Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
А на сутринта всичките главни свещеници и народни старейшини се съвещаваха против Исуса, да Го умъртвят.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
И когато Го вързаха, заведоха Го и Го предадоха на управителя Пилата.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Тогава Юда, който Го беше предал, като видя, че Исус бе осъден, разкая се и върна тридесетте сребърника на главните свещеници и старейшините и каза:
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
Съгреших, че предадох невинна кръв. А те рекоха: Нам що ни е? Ти гледай.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
И като хвърли сребърниците в храма, излезе и отиде и се обеси.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
А главните свещеници взеха сребърниците и рекоха: Не е позволено да ги туряме в храмовата каса, понеже са цена на кръв.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
И като се съветваха, купиха с тях грънчаревата нива, за погребване на чужденци.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Затова оная нива се нарече кръвна нива, както се нарича и до днес.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Тогава се изпълни реченото чрез пророк Еремия, който каза: “И взеха тридесетте сребърника, цената на оценения, Когото оцениха някои от изралтяните,
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
и дадоха ги за грънчаревата нива, според както ми заповяда Господ”.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
А Исус застана пред управителя; и управителят Го попита, като каза: Ти Юдейският цар ли си? А Исус му рече: Ти казваш.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
И когато Го обвиняваха главните свещеници и старейшините, нищо не отговаряше.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Тогава Пилат Му казва: Не чуваш ли за колко неща свидетелствуват против Тебе?
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Но Той не му отговори нито на едно нещо; тъй щото управителят се чудеше много.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
А на всеки празник управителят имаше обичай да пуща на народа един от затворниците, когото биха поискали.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
А тогава имаха един прочут затворник, на има Варава.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
И тъй, като бяха събрани, Пилат им каза: Кого искате да ви пусна: Варава ли или Исуса, наречен Христос?
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
(Понеже знаеше, че от завист го предаваха.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
При това, като седеше на съдийския престол, жена му изпрати до него да кажат: Не струвай нищо на Тоя праведник; защото днес много пострадах насъне поради Него).
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
А главните свещеници и старейшините убедиха народа да изпроси Варава, а Исуса да погубят.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
Управителят в отговор им рече: Кого от двамата искате да ви пусна? А те рекоха: Варава.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Пилат им казва: Тогава какво да правя с Исуса, наречен Христос? Те всички казват: Да бъде разпнат.
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
А той каза: Че какво зло е сторил? А те още повече закрещяха, казвайки: Да бъде разпнат.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
И тъй Пилат като видя, че никак не помага, а напротив, че се повдига размирие, взе вода, оми си ръцете пред народа, и каза: Аз съм невинен за кръвта на Тоя праведник; вие гледайте.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
А целият народ в отговор рече: Кръвта Му да бъде на нас и на чадата ни.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Тогава им пусна Варава; а Исуса бй и Го предаде на разпятие.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
Тогава войниците на управителя заведоха Исуса в преторията, и събраха около Него цялата дружина.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
И като Го съблякоха, облякоха Го в червена мантия.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
И оплетоха венец от тръни и го наложиха на главата Му, и туриха тръст в десницата Му; и като коленичаха пред Него, ругаеха Му се, казвайки: Здравей, Царю Юдейски!
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
И заплюваха Го, и взеха тръстта и Го удряха по главата.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
И след като Му се поругаха, съблякоха Му мантията и Го облякоха с Неговите дрехи и Го заведоха да Го разпнат.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
А на излизане намериха един киринеец, на име Симон; него заставиха да носи кръста Му.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
И като стигнаха на едно място, наречено Голгота (което значи лобно място),
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
дадоха Му да пие вино размесено с жлъчка; но Той като вкуси, не прие да пие.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
И когато Го разпнаха, разделиха си дрехите Му, като хвърлиха жребие.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
И седяха да Го пазят там.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
И поставиха над главата Му обвинението Му, написано така: Тоя е Исус, Юдейският Цар.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Тогава бидоха разпнати с Него двама разбойници, един отдясно, и един отляво.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
А минаващите оттам Му се подиграваха, като клатеха глави и думаха:
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
Ти, Който разоряваш храма и за три дни пак го съграждаш, спаси Себе Си; ако Си Божий Син, слез от кръста.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
Подобно и главните свещеници с книжниците и старейшините Го ругаеха, казвайки:
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
Други е избавил, а пък Себе Си не може да избави! Той е Израилевият Цар! нека слезе сега от кръста, и ще повярваме в Него.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Упова на Бога; нека Го избави сега, ако Му е угоден; понеже каза: Божий Син съм.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Със същия укор Му се присмиваха и разпнатите с Него разбойници.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
А от шестия час тъмнина покриваше цялата земя до деветия час.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
А около деветия час Исус извика със силен глас и каза: Или, Или, лама савахтани? сиреч: Боже Мой, Боже Мой, защо си Ме оставил?
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
Някои от стоящите там, като чуха, думаха: Той вика Илия.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
И веднага един от тях се завтече, взе гъба, натопи я в оцет, и като я надяна на тръст, даде Му да пие.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
А другите казваха: Остави! да видим дали ще дойде Илия да Го избави.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
А Исус, като извика пак със силен глас, издъхна.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
И, ето, завесата на храма се раздра на две от горе до долу, земята се разтресе, скалите се разпукаха,
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
гробовете се разтвориха и много тела на починалите светии бяха възкресени,
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
(които, като излязоха от гробовете след Неговото възкресение, влязоха в святия град, и се явиха на мнозина).
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
А стотникът и ония, които заедно с него пазеха Исуса, като видяха земетресението и всичко що стана, уплашиха се твърде много, и думаха: Наистина тоя беше Син на Бога.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Там бяха още и гледаха отдалеч много жени, които бяха следвали Исуса от Галилея, и Му служеха;
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
между които бяха Мария Магдалина, и Мария майка на Якова и на Иосия, и майката на Заведеевите синове.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
И когато се свечери, дойде един богаташ от Ариматея, на име Йосиф, който също беше се учил при Исуса.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Той дойде при Пилата и поиска Исусовото тяло. Тогава Пилат заповяда да Му се даде.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
Йосиф, като взе тялото, обви го с чиста плащеница,
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
и го положи в своя нов гроб, който бе изсякъл в скалата; и като привали голям камък на гробната врата, отиде си.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
А там бяха Мария Магдалина и другата Мария, които седяха срещу гроба.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
И на следващия ден, който бе денят след приготовлението за празника, главните свещеници и фарисеите се събраха при Пилата и казаха:
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Господарю, спомнихме си, че Оня измамник приживе рече: След три дни ще възкръсна.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Заповядай, прочее, гробът да се пази здраво до третия ден, да не би учениците Му да дойдат и да Го откраднат, и кажат на народа: Възкръсна от мъртвите. Така последната измама ще бъде по-лоша от първата.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Пилат им рече: Вземете стража; идете, вардете Го както знаете.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Те, прочее, отидоха и вардиха гроба, като запечатаха гроба с помощта на стражата.
