Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Ri e kꞌamal taq kibꞌe ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit sibꞌalaj aqꞌabꞌil xkichomaj ukamisaxik ri Jesús.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Xkiyut bꞌik, xkikꞌam bꞌik, xekijacha choch ri Pilato ri taqanel.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Are xril ri Judas ri xjachow ri Jesús, chi xqꞌat tzij puꞌwiꞌ ri Jesús rech kakamisaxik, xkꞌaxir ranimaꞌ rumal ri xubꞌano, xeꞌek xuꞌtzalij kanoq ri juwinaq laluj saq pwaq chike ri e kꞌamal taq kibꞌe ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit.
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
Ri Judas xubꞌij: Xinmakunik, xinjach ri jun winaq ri maj umak. Ri achyabꞌ xkibꞌij che: Maj qe uj laꞌ che. At laꞌ at etaꞌmaninaq.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Ri Judas kꞌut xukꞌyaq kanoq ri pwaq pa ri Templo kꞌa te riꞌ xel bꞌik, xuꞌjitzꞌaj ribꞌ.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Ri e kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ xkisikꞌ ri pwaq xkibꞌij: Ri taqanik man kuya ta bꞌe chaqe kaqayak we pwaq riꞌ pa ri kꞌolibꞌal rech pa ri Templo, rumal cher we pwaq riꞌ tojbꞌal rech kikꞌ.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Xaq jeriꞌ xkichomaj uloqꞌik jun ulew ubꞌiꞌ ukꞌolibꞌal ri bꞌanal bꞌoꞌj rukꞌ ri pwaq riꞌ, rech keꞌkimuq ri winaq ri man aꞌj pa ri tinimit taj.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Rumal riꞌ ri ulew ubꞌiꞌnam kꞌa pa taq ri qꞌij kamik Kikꞌ ulew.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Jeriꞌ xkꞌulmajik ri xubꞌij loq ri qꞌalajisal utzij ri Dios, Jeremías: Xkikꞌamawaꞌj ri winaq juwinaq lajuj saq pwaq jetaq ri xkichomaj loq ri winaq aꞌj Israel.
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
Rukꞌ riꞌ xkiloqꞌ ri ulew rech ri bꞌanal bꞌoꞌj, jewaꞌ xubꞌij ri Ajawxel chwe.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Are xopan ri Jesús choch ri Pilato, xuta che: ¿La at riꞌ ri at nim taqanel kech ri winaq aꞌj Israel? Ri Jesús xubꞌij che: Are laꞌ le xabꞌij.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Xa ta ne jun tzij xubꞌij ri Jesús are xtzujux kumal ri e kꞌamal taq kibꞌe ri e chꞌawenelabꞌ choch ri Dios e kachiꞌl ri e kꞌamal taq bꞌe rech ri tinimit.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Ri Pilato xubꞌij che: ¿La man kata ri tajin kakibꞌij chawe?
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Ri Jesús xa ta ne jun tzij xubꞌij, xuqujeꞌ man xutzalij ta uwach ri xbꞌix che. Rumal riꞌ sibꞌalaj xmayijanik ri qꞌatal tzij.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Pa ri nimaqꞌij, naqꞌatal che ri Pilato kutzoqopij jun winaq ri tzꞌapital pa cheꞌ, xapachin ri kakita ri winaq.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
Kꞌo kꞌu jun achi sibꞌalaj etaꞌmatal uwach ubꞌiꞌ Barrabás, tzꞌapital pa che.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Ri Pilato xuta chike wi winaq: ¿Jachin kiwaj kintzoqopij, la are ri Jesús, ri kabꞌix Cristo che o are ri Barrabás?
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
Ri Pilato retaꞌm chi ri e kꞌamal taq bꞌe rumal koyawal xkijach ri Jesús.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Are tꞌuyul ri Pilato pa ri utem rech qꞌatbꞌal tzij, ri rixoqil xutaq ubꞌixik che: Maj jas kabꞌan che ri sukꞌ achi riꞌ, rumal rech xinriq kꞌax pa ri nuwaram.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Ri kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ choch ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri e kꞌamal ta bꞌe kech ri tinimit xeꞌkimenkꞌetij ri winaq rech are kakita katzoqopix ri Barrabás. Are kꞌu ri Jesús kamisaxoq.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Ri Pilato xuta chike ri winaq: ¿Jachin chike we kebꞌ achyabꞌ riꞌ kiwaj kintzoqopij? Ri winaq xkibꞌij: Are ri Barrabás.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Ri Pilato xubꞌij: ¿Jas kꞌu kinbꞌan che le Jesús, ri kabꞌix Cristo che? Konojel ri winaq xkibꞌij: ¡Ripoq!
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Ri Pilato xubꞌij: ¿Jas rumal? ¿Jas kꞌax ubꞌanom? Konojel ri winaq rukꞌ chuqꞌabꞌ xkibꞌij: ¡Ripoq!
