< Matouš 26 >

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
Jesuh loh hekah ol he boeih a khah tom vaengah a hnukbang rhoek te,
2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
“Hnin nit phoeiah yoom om ni tila na ming uh, hlang capa tah te vaengah tai hamla a tloeng coeng,” a ti nah.
3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Te vaengah khosoihham rhoek neh pilnam khuikah patong rhoek tah Kaiaphas la a khue khosoihham kah vongup ah tingtun uh.
4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
Jesuh te tuengkhuepnah neh tuuk phoeiah ngawn ham dawtlet uh thae.
5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
Tedae, “Khotue vaengah boel saeh, pilnam khuiah olpungnah la om pawt nim,” a ti uh.
6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Jesuh te Bethany kah hmaibae Simon im ah om.
7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
Anih te a phu aka kuel, botui lungbok aka pom huta loh a paan tih aka vael Jesuh kah a lu te a suep thil.
8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
A hmuh uh vaengah hnukbang rhoek loh a yakdam uh tih, “He vakrhanah la he.
9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
He tah a yet la a yoih vetih khodaeng a paek thai dae ta,” a ti uh.
10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
Tedae Jesuh loh a ming vaengah amih te, “Balae tih huta he thakthaenah neh na toeh uh, kai hamla bibi then ni a saii.
11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
khodaeng rhoek tah nangmih taengah om taitu ta, tedae kai he ka om taitu moenih.
12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
Huta loh ka pum dongah botui a suep he kai kah rhokkhoem ham ni a saii coeng.
13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
Nangmih taengah rhep ka thui, Diklai pum kah olthangthen a hoe nah takuem ah anih loh a saii he khaw a kutmuei la a thui ni,” a ti nah.
14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Hlainit khuikah pakhat Judah Iskariot la a khue tah vik cet.
15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
Khosoihham rhoek taengah, “Na ngaih yet te mah kai m'pae uh anih te nangmih taengah ah kan tloeng bitni,” a ti nah. Te dongah anih ham tangka sawmthum a cun uh.
16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
Te vaeng lamloh Jesuh te voeih ham a tuethen a dawn.
17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Vaidamding kah a cuek khohnin ah hnukbang rhoek loh Jesuh te a paan uh tih, “Melam na ngaih dae, yoom na caak ham ka rhuengphong uh pawn eh?” a ti na uh.
18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
Te vaengah Jesuh loh, “Khopuei la cet uh lamtah pakhat taengah, 'Saya loh, 'Kai kah a tue tah om tom coeng, nang taengah ka hnukbang rhoek neh yoom ka saii ni,’ a ti, 'ti na uh,” a ti nah.
19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
Jesuh loh amih a thuinuet bangla hnukbang rhoek loh a saii uh tih Yoom te a rhuengphong uh.
20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Hlaem a pha vaengah hlainit taengah a vael.
21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
A caak uh li vaengah, “Nangmih taengah rhep ka thui, nangmih khuikah pakhat loh kai m'voeih ni,” a ti nah.
22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
Te vaengah bahoeng a kothae uh tih amah te, “Boeipa, kai ka om mai khaming,” rhip pahoi a ti uh.
23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
Tedae amah loh a doo tih, “Kai taengah baeldung khuila kut aka puei loh kai m'voeih ni.
24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Hlang Capa tah amah kawng a daek pah bangla cet ngawn ta. Tedae anih kongah Hlang Capa a voeih sak hlang tah anunae. Tekah hlang tah cun pawt koinih anih ham then ngai ni,” a ti nah.
25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
Te vaengah anih aka voei Judah loh a doo tih, “Rhabbi, kai ka om mai khaming “a ti nah hatah anih te, “Na thui coeng te,” a ti nah.
26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
A caak uh vaengah Jesuh loh vaidam te a loh tih a uem tih a aeh. Te phoeiah hnukbang rhoek te a paek tih, “Doe uh lamtah ca uh, he tah kamah pum ni,” a ti nah.
27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
Te phoeiah boengloeng te a loh tih a uem phoeiah amih te a doe tih, “Te te boeih o uh.
28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
He tah kamah kah paipi thii ni. A yet kah tholh khodawkngainah ham ni a long.
