Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Mandawira putiputi watambika wakulu woseri na wazewi waliwoniti pamuhera watenditi mpangu gwa kumlaga Yesu.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Womberi wamtawa pingu na wamjega kwa Pilatu mkulu gwa mkowa yakasyagulitwi na mlongoziya gwa sirikali ya Rumi.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Yuda mgalambuka, pakawoniti kuwera Yesu wamtoza kala, yomberi moyu gumtamiti nentu na kawawuzilira watambika wakulu pamuhera na wazewi magwala malongu matatu galii ga mpiya.
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
Kalonga, “Neni ntenda vidoda kwa kumgalambuka muntu yakahera likosa, wamlagi!” Womberi wamwankula, “Gatuwusu shishi twenga? Aga ndo gaku gumweni!”
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Yuda kaziyasa mpiya zilii Mnumba nkulu ya Mlungu, kalawa kunja kagenda kulilaga mulugoyi.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Watambika wakulu wazitola mpiya zilii na walonga, “Azi ndo mpiya zya mwazi na ifaa ndiri kuzitula mluhanja lwa Numba nkulu ya Mlungu.”
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Pawajimilirana kala kuusu mpiya azi, womberi wazitumiya kuhemera lirambu lya ukaka, liweri pahala pa kusilira wahenga.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Ndo mana mpaka leru lirambu ali walishema, “Lirambu lya Mwazi.”
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Su visoweru vyakatakuliti Yeremiya mbuyi gwa Mlungu vitendeki, “Watoliti magwala malongu matatu ga mpiya, shyasi sha wantu wa Israeli wapangiti kumlipira yomberi,
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
na wahemelera lirambu la ukaka, Mtuwa ntambu yakanagaliriti.”
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Yesu wamgolosiyiti palongolu pa mkulu gwa mkowa, ndomweni yakamkosiyiti. Su Pilatu kamkosiya, “Hashi, gwenga ndo mfalumi gwa Wayawudi?” Yesu kamwankula, “Gwenga gulonga.”
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Kumbiti Yesu kankula ndiri shintu, watambika wakulu na wazewi pawaweriti wankumsitaki.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Su Pilatu kamkosiya, “Hashi, gupikinira ndiri masitaka goseri aga gawalaviya kwa gwenga?”
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Kumbiti Yesu kawankula ndiri ata shisoweru shimu, ata mkulu gwa mkowa ayu kalikangasha nentu.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Iweriti shitiba shawu mushipindi sha msambu gwa Pasaka mkulu gwa mkowa kumvugulira mtatirwa yumu yawamfiriti.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
Shipindi ashi kuweriti na muntu yumu yakamanikaniti nentu yawamtatiriti mushibetubetu litawu lyakuwi Baraba.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Su wantu pawaliwoniti pamuhera, Pilatu kawakosiya, “Mfira numulaviyi yoshi pakati pa awili awa, Baraba ama Yesu yawamshema Kristu Mlopoziya?”
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
Yomberi kavimaniti weri kuwera walongoziya wa Shiyawudi wamjegiti Yesu kwakuwi kwajili ya weya.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Pilatu pakaweriti kalivaga pashigoda sha kutoza, mdala gwakuwi kamjegeriti ujumbi, “Naguliyingiziya mulisitaka lya muntu ayu muheri, toziya leru ntabika nentu mukulota kuusu yomberi.”
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Watambika wakulu na wazewi waligambiriti lipinga lya wantu wamluwi Baraba wamvuguliri na Yesu wamlagi.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Kumbiti Pilatu kalikosiya lipinga lya wantu, “Hashi, yoshi pakati pa wawili awa yamfira nukuvugulirani?” Womberi wamwankula, “Baraba!”
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Pilatu kawakosiya, “Vinu ntendi ashashi kuusu Yesu yawamshema Kristu Mlopoziya?” Woseri wamwankula, “Gumpingiki mulupingika!”
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Kumbiti Pilatu kakosiya, “Hashi, yomberi katenda likosa gaa?” Shakapanu womberi wanjiti kushowangana, “Wampingiki mlupingika!”
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Pilatu pakawoniti kuwera kafanikiwa ndiri shoseri na kwana vidoda viweriti vyankwanja katoliti mashi na kaganaviya mawoku gakuwi palongolu pa lipinga lya wantu na kalonga, “Neni nahera lawama kuhowa kwa muntu ayu. Na shitwatila ashi mtendi maweni.”
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Lipinga lyoseri lya wantu limwankula, “Mwazi gwakuwi guweri kwa twenga na kwa wananguta wetu.”
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Shakapanu Pilatu kamvugulira Baraba kulawa mushibetubetu, kumbiti Yesu pawamsyatanga kala ntomondu, kamlaviyiti wampingiki mulupingika.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Shakapanu wanjagila wa Pilatu wamtola Yesu wamwingiziya mumakawu makulu ga numba zya wanjagila wa Shirumi na wamjojinikira shipinga shoseri.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
Wamvula nguwu zyakuwi na wamvalisiya lihabiti lya langi nsheri.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Su wapota lijenjeri lya misontu na wamvalisiya mumtuwi mwakuwi na wamtulira ludenki muliwoku lyakuwi lya kumliwu na wasuntama palongolu pakuwi na wamtendera lijonga. Womberi wamlamsiya, “Mwika Mfalumi gwa Wayawudi.”
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Wamtemera mata na walutola ludenki lulii na wamkoma nalu mumtuwi.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Pawamaliriti kala kumtendera lijonga, wamvula lihabiti lilii na wamvalisiya nguwu zakuwi. Su wamjega yomberi kumpinjika mulupingika.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Pawaweriti wankugenda wamwona muntu yumu litawu lyakuwi Simoni yakalawiriti lushi lwa Kureni na wanjagila wamlazimisha kulutola lupingika lwa Yesu.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Pawasokiti pahala pawapashema Goligota, mana yakuwi, “Pahala pa vipalakasa vya mtuwi.”