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Are xril ri Pilato chi maj kubꞌij kikꞌuꞌx ri winaq chutzoqopixik ri Jesús, xane xa tajin kechꞌuꞌjarik, xtaqanik rech kakꞌam loq ujaꞌ, xuchꞌaj kꞌu uqꞌabꞌ chikiwach konojel ri winaq, kꞌa te riꞌ xubꞌij: Man numak ta in we kakam we achi riꞌ, imak ix laꞌ.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Ri winaq xkibꞌij: Uj, xuqujeꞌ ri e qijaꞌl uj aꞌjmakibꞌ che ri ukamikal we achi riꞌ.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Ri Pilato xutzoqopij ri Barrabás xuqujeꞌ xtaqan chuchꞌayik ri Jesús, kꞌa te riꞌ xujach bꞌik chike ri winaq rech karipik.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Ri e rajchꞌoꞌjabꞌ ri Pilato xkikꞌam bꞌik ri Jesús cho ri nimalaj ja qꞌatbꞌal tzij kꞌa te riꞌ xkimulij kibꞌ chirij.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
Xkesaj ri ratzꞌyaq kꞌa te riꞌ xkikoj jun moraꞌt manta chirij.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Xkikem jun kꞌix korona, xkikoj pa ujolom, kꞌa te riꞌ xkiya jun aj pa ri uqꞌabꞌ, xkichapleꞌj uyoqꞌik, xexukiꞌk choch xkibꞌij: Nim aqꞌij taqanel kech ri winaq ri aꞌj Israel.
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Xkichubꞌaj ri upalaj, kꞌa te riꞌ xkichꞌey pa ujolom rukꞌ ri aj.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Are xetoꞌtaj chuyakik kitzeꞌ che ri Jesús, xkesaj ri manta chrij, xkitzalij ri ratzꞌyaq chirij, kꞌa te riꞌ xkikꞌam bꞌik pa ripik.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Are e bꞌenaq pa ri bꞌe, xkiriq jun achi ubꞌiꞌ Simón, aj Cirene, xkikoj kichuqꞌabꞌ xkibꞌij che chi kukꞌam bꞌik ri ripbꞌal.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Kꞌa te riꞌ xoꞌpan pa ri jun leꞌaj ubꞌiꞌ Gólgota (ri kel kubꞌij Kꞌolibꞌal rech ri bꞌaqilaj).
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
Chilaꞌ xkiya wi vino rachiꞌl hiel che ri Jesús. Ri Jesús are xunaꞌ jubꞌiqꞌ, man xraj taj xuqumuj.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Kꞌa te riꞌ xkiripo xuqujeꞌ xoꞌk pa etzꞌanem rech kakilo jachin kachꞌekow bꞌik ri ratzꞌyaq.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Xuqujeꞌ xetꞌuyiꞌk chuchajixik.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Pa uwiꞌ ri ujolom ri Jesús xkitzꞌibꞌaj jas ri xumakuj, ri kubꞌij: ARE WAꞌ RI JESÚS, RI NIM TAQANEL PA KIWIꞌ RI WINAQ AꞌJ ISRAEL.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Pa uxukut ri Jesús xeꞌkirip xuqujeꞌ e kebꞌ eleqꞌomabꞌ, jun pa ri umox, jun pa ri uwiqiqꞌabꞌ.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Ri winaq ri kiꞌkꞌow bꞌik chilaꞌ, kakisutusa ri kijolom, kakiyoqꞌ kanoq, kakibꞌij:
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
At, ri katukij ri Templo kꞌa te riꞌ pa oxibꞌ qꞌij kayak ukꞌaxel, chakolo awibꞌ, we qas at ri at uKꞌojol ri Dios, chatqaj loq cho le ripbꞌal.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Xkitzeꞌj xuqujeꞌ uwach ri Jesús ri kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik, xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri tinimit.
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
Xkibꞌij: Man kakwin taj kukol ribꞌ pune xuꞌkol chi nikꞌaj, kubꞌij kꞌut chi are nimalaj taqanel pa Israel. Qaj loq cho le ripbꞌal rech kujkojon che.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
We qas kuꞌl ukꞌuꞌx chirij ri Dios, Toꞌq bꞌa rumal ri Dios, we qas kaloqꞌaxik. ¿La man kꞌu xubꞌij: In in uKꞌojol ri Dios?
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Ri eleqꞌomabꞌ xuqujeꞌ ri xerip chuxukut ri Jesús kakibꞌij apanoq itzel taq tzij che.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Pa ri nikꞌaj qꞌij xqꞌequꞌmataj ronojel ri uwachulew kꞌa te xtaniꞌk pa ri urox hora bꞌenaq qꞌij.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Teqꞌ qas pa ri urox hora rech bꞌenaq qꞌij, ri Jesús xuraq uchiꞌ rukꞌ chuqꞌabꞌ xubꞌij: Eli, Eli ¿lama sabactani? Ri kel kubꞌij NuDios, nuDios, ¿jas che xintzaq la kanoq nutukel?
