Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Fefetu anan, basa atahori mana nggero dedꞌeat agama naa, rala haraꞌ sa, fo rae tao risa Yesus.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Huu naa, ara paꞌa rendi E neu nataa hofernor Pilatus. Huu ara nauꞌ a hofernor Pilatus hukun nisa Yesus.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Leleꞌ Yudas bubꞌuluꞌ oi, Yesus nene hukun mate ma, ana fale ralan, huu eni mana seo hendi Yesus. Basa ma ana baliꞌ nisiꞌ malangga agama Yahudi ra malangga nara, ro lasi-lasi adat ra, fo fee baliꞌ doi fula ka telu nulu nara.
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
Ana nafadꞌe nae, “Au sala ena, huu au fee hendi atahori nda mana naꞌena salaꞌ saa sa boe.” Te ara rataa rae, “Weh! Hai nda bubꞌuluꞌ mo nggo saa ena! Mesaꞌ nggo musi lemba-musaa salaꞌ naa.”
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Basa ma Yudas mbia hendi doiꞌ ra risiꞌ Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. De lao dea neu londa aon losa ana mate.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Boe ma malangga agama Yahudi ra malangga nara reu tengga rala doiꞌ fo Yudas nggari hendiꞌ naa ra. Ara ola-olaꞌ rae, “Ata afiꞌ tao baliꞌ doiꞌ ia ra risiꞌ peti doiꞌ rala neu, te doiꞌ ia manggenggeoꞌ.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Dadꞌi malole lenaꞌ teu hasa rae ombat esa sia mana tao huraꞌ ra. Mete ma atahori feaꞌ ra mate, ma atahori nda rahine e sa, na, ata taꞌoi e sia naa.”
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Basa ma ara pake doiꞌ naa ra, de reu hasa rendiꞌ neu rae. Naa de losa faiꞌ ia, atahori roꞌe rae naa oi, “Rae raaꞌ’.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
No taꞌo naa, ara tungga Lamatuaꞌ mana ola-olan Yermia nafadꞌe memaꞌ nae, “Ara pake doi fulaꞌ telu nulu fo hasa rae. Ara pake doiꞌ naa ra, huu doiꞌ naa dai bae neu atahori sa felin, tungga saa fo atahori Israꞌel ra raꞌetuꞌ memaꞌ ena.
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
Rae naa ara hasa mia mana tao huraꞌ, tungga Lamatualain parendan neu au.”
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Leleꞌ naa atahori toꞌu rendi Yesus nisiꞌ hofernor, boe ma ana naselu bale no Yesus nae, “Taꞌo bee e? Ho ia, tebꞌe-tebꞌeꞌ atahori Yahudi ra, Manen do?” Ana nataa nae, “Tebꞌe. Pak olaꞌ naa nda ena.”
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Te leleꞌ malangga agama Yahudi ra malangga nara ro lasi-lasi adat ra fua salaꞌ hetar neu Yesus. Ana nda nataa saa sa boe.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Basa ma hofernor natane mbali E nae, “Nda rena oꞌolan nara sa do? Ara fee salaꞌ hetar neu Nggo. Te taꞌo bee de nda muselu sa boe?!”
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Te Ana nda nataa mbei sa boe, losa hofernor a o ndindiiꞌ a boe.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Tungga too, mete ma atahori Yahudi ra tao fefeta Paska, na, Hofernor a biasa mboi atahori bui esa fee neu se tungga sira hihiin.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
Lele naa, atahori bui esa, naran Barabas. Basa atahori rahine e, huu deꞌulakan seli.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Faiꞌ naa o, atahori hetar reu risiꞌ hofernor fo roꞌe ana mboꞌi hendi atahori bui esa onaꞌ biasan. Boe ma Pilatus natane se nae, “Malole! Te au mboꞌi seka? Sia ia Barabas, ma Yesus fo atahori roꞌe rae, Yesus, Kristus. Au mboꞌi seka? Hei pili.”
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
(Hofernor olaꞌ naꞌo naa, te ana bubꞌuluꞌ malangga agama Yahudi ra malangga nara rendi Yesus fee neu eni, huu mburuoeꞌ seli ro E.)
