Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Mane autem facto, consilium inierunt omnes principes sacerdotum, et seniores populi adversus Iesum, ut eum morti traderent.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Et vinctum adduxerunt eum, et tradiderunt Pontio Pilato præsidi.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Tunc videns Iudas, qui eum tradidit, quod damnatus esset; pœnitentia ductus, retulit triginta argenteos principibus sacerdotum, et senioribus,
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
dicens: Peccavi, tradens sanguinem iustum. At illi dixerunt: Quid ad nos? tu videris.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Et proiectis argenteis in templo, recessit: et abiens laqueo se suspendit.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Principes autem sacerdotum, acceptis argenteis, dixerunt: Non licet eos mittere in corbonam: quia pretium sanguinis est.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Consilio autem inito, emerunt ex illis agrum figuli, in sepulturam peregrinorum.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Propter hoc vocatus est ager ille, Haceldama, hoc est, ager sanguinis, usque in hodiernum diem.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Tunc impletum est quod dictum est per Ieremiam prophetam, dicentem: Et acceperunt triginta argenteos pretium appretiati, quem appretiaverunt a filiis Israel:
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
et dederunt eos in agrum figuli, sicut constituit mihi Dominus.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Iesus autem stetit ante præsidem, et interrogavit eum præses, dicens: Tu es rex Iudæorum? Dicit illi Iesus: Tu dicis.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Et cum accusaretur a principibus sacerdotum, et senioribus, nihil respondit.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Tunc dicit illi Pilatus: Non audis quanta adversum te dicunt testimonia?
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Et non respondit ei ad ullum verbum, ita ut miraretur præses vehementer.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Per diem autem sollemnem consueverat præses populi dimittere unum vinctum, quem voluissent.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
Habebat autem tunc vinctum insignem, qui dicebatur Barrabas.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Congregatis ergo illis dixit Pilatus: Quem vultis dimittam vobis: Barabbam, an Iesum, qui dicitur Christus?
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Sedente autem illo pro tribunali, misit ad eum uxor eius, dicens: Nihil tibi, et iusto illi. Multa enim passa sum hodie per visum propter eum.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Principes autem sacerdotum, et seniores persuaserunt populis ut peterent Barabbam, Iesum vero perderent.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Respondens autem præses, ait illis: Quem vultis vobis de duobus dimitti? At illi dixerunt: Barabbam.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Dicit illis Pilatus: Quid igitur faciam de Iesu, qui dicitur Christus? Dicunt omnes: Crucifigatur.
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Ait illis præses: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant dicentes: Crucifigatur.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Videns autem Pilatus quia nihil proficeret, sed magis tumultus fieret: accepta aqua, lavit manus coram populo, dicens: Innocens ego sum a sanguine iusti huius: vos videritis.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Et respondens universus populus, dixit: Sanguis eius super nos, et super filios nostros.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Tunc dimisit illis Barabbam: Iesum autem flagellatum tradidit eis ut crucifigeretur.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Tunc milites præsidis suscipientes Iesum in prætorium, congregaverunt ad eum universam cohortem:
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
et exuentes eum, chlamydem coccineam circumdederunt ei,
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
et plectentes coronam de spinis, posuerunt super caput eius, et arundinem in dextera eius. Et genu flexo ante eum, illudebant ei, dicentes: Ave Rex Iudæorum.
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Et expuentes in eum, acceperunt arundinem, et percutiebant caput eius.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Et postquam illuserunt ei, exuerunt eum chlamyde, et induerunt eum vestimentis eius, et duxerunt eum ut crucifigerent.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Exeuntes autem invenerunt hominem Cyrenæum, nomine Simonem: hunc angariaverunt ut tolleret crucem eius.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Et venerunt in locum, qui dicitur Golgotha, quod est Calvariæ locus.
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
Et dederunt ei vinum bibere cum felle mistum. Et cum gustasset, noluit bibere.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Postquam autem crucifixerunt eum, diviserunt vestimenta eius, sortem mittentes: ut impleretur quod dictum est per prophetam dicentem: Diviserunt sibi vestimenta mea, et super vestem meam miserunt sortem.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Et sedentes servabant eum.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Et imposuerunt super caput eius causam ipsius scriptam: HIC EST IESUS REX IUDÆORUM.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Tunc crucifixi sunt cum eo duo latrones: unus a dextris, et unus a sinistris.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Prætereuntes autem blasphemabant eum moventes capita sua,
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in triduo illud reædificas: salva temetipsum: si Filius Dei es, descende de cruce.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Similiter et principes sacerdotum illudentes cum Scribis, et senioribus dicebant:
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere: si Rex Israel est, descendat nunc de cruce, et credimus ei:
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
confidit in Deo: liberet nunc, si vult eum: dixit enim: Quia Filius Dei sum.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Idipsum autem et latrones, qui crucifixi erant cum eo, improperabant ei.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
A sexta autem hora tenebræ factæ sunt super universam terram usque ad horam nonam.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Et circa horam nonam clamavit Iesus voce magna, dicens: Eli, Eli, lamma sabacthani? hoc est: Deus meus, Deus meus ut quid dereliquisti me?
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Quidam autem illic stantes, et audientes, dicebant: Eliam vocat iste.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Et continuo currens unus ex eis acceptam spongiam implevit aceto, et imposuit arundini, et dabat ei bibere.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Ceteri vero dicebant: Sine videamus an veniat Elias liberans eum.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Iesus autem iterum clamans voce magna, emisit spiritum.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
Et ecce velum templi scissum est in duas partes a summo usque deorsum. Et terra mota est, et petræ scissæ sunt,
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
et monumenta aperta sunt: et multa corpora sanctorum, qui dormierant, surrexerunt.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Et exeuntes de monumentis post resurrectionem eius, venerunt in sanctam civitatem, et apparuerunt multis.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Centurio autem, et qui cum eo erant, custodientes Iesum, viso terræmotu et his, quæ fiebant, timuerunt valde, dicentes: Vere Filius Dei erat iste.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Erant autem ibi mulieres multæ a longe, quæ secutæ erant Iesum a Galilæa, ministrantes ei:
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi, et Ioseph mater, et mater filiorum Zebedæi.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Cum autem sero factum esset, venit quidam homo dives ab Arimathæa, nomine Ioseph, qui et ipse discipulus erat Iesu.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Hic accessit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu. Tunc Pilatus iussit reddi corpus.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Et accepto corpore, Ioseph involvit illud in sindone munda.
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
Et posuit illud in monumento suo novo, quod exciderat in petra. Et advolvit saxum magnum ad ostium monumenti, et abiit.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Erant autem ibi Maria Magdalene, et altera Maria, sedentes contra sepulchrum.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Altera autem die, quæ est post Parasceven, convenerunt principes sacerdotum et Pharisæi ad Pilatum,
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
dicentes: Domine, recordati sumus, quia seductor ille dixit adhuc vivens: Post tres dies resurgam.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Iube ergo custodiri sepulchrum usque in diem tertium: ne forte veniant discipuli eius, et furentur eum, et dicant plebi: Surrexit a mortuis: et erit novissimus error peior priore.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Ait illis Pilatus: Habetis custodiam, ite, custodite sicut scitis.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Illi autem abeuntes, munierunt sepulchrum, signantes lapidem, cum custodibus.