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
E jujun chike ri e kꞌo chilaꞌ xkibꞌij: Xa tajin kusikꞌij apanoq ri Elías.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Aninaq jun chike ri winaq xuꞌtzukuj loq jun qꞌux, xumubꞌa pa vinagre kꞌa te riꞌ xuxekebꞌaꞌ che jun aj, xuya apanoq pa uchiꞌ ri Jesús.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
E nikꞌaj chik xkibꞌij: Chiwayeꞌj na, qilampeꞌ we qas kape ri Elías chutoꞌik.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Junmul chik ri Jesús xuraq uchiꞌ rukꞌ chuqꞌabꞌ, kꞌa te riꞌ xkamik.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
Qas pa ri qꞌotaj riꞌ, ri tasbꞌal pa ri Tyoxalaj kꞌolibꞌal ri kꞌo pa ri Templo xraqin pa kebꞌ, xuchapleꞌj loq puꞌwiꞌ xulkꞌis chuxeꞌ. Kꞌa te riꞌ xubꞌan jun nimalaj kabꞌraqan, ri aꞌbꞌaj xepaqꞌinik.
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
Xejaqataj loq ri muqbꞌal taq kaminaqibꞌ, e kꞌi e ralkꞌwaꞌl ri Dios ri e kaminaq, xekꞌastajik.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Xeꞌl loq pa taq ri muqbꞌal are kꞌastajinaq chi ri Jesús, xoꞌk bꞌik pa Jerusalén ri utinimit ri Dios, e kꞌi winaq xiꞌlowik.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Are xkil ri kinimaꞌqil ri ajchꞌoꞌjabꞌ xuqujeꞌ konojel ri e chajininaq ri Jesús, ri kabꞌraqan xuqujeꞌ ronojel ri xkꞌulmatajik, sibꞌalaj xkixiꞌj kibꞌ, xkibꞌij: Qas tzij wi, we achi riꞌ qas uKꞌojol ri Dios wi.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Ri ixoqibꞌ ri xkitereneꞌj loq ri Jesús are xel loq pa Galilea, naj e kꞌo wi kekaꞌy apanoq.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
Chkixoꞌl ri ixoqibꞌ riꞌ e kꞌo ri María Magdalena, ri María ri unan ri Jacobo rachiꞌl ri José, xuqujeꞌ ri kinan ri e ralkꞌwaꞌl ri Zebedeo.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Okem kubꞌan ri aqꞌabꞌ, xpe jun qꞌinom achi, ubꞌiꞌ José, kel pa ri tinimit Arimatea, xubꞌan na utijoxel ri Jesús.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Xopan rukꞌ ri Pilato, xuꞌta ri utyoꞌjal ri Jesús, ri Pilato xtaqanik kaya loq che.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Ri José xubꞌolqꞌotij ri utyoꞌjal ri Jesús pa jun saq atzꞌyaq.
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
Xuya kanoq pa jun kꞌakꞌ muqbꞌal ri kꞌottal pa jun abꞌaj ri kꞌo pa ri rulew. Xuwolqotij jun nimalaj abꞌaj xutzꞌapibꞌej kanoq ri uchiꞌ ri jul. Kꞌa te riꞌ xel bꞌik chilaꞌ.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Choch ri muqbꞌal e tꞌuyul apanoq ri María Magdalena xuqujeꞌ ri jun María chik.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Jun qꞌij ikꞌowinaq ri sukꞌumam qꞌij rech uxlanem, ri e kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq e kachiꞌl ri fariseos, xoꞌpan rukꞌ ri Pilato.
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Xkibꞌij che: Ajawxel, kanaꞌtaj chaqe are kꞌas na ri jun achi ri bꞌanal tzij xubꞌij: “Kinkꞌastaj na pa oxibꞌ qꞌij.”
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Rumal ri, taqan la katzꞌapix ri uchiꞌ ri jul, tzꞌaqat na oxibꞌ qꞌij, rech man kepe ta ri utijoxelabꞌ kulkeleqꞌaj ri utyoꞌjal kꞌa te riꞌ kakibꞌij na chike ri winaq chi xa xkꞌastajik. Ri bꞌanoj tzij riꞌ sibꞌalaj nim na cho ri nabꞌe.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Ri Pilato xubꞌij chike: Chikꞌama bꞌik jun wok ajchꞌoꞌjabꞌ rech kakichajij ri uchiꞌ ri jul.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Jeriꞌ xebꞌek, xeꞌkikojo kanoq jun abꞌaj chutzꞌapixik ri jul, xkikoj kanoq retal, xuqujeꞌ xeꞌkiya kanoq ri e chajil taq rech.