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Leleꞌ hofernor feꞌe paresaꞌ dedꞌeat naa, ma saon haitua haraꞌ fee neu e nae, “Amaꞌ, e! Besa-besa o te Yesus nda naena salaꞌ saa sa boe. Huu Yesus, de tembaꞌ au ulumein nda maloleꞌ sa. Losa leleꞌ ia boe o au feꞌe medꞌa na nda maloleꞌ sa.”
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Te malangga agama Yahudi ra malangga nara ro lasi-lasi adꞌat ra akaꞌ tusu-hai atahori hetar naa ra, fo roꞌe hofernor mboꞌi Barabas, ma hukun risa Yesus.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Basa de natane seluꞌ se fai nae, “Mia atahori ka ruaꞌ ia ra, au mboꞌi seka?” Ma basa se rataa randaa rae, “Barabas! Mboꞌi Barabas!”
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Basa ma natane se nae, “Mete ma taꞌo naa, na, au tao Yesus ia taꞌo bee, fo atahori roꞌe rae, Kristus?” Boe ma basa se nggasi randaa rae, “Mbaku misa Yesus sia hau ngganggeꞌ a!”
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Hofernor natane fai nae, “Te Yesus salan saa? Au paresaꞌ Yesus ena, te nda hambu salan saa sa boe!” Te basa se nggasi rahereꞌ fai rae, “Tao misa E! Mbaku E neu hau ngganggeꞌ a leo!”
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Nda dooꞌ sa ma, ana nahine nae, eni nda bisa tao saa sa ena, huu basa atahori naa ra rae ramue ena. Naa de ana haꞌi oe de safe liman sia mata nara, de nafadꞌe nae, “Au nda lemba-doi atahori ia mamaten sa! Hei mana lemba-doi!”
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Boe ma basa atahori naa ra nggasi rataa rae, “Hei, hela neu! Hela fo hai mo hai umbu ana mara lemba-doi mala raa na!”
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Rena onaꞌ naa, ma ana oi, “Neu.” Boe ma ana mboꞌi Barabas, tungga hihii nara. Ma ana parenda atahori mana raneaꞌ ra, fo reu liꞌu Yesus rendiꞌ ue. Liꞌu basa, boe ma soldꞌadꞌu ra ro Yesus, de rae reu mbaku risa E sia hau ngganggeꞌ a.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Basa naa ma, soldꞌadꞌu ra lea ro Yesus nisiꞌ sira ume nenean nembeleon. Sia naa, roꞌe rala nonoo nara batalion esa.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
Boe ma ara fee Yesus pake badꞌu naruꞌ dula mbila rorooꞌ esa.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Boe ma, ara haꞌi rala hau manggouꞌ a longgen de hano e dadꞌi soloꞌ. De ara ndeni solo mahinat naa neu Yesus langgan, de raꞌamiminaꞌ onaꞌ ara rae soꞌu mane feuꞌ rendiꞌ solo panggat. Boe ma ara fee Yesus toꞌu hau esa sia lima onan, onaꞌ tetea parendaꞌ. Basa ma ara sendeꞌ lululangga nara mbali Yesus, ma raꞌaeꞌeiꞌ E rae, “Hadꞌa-hormat atahori Yahudi ra manen.”
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Boe ma ara puras miru neu Yesus, ma haꞌi teteas mia liman, de dedꞌeu raꞌamiminaꞌ neu Yesus langgan.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Ara raꞌaꞌeꞌeiꞌ basa Yesus, ma ara olu hendi badꞌu naruꞌ a. De ara olu baliꞌ Yesus bua-baꞌu na. Basa ma, ara ro Yesus kalua mia kota Yerusalem, fo reu mbaku Yesus sia hau ngganggeꞌ losa mate.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Leleꞌ ara lea rendi Yesus, losa dalaꞌ taladꞌan ma randaa ro atahori Kirene sa nae kota rala neu. Naran Simon. Ara raꞌasusuuꞌ e nasaa nggati Yesus hau ngganggen.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Basa ma ara losa mamanaꞌ sa, naran Golgota. (Sia dedꞌea Aram, sosoan nae, “Mamana langga ruiꞌ.”)
