Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Sa a hiraa sana ana katuma ka sere nan ana je wabari abanga agi wa hume.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Ba watiri me wa dusa in me, wa wa tii meatari ti Bitrus.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Sa Yahuda unu wito in guna ahume mairi aweki tize ti guna a hume, i mmume i wume nyei ma kurzo ikirfi me azumo awalwal akuro a taru.
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
Magu, “ma wuza imum izenzen sa ma nya unu ulau agi ahume”, Ba wagu, nyanini mgwei maruni? ade awe.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Ma samirka ikirfi azumo awal wal agino me udenge Asere, masuri maka cerike nice nume.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Anu agang akatuma kasere wa orso ikirfi me wa gu, “daki ya wuna uri tiwu ikirfi udenge Asere, barki ikirfi me ihunu.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Ba wa gamari tize wakpi masa ma hira uvarsi anu inni kirfi me.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Barki anime, u' aye uka nime atissa a hira me masa ma maye.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
A nime a mgwinca ubuka uirimiya agi,” wa zika ikirfi azumo nawal wal akur ataru agino me uwal ataru uginome nan are a Israilawa wa wuzi a hira me gu uboo Asere.
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
Wa kpi masa munu bara umu haru ni, kasi gusi sa ugomo Asere ma buki.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
Yeso ma tonno aje, ugomo ma ikki me. Aca hamani ugomo u ma yahudawa? Yeso ma gun me, “wa buka”.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Sa ana katuma ka sere nan ana je me in tize tume, daki ma buka imum ba.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Ba Bilatus ma gun me, dakki wa kunna bi gusa saw zinni ani ce niwe ba?
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
A anime dakki makabirka me ani guran ni indai, ugomo me, biyau bi meki me kang.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
U ganiya uidi una tigomo ma meyme ucensi uwe uni indai sa wa nyara.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
U ganiya me atirzi uye nan me una niza Barnabas.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Sa wa orno Bilatus ma gun we, “Aveni i nyara in ceki shi ni? barnabas nani Yeso sa atisa me ugomo Asere?'.
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
Barki marusa malem mani mawu na a wito me.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Barki anime cangi, uganiya sa ma ciki azesere atigomo, une me ma tumi inka dura agi, suro abanga unu zattu abanga aburu agino me. ma zitton we atiroo.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Ba anu adang aka tuma ka sere wa rigiza anu inguna wa zauka Barnabas ahu Yeso.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Una tigomo me ma kuri ma gun we, “Aveni anyimo ana ware wa gino i nyara in ceki me?”, ba wa gu, Barnabas.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Bilatus ma gun we ani me ani indi wuzi, aveni Yeso sa atisa me mazaya? vat wa gu a gankirka me.
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Mahgu iya imum? iya imum iburu ini ma wuza? wa kinki iyeze akme ra ni,” Agankirka me”.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Sa Bilatus ma ira daki ma mekin ace awe ba, ma kpici tari aje anbu magu, “mi ma suro in zoom in mgwei anyimo imum igeme, a ginop adee ashi”.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Anu wa kabrka vat wagu,' ni haiki nime ni ra ace aru nan ahana aru”.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Abini we madi cekuwe Barnabas, a mamu cobo Yeso ba ma nya a gankirka me.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Anani kara nini kono nu gomo me wa ha in Yeso a nyimo ani kubi nu gomo, wa wa ori ana ni kara nini kono ani ce ni me.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
wa suso me turunga titi gomo as soki me things titi gomo.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Wa bari ni ire ni kana, wa sokki me wa witti me ubina a tari tinare, wa tunguno aje ame innu wuza ume ni bassa, innu gusa, “ivai idodonkino ugomo uma yahudawa!
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Wa cof me tobi wa ziki ubina wa cofi me ani ce.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Sa wa mara uwuza ume nibassa, w suso udibi uti gomo me, wa soki me turunga ti meme, wa dusan me wa ka gankirka me.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Wa zi in tanu, wa gun nan ure unu nizame Saminu. Wa wu me ma han nu titi ugankirka u yeso.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Sa wa biki a hira me sa a tisa ani ugolgota, unu guna ukuku u nice.