29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
Tedae nangmih taengah kan thui, tahae lamkah loh misur thaih he ka o loeng loeng mahpawh. Te khohnin a pha hlan atah a pa kah ram khui daengah ni nangmih taengah a thai la ka ok eh,” a ti nah.
30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Te phoeiah a hlai doeah Olives tlang la cet uh.
31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Te phoeiah Jesuh loh amih te, “He khoyin ah tah kai kongah nangmih boeih n'khah uh ni, 'Tudawn te ka tam vetih tuping dongkah tu tah taekyak uh ni'tila a daek coeng.
32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Tedae kai ka thoh phoeiah Galilee la nangmih hmaiah ka lamhma ni,” a ti nah.
33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Peter loh amah te a doo tih, “A cungkuem he nang kongah a khah uh akhaw kai tah n'khap mahpawh,” a ti nah.
34 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Jesuh loh Peter taengah, “Nang taengah rhep kan thui, tu khoyin kah ai a khong hlanah kai he voei thum nan huek uh tak ni,” a ti nah.
35 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
Peter loh Jesuh taengah, “Nang taengah ka duek ham kuek cakhaw nang kan huek uh tak loeng loeng mahpawh,” a ti nah. Hnukbang rhoek long khaw boeih a ti uh van.
36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Te phoeiah Jesuh tah hnukbang rhoek neh Gethsemene la a khue hmuen la pawk uh. Te vaengah hnukbang rhoek te, “He rhoek ana ngol uh dae ka cet tih ka thangthui phai narhuet ah,” a ti nah.
37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Te vaengah Peter neh Zebedee kah ca rhoi te a khuen tih khothae neh khobing te a tong.
38 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
Te vaengah amih te, “Ka hinglu loh dueknah te ngang a yaak coeng, heah ana naeh uh lamtah kai n'hak puei uh,” a ti nah.
39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
Te phoeiah hawt lamhma phai tih a maelhmai neh bakop thuk. Te phoeiah thangthui tih, “A Pa a coeng thai atah hekah boengloeng he kai taeng lamkah loh khoe mai. Tedae kai ngaih banglam pawt tih namah ngaih bangla om saeh,” a ti.
40 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
Te phoeiah hnukbang rhoek te a paan hatah a ih uh te a hmuh. Te dongah Peter te, “Khonoek pakhat khaw kai taengah hak ham na noeng uh moenih a?” a ti nah.
41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Cuekhalhnah khuiah na kun uh pawt ham hak lamtah thangthui uh. Mueihla loh a yakvawt ngawn dae pumsa tah tattloel pueng
42 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
Te phoeiah a pabae la cet tih thangthui. Te vaengah, “A pa he he poenghal ham neh ok pawt ham ni a coeng pawt oeh atah namah kongaih la om saeh,” a ti.
43 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
Te phoeiah koep ha pawk hatah amih a ih te a hmuh. Amih aka om rhoek te a mik loh bakba a hap sak.
44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
Te dongah amih te sut a hlah tih a pathum na koep a caeh vaengah amah ol bangla koep a thui tih thangthui.
45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Te phoeiah hnukbang rhoek te a paan tih, “Yulh ip lamtah vawk mong uh, a tue yoei coeng tih hlang capa tah hlangtholh kut ah a voeih coeng he.
46 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
Thoo uh, mawt uh thae sih. Kai aka voei tah ha yoei coeng he,” a ti nah.
47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
A cal li ah hlainit khuikah pakhat Judah te pakcak ha pawk. Te vaengah anih te hlangping a yet loh cunghang neh, thingboeng neh, khosoihham rhoek neh, pilnam kah a ham rhoek neh ham pueiuh.
48 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
Amah aka voei loh hlangping te miknoek a paek tih, “Ka mok te tah anih ni, anih te tuu uh,” a ti nah.
49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
Te dongah Jesuh te koe a paan tih, “Rhabbi, na sading saeh,” a ti na tih a mok.
50 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
Tedae Jesuh loh anih taengah, “Pueivan aw balae aka om?” a ti nah. Te vaengah Jesuh te a paan uh, kut a hlah thil uh tih a tuuk uh.
51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
Te vaengah Jesuh taengkah pakhat loh kut a yueng tih a cunghang te a yueh. Te phoeiah khosoihham kah sal te a tloek tih a hna a pat pah.