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
Wamupa muhanganu gwa Divayi na mtera gukaripa, kumbuti Yesu pakailawaliriti kalema kulanda.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Wampingika mulupingika, shakapanu waligawirana nguwu zyakuwi kwa kugalambula simbi.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Pa aga walivaga panu waweriti wankumlolera.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Pampindi pa mtuwi gwakuwi mulupingika watula lisitaka limwusu yomberi lyawalembiti, “Ayu ndo Yesu, Mfalumi gwa Wayawudi.”
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Shakapanu wawapingika wakwepula wawili pamuhera na Yesu, yumu uwega wa kumshigi kwakuwi na yumonga uwega wa kumliwu kwakuwi.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Wantu yawaweriti wankupita pahala paliya wamwigilanga Yesu na kutikisiya mituwi yawu pawalonga,
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
“Gwenga gulitumbiti kuyibomolanga Numba nkulu ya Mlungu na kuinyawa kwa mashaka matatu! Vinu gulilopoziyi gumweni handa gwenga gwa Mwana gwa Mlungu, su gusuluki palupingika!”
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Ntambu iraa ayi watambika wakulu na wafunda wa Malagaliru na wazewi wamtendiriti lijonga,
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
“Kawalopoziyiti wamonga, kumbuti kasinda kulipoziya mweni! Hashi, yomberi mfalumi ndiri gwa Israeli? Vinu kasuluki palupingika na twenga hatumjimiri.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Kamtumbiliti Mlungu na kutakula eti yomberi ndo Mwana gwa Mlungu. Su tuleki tumloli Mlungu kamlopoziyi handa kamfira nakaka!”
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Ntambu iraa ayi na wakwepula walii yawawapingikiti pamuhera na Yesu wamuhigiranga viraa.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Kwanjira saa sita mpaka saa tisa paliwala, pasipanu poseri paweriti na ntiti masaa matatu.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Payiweriti saa tisa Yesu kalira kwa liziwu likulu, “Eloyi, Eloyi lama sabakitani?” Mana yakuwi, “Mlungu gwangu, Mlungu gwangu iwera ashi gundeka?”
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Wantu wamu yawagolokiti palii pawapikaniriti hangu, walonga, “Kankumshema Eliya!”
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Yumu gwawu katuga katola lidodoki, kalijwika mudivayi isheshema, kayitula mulupeleru lwa ludenki na wajera kumupa yomberi kalandi.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Kumbiti wamonga walonga, “Guheperi, tuloli handa Eliya kankwiza kumlopoziya!”
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Yesu kalira kayi kwa liziwu likulu, su kahowa.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
Shakapanu lipaziya lya Numba nkulu ya Mlungu lyalilekaniziya pahala pananagala nentu, lidegeka vipandi viwili kulawa kunani mpaka pasi. Pasipanu pabegiziwa na matalawu gapantika,
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
na mapumba gagubutuka na wantu wa Mlungu wavuwa yawahowiti wawazyukusiwa.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Womberi walawa mumapumba na Yesu pakazyukiti kala kulawa kwa wahowiti, womberi wagenditi Yerusalemu lushi lunanagala, wawonikaniti na wantu wavuwa.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Mkulu gwa wawanjagila na wanjagila yawaweriti wankumlolera Yesu, wawoniti kubegiziwa pasipanu na vitwatira vyoseri vyavilawiriti, watiriti nentu na walonga, “Nakaka muntu ayu kaweriti Mwana gwa Mlungu!”
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Kuweriti na wadala wavuwa palii, pawalola kwa kutali. Wadala awa ndo walii yawamfatiti Yesu kulawa Galilaya na wamtangiti.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
Pakati pawu paweriti Mariya Magidalena na Mariya mawu gwa Yakobu na mlongu gwakuwi yawamshema Yosefu, pamuhera na mdala gwa Zebedayu.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Payiweriti pamihi, kiziti muntu yumu kalunda mwenikaya gwa Arimatayu litawu lyakuwi Yosefu na yomberi kaweriti mfundwa gwa Yesu.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Kamgenderiti Pilatu na kaluwa mawuti ga Yesu. Pilatu kalagalira wamupi Yosefu mawuti galii.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Su Yosefu katola mawuti galii, kagatindiziya sanda iherepa,
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
na Kagatula mulipumba lya mpanga lyakuwi, lyakalisongoliti palitalawu. Su kalibiringa litalawu likulu pamlyangu gwa lipumba na kagenda zyakuwi.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Mariya Magidalena na Mariya gwingi ulii yawaweriti walivaga palii pawalola lipumba.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Shirawu yakuwi, lishaka lya Kwoyera, watambika wakulu na Mafalisayu wamgendiriti Pilatu,
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
na walonga, “Mtuwa, tulihola kuwera mpayu ulii katakuliti pamberi pa kuhowa kwakuwi kalongiti, ‘Pa mashaka matatu hanzyuki.’
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Su gulagaliri lipumba lyakuwi waliloleri weri mpaka lishaka lya tatu, su wafundwa wakuwi hapeni wawezi kwiza kugatola mauti gakuwi na kuwagambira wantu kuwera kazyuka. Kupayira aku hakuweri kudoda kuliku kupayira kwa kwanja.”
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Pilatu kawagambira, “Muwatoli walolera, mgendi na kulolera lipumba ntambu yamuweza.”
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Su wagenda na kulolera lipumba walimatira litalawu na kuwaleka wanjagila waloleri.
