Matouš 26
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
Shipindi Yesu pakamalariti kufunda vitwatira vyoseri avi, kawagambiriti wafundwa wakuwi,
2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
“Pamashaka mawili muvimana, hapaweri na msambu gwa Pasaka, na Mwana gwa Muntu hawamkamuli su wampingiki mulupingika.” Msambu gwa Pasaka guweriti gwa kulihola ntambu Waisraeli pawawalopoziya kulawa muufalumi wa Farawu.
3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Shakapanu watambika wakulu pamuhera na wazewi waliwoniti pamuhera muukumbi wa Kayafa, Mkulu gwa Watambika.
4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
Wasakuliti ntambu ya kumkamula Yesu kwa bada su wamlagi.
5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
Womberi watakuliti, “Shitwatira ashi nashitendeka shipindi sha msambu gwa Pasaka toziya wantu hawatendi ndewu.”
6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Yesu kaweriti Betaniya, ukaya kwa Simoni, muntu yakalwaliti ungumbula.
7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
Yesu pakaweriti kankuliya shiboga, mdala yumu kamgenderiti pakaweriti na supa ya alabasta yayimemiti utuli wa mpiya zivuwa, kammiminira mumtuwi mwakuwi.
8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
Wafundwa wakuwi pawawoniti hangu, wakalala na wamkosiya, “Iwera ashi kwananga goseri aga?”
9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
“Utuli awu meuwuzwi kwa mpiya zivuwa na kuwapanani wahushu!”
10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
Yesu kavimati shawashiyowera su kawagambira, “Iwera ashi mwankumgaziya mdala ayu? Shakantendiriti ndo shiherepa kwaneni.
11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Wantu wahushu mwanawu mashaka goseri, kumbuti neni hapeni hweri na mwenga mashaka goseri.
12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
Shakatenditi mdala ayu kumiminira utuli awu munshimba mwangu su katandira kusilwa kwaneni.
13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
Vinu nuwagambirani nakaka, poseri pawabwera Shisoweru Shiwagira pasi panu, shitwatira shakatenditi mdala ayu hashitakulwi, na wantu hawamuholi.”
14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Shakapanu yumu gwa wantumintumi lilongu na wawili, litawu lyakuwi Yuda Isikariyoti su kagenda kwa watambika wakulu
15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
na kawakosiyiti, “Hamnupi shishi handa panumgalambuki Yesu kwa mwenga?” Womberi wamuwalangiriti magwala ga shaba malongu matatu na kumupa.
16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
Na kwanjira shipindi shilii Yuda kaweriti kankusakula lupenyu luherepa lwa kumgalambuka Yesu kwa womberi.
17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Lishaka lya kwanja pamberi pa msambu gwa mabumunda galekerwa ndiri simika, wafundwa wamgenderiti Yesu na kumkosiya, “Gufira twakakutandiri koshi shiboga sha Pasaka?”
18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
Yesu kawagambira, “Mgendi mlushi kwa muntu yumu ayu mwakamgambiri, ‘Mfunda kalonga, Shipindi shangu shisoka, handiyi shiboga sha Pasaka pamuhera na wafundwa wangu, ukaya kwaku.’”
19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
Wafundwa watenda handa Yesu ntambu yakawagambiriti watandiri shiboga sha Pasaka.
20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Shipindi payiweriti pamihi, Yesu na wantumini wakuwi lilongu na wawili walivaga kuliya shiboga.
21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Pawaweriti wankuliya Yesu kalonga, “Nuwagambirani yumu gwenu hakang'alambuki.”
22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
Wantumini wahinginika nentu wanja kulikosiya yumu yumu, “Mtuwa hashi ndo neni?”
23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
Yesu kawankula, “Yakashwika ndolonji mubakuli pamuhera na neni ndo hakang'alambuki.
24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Mwana gwa Muntu hakahowi gambira Malembu Mananagala ntambu yagatakula, kumbuti oli wakuwi muntu ayu yakamgalambuka Mwana gwa Muntu! Iweri mbaka kwa muntu ayu handa mekayiwuki ndiri!”
25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
Yuda mgalambuka kamkosiya, “mfunda ndo neni?” Yesu kamwankula, “Yina, gwenga ndo gutakula.”
26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Pawaweriti wankuliya, Yesu katoliti libumunda, kalonga mayagashii Mlungu, kalimega na kawapanana wafundwa wakuwi, pakalonga, “Mtoli mlii, ayi ndo nshimba ya neni.”