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
Sia naa ara rae fee Yesus ninu anggor mana sambor no modꞌo mana meruꞌ, naa fo Ana bisa naꞌatataaꞌ mambetaꞌ a. Yesus sobꞌa nala mbei ma, Ana timba hendi e.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Basa ma ara mbaku E sia hau ngganggeꞌ. Boe ma soldꞌadꞌu ra lea lot fo rae rahine seka mana hambu bua-baꞌun.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Basa ma ara endoꞌ ranea E sia naa.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Ara suraꞌ sia papaꞌ sa rae, “IA YESUS, ATAHORI YAHUDI RA MANEN” Boe ma ara mbaku papaꞌ neu Yesus Langgan ataꞌ, de rafadꞌe saa de ara hukun risa Lamatuaꞌ Yesus.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Sia naa, ara o mbaku risa atahori naꞌo rua boe. Esa sia Yesus bobꞌoa onan; ma esa sia bobꞌoa diin.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Basa atahori mana lao tungga naa, mete E. Boe ma ara penggo-ule bafa nara ma raꞌaꞌeꞌei E.
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
Ara eki-randu E rae, “Hoi! Ho mae, Ho bisa ofe hendi Lamatualain Ume Hule-oꞌe Huu na, basa fo mufefela baliꞌ e sia akaꞌ fai telu, rala, to? Mete ma tebꞌeꞌ-tebꞌeꞌ Ho Lamatualain Anan, na, sobꞌa mboꞌi hendi Aom fo onda mia hau naa ata.”
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Malangga agama Yahudi ra malangga nara, meser agama ra, ro lasi-lasi adat ra o raꞌaeꞌeiꞌ E onaꞌ naa boe rae,
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
“Ana fee atahori laen rasodꞌa ena, te Ana nda tao nasodꞌa nala aon sa, o. Ana nae, Eni atahori Israꞌel ra Manen! Mete ma taꞌo naa na malole lenaꞌ Ana onda mia hau ngganggeꞌ a leo. Mete ma tita taꞌo naa, fo ata feꞌe tamahere E Ena.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Mete ma tebꞌe-tebꞌeꞌ Eni Lamatualain Anan, Hela neu fo ‘Ana namahena neu Lamatualain. Dadꞌi mete ma Lamatuaꞌ hii E, hela neu fo Lamatuaꞌ mana fee E masodꞌa.’”
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Naꞌo karuaꞌ ra o raꞌaeꞌeiꞌ E onaꞌ naa boe.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Basa naa ma, maꞌahatuꞌ a tatana nala mamanaꞌ naa mia reorendun losa liiꞌ telu bobꞌon.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Nandaa no liiꞌ telu bobꞌon ma, Yesus nggasi nendiꞌ dedꞌea Aram nae, “Eli-Eli! Lama sabaktani?” (Sosoan oi, “Au Lamatua ngga! Au Lamatualain ngga, e! Taꞌo bee de Amaꞌ musudꞌea lao hela Au taꞌo ia?”)
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Hambu atahori hira deka-deka sia naa rena haran. Boe ma ara rae, “Hoi! Hei rena dei. Ana noꞌe Elia, Lamatuaꞌ mana ola-ola maꞌahulun!’
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Basa ma atahori sa nela-nelaꞌ neu haꞌi nala lombu de boroꞌ neu anggor maꞌeiꞌ a. Boe ma ana dosoꞌ te a tonggo na neu lombu a, de loo neu Yesus nudꞌun fo Ana musi.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Te atahori ruma fai olaꞌ rae, “Tahani dei fo ata mete sobꞌa, Elia nau nema fee masodꞌaꞌ neu E, do hokoꞌ?”
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Basa ma Yesus nggasi nahereꞌ seluꞌ, ma etu hahaen boe.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
Sia Ume Hule-Oꞌe Huuꞌ a, hambu teme babꞌa monae loaꞌ sa doko-doko bambi Lamatualain Kama Meumare manaseliꞌ Na. Leleꞌ Yesus hahaen etu boe, ma teme babꞌaꞌ a sika hendi neu rua, mia ataꞌ losa raeꞌ neu. Boe ma rae a nanggenggo losa fatu monaeꞌ ra senggi.