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
Wa ketilke uwangu nan ire imum gban gban masi, sa ma donkino ma gaa me usa me.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Sa wa gankirka me wa wu awuzi bizawazawa a hira u hara me.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Wa cukuno wa zinnu bee ume.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Wa nyettike upuru unice, wagu,” me mani ugomo umayahudawa.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
A kuri a gankirka a kari ware nan me, unu indai a tari tinare unu indai a tari ti nan gure ti meme.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Anu agiza una wa aki innu boo u tize tu zattu runta innu zuro ace. Innu gusa, “Hu sa udi tuburko udenge
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
asere u bari ati ye ti taru bura nice niwe ti iri! Inki hu vana Asere mani tonno azere utiti me ni!
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Anee ani anu adangdang aka tuma ka Asere nan na nu dungara ataurat nan ana je me wa mekki uwuza ume nibassa, wa zi innu gusa,
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
“Ma bursa aye, ca ma buri nice ni meme. me ugomo wa israilawa mani ca matu ana me tidi hem imme.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Barki Asere ani ma tonno, na Aserer me a buri me ana me, sa ma gussa agi me vanna Asere.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
A karii agino me sa a gankirka we ni goo me wa zoogizi me cangi.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Innu wui atie ace a hira awu mareu uhana azumo kataru uwunjoro.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
A zumo a taru me Yeso ma yeze nimigran magu, “Eloi Eloi lama sabaktani? Ugomo Asere Ugomo Asere nya nini ya wuna wa ce kum?
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Aye wa turi maamu a hira me wa kunna, wa gu,” unu me ma zinnu tisa u Iliya mani”.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Ba uye anyimo awe ma hiri innu sum, maka rumzo usoso a mgwei ma gwarara, ma yeze innu bina ma nya me masi.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
U kasu u aye anyimo awe me wagu cekki anime ti iri nani Iliya madi buri me.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Yeso ma kuri ma yeze nigwiran inni kara, ma diku nya nice.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
Ugebtu me sa ura a nyimo udenge Asere me u wata kare inna zessere utino adizi. Adizi azuruno, apo awara.
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
Apokizo mucau, anu alau sawa wijo wa hirsa.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Wa sussi a nyimo amu cau, a mamu hira iwono me, wa ribe ani pin ni lau wa bezi ace awe me.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Sa una ni kara nini kono nan aaye ni go me sa wa zinnu bee uYeso me wa iri a hira azuruno imum be sa ya kem, biyau bi meki we, wa gu, “kadundere unu ge vanaa Asere mani.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Ara nu gwardang wa zi watarsa usuro uma nyanga mu Galili, innu wuza ume imum iriri.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
A nyimo awe Maryamu magdaliya nan Maryamu a ino a yakubu nan Yusufu nan ka ino a hana a zabadi.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Innu wunjoro shew uru nu kem ma eh, unanu Armatiya, niza me Yusufu, me cangi unu tarsa u Yeso mani.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Ma ha ahira a Bitrus ma iki anya me nipum ni Yeso. Ba Bilatus ma wu anya me.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Yusufu maziki nipum me, matirzi innu malti ulau.
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
ma wu me. ara hira sama bara urobo nipo ma inko nice nu me ni, mavenki nipo ni dang ma inki me ni ma dussa.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
maryamu magadaliya nan Maryamu ukure me wa ciki aje icau me.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Sa a hira asana, umara, ubara abanga me, anuj katuma ka sere nan nanu beezi urusa wa gunna a hira a bilatus.
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Wa gu ugomo udang, taa ringi imum be unu rangigizaa nu a ginome sa maa vengize mabuki madi hiri a nyimo ati ye ti taru amu cau.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
A nime buka aka be icau me u hana a tiye ti taru katti anu tarsa umeme w cuzi me, wa guin nanu agi a mahira a nyimo. icau ini, urangiza umaassiza udi tekki utuba.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Bilatus ma gun we, “A nee ani in tani an kara nini kono ika korso a hira me innin kara ni shi.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Wa dussa waka korso a hira. mu cau me, wa wu. u inko. ubezi. ahira me.