27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
Shakapanu katola shikombi na kalonga mayagashii Mlungu, kawapanani pakalonga, “Mlandi woseri mwenga,
28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
agu ndo mwazi gwangu, gwagulanguziya lipatanu lya Mlungu kwa wantu wakuwi, mwazi gwaguyitika kwajili ya wantu wavuwa kuwalekiziya vidoda.
29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
Nuwagambirani, hanandi kayi ndiri divayi ya mzyabibu mpaka lishaka lilii pananda divayi yasyayi pamuhera na mwenga Muufalumi wa Tati gwangu.”
30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Shakapanu womberi wimbiti lwimbu na wawuka wagenditi kulugongu lwa Mizeyituni.
31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Shakapanu Yesu kawagambira, “Leru pashiru panu mawoseri mwenga hamtugi na kundeka neni, ntambu ya Malembu Mananagala galonga, ‘Mlungu kalonga, hakamlagi mlolera mifugu na wakondolu wa shipinga hawapalanganyiki.’
32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Kumbiti panzyukaku, hanuwalongoleri kugenda ku Galilaya.”
33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Peteru kamgambira Yesu, “Neni hapeni nukuleki gwenga ata woseri pawakulema!”
34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Yesu kamgambira Peteru, “Nukugambira, pashiru pamberi njogolu hakeniwiki, hagunemi mala ntatu kuwera gumana ndiri neni.”
35 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
Peteru kamwankula, “Ata panfiruwa kuhowa pamuhera na gwenga, hapeni nukulemi nakamu!” Na wafundwa wamonga woseri watakula ntambu iraa ayi.
36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Shakapanu Yesu kagenditi pamuhera na wafundwa wakuwi pahala pawapashemapu Getisemani na kawagambira, “Mulivagi panu neni ng'enda palongolu palii na kuluwa.”
37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Kawatola Peteru na wana wawili wa Zebedayu, kanja kuhinginika na kushashatika,
38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
na kawagambira womberi, “Moyu guntama nentu sambira nfuwi. Mulivagi panu na mwikali masu pamuhera naneni.”
39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
Su kagenda kulongolu kidogu, kasuntama makukama na kuluwa, “Tati gwangu, handa payiwezekana, guwusiyi nkata ayi ya ndabiri kwaneni! Ntambu yanfira ndiri neni, kumbiti gutendi ntambu yagufira gumweni.”
40 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
Shakapanu kawawuyira wafundwa watatu walii na kawawona wagonja mpota na kamgambira Peteru, “Muweza ndiri kulikala masu pamuhera na neni ata lisaa limu?
41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Mlikali masu na mluwi namwingira mumajerwa. Moyu gwa muntu gufira gutenda gakafira Mlungu, kumbiti makakala ga muntu gatosha ndiri.”
42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
Yesu kagenditi kayi na kaluwa, “Tati gwangu, handa payiwezekana ndiri shikombi sha ndabiri shiwuki pota neni kushilanda, su nushirandi, su vyagufiriti guvitendi.”
43 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
Kawuyiti kayi na kuwawona wantumini wagonja mpota, masu gawu gaweriti gana mbota nentu.
44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
Yesu kawaleka kayi, kagenda zyakuwi na kuluwa mala ya tatu, pakaluwa ntambu iraa ilii.
45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Shakapanu kawawuyira wafundwa na kuwagambira, “Hashi mwankali mwakugonja mpota na kwoyera? Mloli! Lisaa lyeni lisoka lya Mwana gwa Muntu kukamulwa kwa makakala mumawoku ga wantu yawana vidoda.
46 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
Mwimuki, tugendeni zyetu. Mloli, panu kwana muntu ulii yakafira kung'alambuka!”
47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
Yesu kaweriti kankali kankutakula shipindi Yuda yumu gwa wantumini lilongu na wawili, pakasokiti. Liziti lipinga likulu lya wantu wavuwa yawawera na mapanga pamuhera na vindonga, womberi watumitwi na watambika wakulu pamuhera na wazewi.
48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
Yuda kawapiti lipinga lya wantu lilangaliru pakatakula, “Muntu yanumnona ndo yamumfira, su mumkamuli!”
49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
Yuda kamgendera Yesu na kamlamsiya, “Mfunda, ponga iweri na gwenga, su kamnona.”
50 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
Yesu kamgambira, “Ganja gutendi kanongola shagwiziriti!” Wantu walii su wiziti na wamkamula Yesu na wamtawa.
51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
Yumu gwa wantumintumi wa Yesu kasomola upanga wakuwi na kamdumula likutu lya ntumintumi gwa Mtambika mkulu.
52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Yesu kamgambira, “Guwuziyi upanga waku mumuhaku, toziya yoseri yakautendera upanga, hakahowi kwa upanga.