52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Jesuh loh anih te, “Na cunghang te amah hmuen ah koep khueh laeh, cunghang aka muk boeih tah cunghang dongah poci uh ni.
53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
A pa te khue ham coeng mahpawh tila na poek uh a? Puencawn caempuei caempa hlainit hlai pataeng kai ham pahoi a paisak ni ta.
54 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
Te koinih, cacim loh a om ham a kuek te metlam a soep pai eh,” a ti nah.
55 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
Tekah a tue ah Jesuh loh hlangping te, “Kai tuuk ham thingboeng, cunghang neh dingca bangla nam paan uh, hnin takuem bawkim ah ka ngol tih ka thuituen vaengah kai nan tuuk uh pawt lae?
56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Tedae aka om boeih nen he ni tonghma rhoek kah cacim khaw a soep eh,” a ti nah. Te vaengah Jesuh te hnukbang rhoek loh boeih a toeng uh tih rhaelrham uh.
57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
Te vaengkah aka tuu rhoek loh Jesuh te khosoihham Kaiaphas taengah a khuen uh. Te rhoek ah cadaek rhoek neh a ham rhoek tah tingtun uh.
58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
Peter loh khosoihham kah vongup duela hawt a vai. Te phoeiah hnuktloih te ming hamla a khuila kun tih tueihyoeih rhoek taengah ngol.
59 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Khosoihham rhoek neh khoboei rhoek boeih loh Jesuh te ngawn hamla a hong a hi neh a paelnaeh thil uh.
60 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,
A paelnaeh uh tloel vaengah laithae laidang neh muep a paan uh. Tedae a tloihsoi ah panit loh a paan tih,
61 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
“Anih loh, 'Pathen kah bawkim te phae tih hnin thum ah ka sak thai,’ a ti,” a ti rhoi.
62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
Te vaengah khosoihham te pai tih, “Amih rhoi loh nang m'pael te na doo mapawt a?” a ti nah.
63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Tedae Jesuh loh hil a phah. Khosoihham loh, “Nang he Pathen capa Khrih la na om tangtang atah kaimih taengah thui lah tila aka hing Pathen ming neh nang kan ti nah,” a ti nah.
64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
Jesuh loh anih te, “Namah loh na thui coeng. Tedae nangmih taengah ka thui, tahae lamloh Hlang Capa te thaomnah bantang ah ngol vetih vaan kah muei dongah ha pawk te na hmuh uh ni,” a ti nah.
65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
Te vaengah khosoihham loh a himbai te a phen tih, “A soehsal coeng, mebang laipai lae koep n'ngoe eh?, a soehsalnah khaw na yaak uh coeng he.
66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Metlam na poek?” a ti nah. Te vaengah a doo uh tih, “A dueknah om kueluek saeh,” a ti uh.
67 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Te phoeiah Jesuh te a maelhmai ah a timthoeih uh tih a thoek uh.
68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
Te vaengkah aka bael rhoek loh, “Khrih nang, kaimih taengah phong lah, unim nang aka bael te,” a ti na uh.
69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Tedae Peter tah vongup khuiah hoeih ngol. Te vaengah salnu pakhat loh anih te a paan tih, “Nang khaw Galilee kah Jesuh taengah na om,” a ti nah.
70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
Tedae hlang boeih hmaiah basa tih, “Na thui te ka ming moenih,” a ti nah.
71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
Te phoeiah vongka la cet dae a tloe loh a hmuh tih tekah rhoek taengah, “Anih he Nazareth Jesuh taengah om,” a ti nah.
72 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
Te vaengah, “Tekah hlang te ka ming moenih,” tila olhlo neh koep basa.
73 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
Rhaih a om atah aka pai rhoek loh Peter te a paan uh tih, “Namah khaw amih kah hlang rhep ni, namah kah olcal long mah nang m'mingpha sak coeng,” a ti na uh.
74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
Tedae pahoi thae a phoei tih, “Tekah hlang te ka ming moenih, “tila a toemngam vaengah ai tlek khong.
75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
Te vaengah Peter loh Jesuh kah olka, “Ai a khong hlanah kai voei thum nan huek uh tak ni,” a ti nah te poek. Te dongah phawn cet tih hlawk hlawk rhap.

< Matouš 26 >