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
Rates ra o tabuka boe. Boe ma Lamatualain tao nasodꞌa bali atahori mana mate nara ruma.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Leleꞌ Yesus nasodꞌa baliꞌ, ma ara dea rema mia rates ra, de masoꞌ risiꞌ Yerusalem. Atahori hetar rita se mia naa.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Sia Golgota, malangga no ana mana tungga nara ranea Yesus hau nggangge na. Leleꞌ ara rita raefafoꞌ nanggenggo, no basa manadadꞌiꞌ ra, boe ma ara ramatau rae mate. Ara ola-olaꞌ rae, “Awi! atahori ia, memaꞌ tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatualain Anan.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Sia naa boe o hambu mama hira, mana rita Yesus mamaten miaꞌ a dodꞌooꞌ. Ara tungga E eniꞌ a mia Galilea, te sira mana mete-seꞌu E eniꞌ a dalahulun.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
Mia mama naa ra, Maria mia Kambu Magdala, Maria esa fai (naeni Yakobis no Yusuf maman), Ma Sabadius saon (naeni Yakobis no Yohanis maman).
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Sia naa hambu atahori mamasuꞌi esa naran Yusuf mia kambo Arimatea. Ana tungga Lamatuaꞌ Yesus nenorin dooꞌ ena. Yesus mamaten naa, nandaa no hari Lima. Mbilaꞌ neu nandaa no atahori Yahudi ra fai hule-oꞌen. Naa de leleꞌ relo a nae mopo ma, Yusuf sangga dalaꞌ fo nae naꞌondaꞌ memaꞌ Yesus ao sisin mia hau ngganggeꞌ a.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Boe ma ana neu nisiꞌ hofernor Pilatus, de noꞌe Yesus ao sisin. Boe ma hofernor o parenda fo ara fee Yesus ao sisin neu Yusuf.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Ma Yusuf o Golgota neu boe. Ana naꞌondaꞌ Yesus ao sisin mia hau ngganggeꞌ a. De ana mboti nalolole Yesus ao sisin nendiꞌ teme feu mafelit.
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
Leleꞌ naa, atahori feꞌe na paa basa ndolaꞌ sa sia lete fatuꞌ, fo tao memaꞌ rates fee Yusuf no bobꞌonggi nara. De Yusuf se oꞌo Yesus ao sisin reu tao nisiꞌ ndolaꞌ naa rala. Boe ma, ara lolir rala fatu monaeꞌ sa, de reu tatana malolole ndolaꞌ naa. Basa ma, Yusuf se baliꞌ.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Leleꞌ naa, Maria mia Magdala no Maria laen o, tungga losa naa boe. Ara nggua-nggua mbali ndolaꞌ naa.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Mbilaꞌ neu ma, nandaa no atahori Yahudi ra fai hahae tao ues na. Boe ma malangga agama Yahudi ra malangga nara ro atahori Farisi ra reu randaa ro hofernor.
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Ara rafadꞌe rae, “Amaꞌ Hofernor, hai misinedꞌa leleꞌ mana peko-lelekoꞌ a feꞌe masodꞌan, ana parna nafadꞌe naꞌo ia: ‘Memaꞌ Au mate, te finiesan na, Au usodꞌa baliꞌ.’
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Huu naa, amaꞌ tulun denu soldꞌadꞌu ra ranea malolole rates a losa nala fai ka telun. No taꞌo naa, ana mana tungga nara nda bisa ramanaꞌo rala ao sisin, fo lelekoꞌ atahori rae, Ana nasodꞌa baliꞌ ena sa. Huu mete ma ara lelekoꞌ taꞌo naa, naa deꞌulaka nara lenaꞌ feꞌesaꞌan sira leleko nara, leleꞌ ara rafadꞌe oi Eni, naa Kristus.”
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Rena taꞌo naa, ma hofernor nataa nae, “Maloleꞌ boe! Te hei o miꞌena atahori mana maneaꞌ boe. Malole lenaꞌ denu se, fo reu ranea matalolole mamanaꞌ naa.”
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Basa ma ara reu sia mamanaꞌ naa, de roo sira atahori mana manea nara.” Losa naa, ara segel risa fatu neu rates lelesun. Boe ma ara denu atahori naa ra ranea rakandoo mamanaꞌ naa, fo atahori feaꞌ ra afiꞌ rema ramanaꞌo aosisiꞌ naa.
