Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Malado wontara qessista halaqatine dere cimati wurikka Yesusa wodhana ogge zoretida.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Yesusa qachi efidi gazhe Philaxossas athi immida.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Iza athi immida Yudaykka Yesusa bolla pirdetidaysa beydi atha immonta agarkina gidi ba ekida hezu tammu birra qessista halaqatisine dere cimatas zari immidi xillo asa atha immida gish ta moradis gidees. Istika histin nus ay meto ne era ekka gida.
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Hessa gish Yuday birra ehaaththaidi maqidasse gidon yegidi kezi bidi kaqeti hayqidees.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Qessista halaqati birra denthidi “sutha waga gidida gish maqidasse mishan gujanas bessena” gida.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Be garasan zoretidi imath gidida asatas dufo gidana mala issi mana (urqa miish medhizadeza) gade shamida.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Hesa gish he gadey hach gakanas sutha gade getetess.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Izas waga gidana mala Isra7ele nayti heregida hezu tammu birra qori ekida. Xoossi tana azazida mala urqa othancha gades immida getetidi nabe Ermasa dunan yotetidaysi poletidees.
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
He wode Yesusay dere harizaysa sinth shiqidees. Dere harizaysikka “Neni Ayhuda kawo?” gidi oychidees. Yesusaykka ne gida mala gido gidees.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Qessista halaqatine dere cimati iza kasasishin Yesusay istas ayne zaribeyna.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
He wode Philaxosay Yesusa apun yon nena motizakone siyikki gidees.
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Dere harizaysi kehi malalistana gakanas Yesusay issi qalaka zaribeyna.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Dere harizaysas ba7ale galas derey qasho asappe ebeloy nus birsheto gi oychikko issi ura birshiza wogay dees.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
He wode gene othon erettida Yesusa getetiza Barbane getetiza issi qasho assi dees.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
Derey shiqida mala Pilaxosay Barbaneppene Kirstosa getetiza Yesusappe ta intess oona birshana mala koyeti? gidees.
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
Philaxosay issti coo qanates athi immidaysa erishe oychidees.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Izi pirda zuppane bolla uti dishin iza machiya iza gedeon hach tani agumora darometotistadis, hessa xillo addeza bolla ne oothonta mala giza kitta Philaxosas yedadus.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
Gido atin qessista halaqatinne cimati istas Barbaney birshistana malane qass Yesusa wodhana mala wossanas dereza qalay gagana mala othida.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Dere harizasi namm7atappe oona birshana mala koyeti? gi oychin issti Barbane birsha gida.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Philaxosaykka histakko Kirstosa getetiza Yesusa wosto gidees. Wurkka kaqeto gida.
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
Philaxosaykka aysi? ay iita othide? gidi sista oychidees. Issitkka qasse kehi wasidi qacheto gida.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Philaxossay hanizaysi wurikka asay ba garasan mulaketethafe atin hara ay go7ay bayndasa yushi xelidi “Haysa adeza sutha gommppe ta gesha, hayssafe guye inte shene gidi hathi ehisidi dereza sinthan ba kushe mecetidees.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
Derey wuri iza suthi nu bollane nu nayta bolla gakko gidi zaridees.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
He wodde Barbane isstas birshidi Yesusa garafisdappe guye kaqana mala athi immidees.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Hessappe wotadarti Yesusa gede dere harizaysa gibe eeki bidi wuri shiqidi Yesusa gido athida.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
Iza mayo qaridi hara ewidi zo7o mayo mayzida.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Aguntha akilile xaxidi gigisida, iza hu7e bolla gufanthida shambeqo gufe oshacha kushen oythidinne iza sinthan gulbatidi “Ayhuda kawo intees too” gidi iza qidhida.
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
Iza bolla cutida, shomboqo gufeza iza kusheppe ekkidi Yesusa hu7en zari zaridi shocida.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Iza bolla qidhi ka7idaysappe guye qassekka zo7o may7oza qari ekkidine kasse iza mayoza zari mayzidi kaqanaso ekki bida.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Issti ekki bishin Qarna gizasoppe yida Simona getetizade demidi masqalezakka iza wolqara tosida.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
Birshechaykka hu7e guge getetiza Golgotta getetizso gakishin ciyera walaketida woyne caje uya gidi immida, gido attin izi ganxi ekkidi uyana koybeyna.
