdek cun Pamhnama khaw taknaka kyaki. Jerusalem be u lü pi käh nami ng'yünce vai. Isetiüng Jerusalem cun Sangpuxang Bawia mlüha kyaki.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Na lu be lü käh na ng'yünce vai. Isetiüng na lusam matca pi abawk ja alea am pyang khawhki.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
Acunakyase ‘Ä’ am ani üng ‘Ka’ nami ti vai. Ahina thea nami pyen cun khawyaiksea a ning jah pyensaka kyaki.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
“Mik vanga phäh mik vang, ha mata phäh ha mat phusui vai ti nami ngja khawiki.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Acunüngpi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: ning jah mkhyekatnaki käh thungei be ua. Nami khet ngbeng ning jah kbeiki üng nami kcawng ngbeng pi jah säng petsih vai.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Khyang mat naw nami kcu ning jah hut hlü lü junga a ning jah ngcuhpüi üng ta, na jih pi na petsih vai.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
“Khyang naw mäng mat a phüih a ning phüih hlüsak üng ta, mäng nghngih na phüih pet vai.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
“Nami ka ning jah täeiki üng nami pet vai. Acunüng nami veia pu hlüki a awm üng nami kpu vai.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
“Na püi mhläkphya na lü na ye na hneng vai ti nami ngja khawiki.”
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
Acunüng pi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: na ye na mhläkphyanak vai, ning mkhuimkhaki ktaiyü pea.
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Acunüng ta khankhawa ka nami pa Pamhnama ca hea nami kya khai. Isetiüng Pamhnam naw khyang kse he ja khyang kdaw hea khana khawhngi angteha sosak lü, khyang ngsungpyun ja am ngsungpyunki hea khana pi khaw angteha aksaki ni.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Ning jah mhläkphyanaki däk nami mhläkphyanak be üng ta aphu i nami yah khai ni? Akhawn mkhäm he naw pi acukba ta pawh khawhki he ni?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
Na püi he däk am na ngthuminei üng khyang kce he kthaka i na pawhki ni? Pamhnam am ksingki he naw pi acukba ta am pawh khawhki he aw?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
“Acunakyase, nami pa khana ka a kümkawia mäiha nangmi pi kümkawi ua.”