53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
Muvimana ndiri kuwera neni menumluwi Tati gwangu kantangi, nayomberi mekanjegeri majeshi makulu malongu na mawili ga wantumintumi wa kumpindi kuntanga?
54 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
Kumbiti hagaweri hashi, nakaka Malembu Mananagala gagalembitwi kuwera gafiruwa kulawira?”
55 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
Shakapanu Yesu kaligambira lipinga lya wantu, “Iwera hashi munizira na mapanga na vindonga kunkamula gambira neni mkwapula? Kila lishaka nweriti Mnumba nkulu ya Mlungu panfunda na munkamula ndiri.
56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Kumbiti goseri aga galawira su Malembu Mananagala ga wambuyi wa Mlungu gatendeki.” Shakapanu wafundwa woseri wamleka su watuga.
57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
Wantu awa yawamkamuliti Yesu wamjegeriti kunumba kwa Kayafa, Mtambika mkulu, wamjojinikira wafunda wa Malagaliru na wazewi.
58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
Peteru kamfwatiti kwa kutali mpaka kuluwaga lwa Mtambika mkulu na kingiriti kuzyetu pakutozera kalivaga pamuhera na walolera mlyangu, su kapati kulola vitwatira ntambu yaviwera.
59 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Watambika wakulu na shiyotera motu shoseri sha Wayawudi, shisakuliti upitawu wa kupaya kuusu Yesu wapati kumlaga,
60 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,
kumbiti wantu wavuwa watakuliti ukapitawu wa upayira kuusu yomberi. Pamuhera na hangu wapata ndiri shintu shoseri. Lupeleru wiziti wantu wawili
61 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
na walonga, “Muntu ayu katakuriti, ‘Weza kubomolanga Numba nkulu ya Mlungu na hanyawi kwa mashaka matatu.’”
62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
Mtambika mkulu kagoloka na kamgambira Yesu, “Hashi, guwawankula ndiri wantu awa wakutakulira shishi gwenga?”
63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Kumbiti Yesu kanyamala jii. Mtambika mkulu kamgambira kayi, “Nukulapira kwa Mlungu mkomu, gutugambiri handa gwenga ndo gwa Kristu Mlopoziya, Mwana gwa Mlungu.”
64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
Yesu kamwankula, “Yina, gwenga gutakula. Kumbiti nuwagambirani mwawoseri mwenga, kwanjira shipindi ashi hamumwoni Mwana gwa Muntu kalivaga uwega wa kumliwu wa Mlungu yakawera na makakala goseri na pakiza mumawundi ga kumpindi!”
65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
Panu Mtambika mkulu kapapula nguwu yakuwi na katakula, “Kamuhigilanga Mlungu! Tufira ndiri ukapitawu umonga! Vinu mpikanira mayigiranga gakuwi!
66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Mwenga mulihola hashi?” Womberi wamwankula, “Kana makosa su kafiruwa kahowi.”
67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Shakapanu wamtemera mata kusheni na wamkoma na womberi wamuwakula.
68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
Na walonga, “Kristu gututungiri! Ndo gaa yakakuwakuliti!”
69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Peteru kaweriti kalivagiti kunja kuzyetu ntumini mdala pakamgenderiti na kulonga “Gwenga guweriti pamuhera na Yesu gwa Galilaya.”
70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
Kumbiti Peteru kabera palongolu pa woseri. Kalonga, “Nuvimana ndiri vintu vyagutakula.”
71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
Pakaweriti kankulawa pamlyangu gwa kuzyetu, ntumini mdala yumonga kamwona Peteru na kawagambira wantu yawaweriti paliya, “Muntu ayu kaweriti pamuhera na Yesu gwa Nazareti.”
72 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
Peteru kabera kayi na kuwankula, “Nulirapa kuwera nummana ndiri muntu ayu!”
73 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
Katepu hera wantu yawaweriti wagoloka paliya wamgenderiti Peteru na watakula, “Nakaka ntambu yagutakula ilanguziya gwenga gwa muntu wa Galilaya!”
74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
Shakapanu Peteru kalonga, “Nulirapa kuwera nuwagambirani nakaka! Mlungu gwangu kanazibu handa neni panuwapayira! Nummana ndiri muntu ayu!” Katepu njogolu kaweka,
75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
na Peteru kaliholiti visoweru vyakagambiritwi na Yesu, “Pamberi pa njogolu keniwiki, hagunemi mala ntatu kuwera gumana ndiri neni.” Kalawa kunja na kagenda kulila nentu.