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Iza kaqidappe guyen iza mayoza bolla sama yegidi gishetida.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Hen utidi iza nagida.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Haysi Ayhuda kawo Yesusa giza moto qaala iza hu7eppe bollara wothida.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Nam7u wombadistappe issay Yesusappe oshacha bagara issay hadirsa bagra issi kaqetida.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
Oggera adhi biza asay cayshene hu7e qathishe “maqidasse lalada hezu galasan othizayso, anne nena asha, ne Xoossa na gidikko anne masqale bollappe wodha” gida.
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Qessista halaqati dere cimatara gididi iza bolla qidhishe hiz gida
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
Hara asa ashidees shin bena ashanas danda7ibeyna izi Isra7ele kawo gidikko ane ha7i masqale bollafe wodho, nukka iza ammanana.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Xoossan ammanetidees, bena Xoossa na gidamala Xoosi iza dosiza gidikko anne ha7i iza asho.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Izra issippe kaqetida wonbadetikka hessathokka casha qaala iza bolla qoqofida.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
Galasappe usuppun sateppe bidi uduppun sate gakanas kumetha bittay dhumidees.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Udufun sate gidishin Yesusay qaala dhoqu histidi “Elohe elohe lama sebeqitani gidi wasidees. Hessa gussas birshechay “ta Xoosso ta Xoosso tana aysi agadi” gussa.
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Hen gadan eqida asatappe issi issi asati iza wasoza siyidi Elasa xeygeskko gida.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
Isstappe issadey woxi bidi utha shedho woykko zanza milatizazi ekkidi calida woyne caje yegi caphisidine shomboqo getetiza miththa xeran qaphidi uyana mala Yesusa dunakko shishidees.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Hankko asay qasse agagitte ane Elasay yidi iza ashin beyana gida.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
Yesusay qassekka dhoqa qalan wasidi shomppo kezidees.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
He wode maqidasse magalashy bolla hu7era duge simmi daketidi nam7u kezidees bitaykka qaxidees zalatikka za7ida.
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
Dufotikka doyetida, kasse hayqida Xoossa asappe daro bagay dendidees.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
Dufoppe kezidi Yesusa denthappe guye gede gesha katama gelidi darota ayfen betida.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Xetu wotadarata halaqayne izara issippe Yesusa nagizayti bitta qathanne hanidaysa wursi beydi daro babida. Qasse haysi tummappe Xoossa nakoshin gida.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Galilappe yidi Yesusa koshizazan othi madanas kaliza daro macashati hanizaysa wursikka hahora xelishe hen detees.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
Issta gidon magideleppe yida Maramirane, Yaqobene Yossa ayo Maramira, qassekka Zabidossa nayta ayeyira issippe detees.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Gaddey ommarsishin Yosefo getetiza issi dure adde daysi Armatiyasa getetizasoppe yidees. Izikka ba bagara Yesusa kalizade.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Izi Philaxossa sinthi shiqidi Philaxossay Yesusa anha izas immana mala wosin Philaxosaykka izas immana mala azazidees.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Yosefoy anh7a ekkidi gesha mogo afalan xaxidees.
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
Shuchu wocidi bees gigisida dufon ehaaththai wothidi gita shuchu gendersidi dufoza gordidees.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Hessa wode Magidale Maramiranne hara Maramira dufoza ginan utida.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Sambatas gigetiza wontetha galas qessista halaqatine Pharsaweti Philaxossa sinth shiqidi hiz gida.
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Godo he wordoy kasse paxa dishe hezu galasappe guye ta dendana gida qalay nu wozinan turchu gidees.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Hessa gish iza kalizayti iza anha kaysoti ekkidi deres izi hayqoppe dendidees gidi weresonta mala hezantho galas gakanas dufoy nagistana mala azaza, akkay gikko kaseysappe guye balay adheth gidana gida.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Philaxosaykka istas nagizayti detees bididnne intess erettida mala nagisitte gidees.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Isstikka bidi dufoza dunna mataman gordidi nagana zabe essida.
