Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
“Shipindi ashi Ufalumi wa kumpindi ulifana hangu. Kuweriti na walii lilongu yawatoliti koloboyi zawu na wagenditi kumwanka mpalu gwa ndowa.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Wamuhanu wamu waweriti na mahala na wamuhanu wamonga waweriti wazigizigi.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Wazigizigi walii watoliti koloboyi zyawu pota kutola mafuta ga motu ga shigubukiru.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Kumbiti wanaluhala walii watoliti mafuta ga motu gatosha msupa zyawu.
5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
Mpalu gwa ndowa kakawiti kwiza, su walii woseri wanjiti kusizira na wagonjiti.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
“Paiweriti kala lugonu kuweriti mashowanganu, ‘Aya aya mpalu gwa ndowa! Mgendi mwakamwanki!’
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
Walii lilongu walii wimuka na wazitandira koloboyi zyawu.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
Shakapanu wazigizigi walii wawagambira wanaluhala walii, ‘Mtupungulili mafuta ga motu, toziya koloboyi zya twenga zankugenda kutenda tiya.’
9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
Wanaluhala walii wawankula, ‘Ndala, toziya mafuta ga motu gatutosha ndiri twenga pamuhera na mwenga. Mgendi kuvikolija mwakahemeri maweni.’
10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
Su walii wazigizigi walii pawagenditi kuhemera mafuta ga motu, mpalu gwa ndowa kasoka. Na walii wamuhanu walii yawaweriti kala wingiriti pamuhera na mpalu gwa ndowa mnumba ya msambu na shakapanu mlyangu gutatwa.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
“Shakapanu walii wamonga walii wawuya. Su womberi wabotanga, ‘Mtuwa, mtuwa! Gutuvuguliri mlyangu!’
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Nayomberi hakawankuli, ‘Ndala, nuwamana ndiri mwenga!’”
13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Na Yesu kamalaliriti kwa kutakula, “Mlikali weri, toziya muvimana ndiri lishaka ama lisaa.”
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
“Shipindi shilii Ufalumi wa Mlungu haulifani hangu. Kweniti muntu yumu yakafiriti kugenda mwanja, kawashema wantumintumi wakuwi na kawatula waloleri ulunda wakuwi.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
Kamupiti kila muntu kulawirana na uwezu wakuwi, yumu kamupiti mihaku muhanu ya mpiya na yumonga kamupiti mihaku miwili ya mpiya na yumonga kamupiti muhaku gumu gwa mpiya. Su kawuka kagenda mwanja.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Ntumintumi yakawankiti mihaku muhanu ya mpiya kazitendera lihengu mpiya zilii kapata mota mihaku muhanu imonga.
17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
Ntambu iraa ayi ntumintumi yakawankiti mihaku miwili ya mpiya kapatiti mota mihaku imonga miwili ya mpiya.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Kumbiti ntumini yakawankiti muhaku gumu gwa mpiya kagutula, kagenda kabawa lirindi mulitapaka, kazififa mpiya zya Mtuwa gwakuwi.
19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
“Pashipindi shivuwa mtuwa gwa wantumintumi woseri kawuyiti na kutenda mawalanga pamuhera nawomberi.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Ntumintumi yakatoliti mihaku muhanu ya mpiya kiza kajega mihaku imonga ya mpiya. Kalonga, ‘Mtuwa guloli!’ Gunupiti mihaku muhanu ya mpiya, panu kwana mihaku muhanu imonga yaiyongelekiti.
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Mtuwa kalonga, ‘Gutenda weri, gwenga gwamuheri na ntumintumi gwaminika! Guwera mwaminika mushitwatira shididiki, su hanikutuli guloleri vitwatira vikulu. Gwizi tunemeleli pamuhera!’
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
“Shakapanu ntumini yakawankiti mihaku miwili ya mpiya kiziti na kulonga, ‘Mtuwa, gunupiti mihaku miwili ya mpiya. Guloli! Panu pana mihaku miwili imonga yaiyongelekiti.’
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Mtuwa gwakuwi kalonga, ‘Gutenda weri, gwenga gwamuheri na ntumintumi mwaminika!’ Gwenga gwaminika mushitwatila shididiki, hanukutuli guloleri vitwatira vikulu. Gwizi panu tunemeleli pamuhera!
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
“Shakapanu ntumintumi yakawankiti muhaku gumu gwa mpiya kiza na kulonga, ‘Mtuwa, nuvimana kuwera gwenga gwa muntu gukalipa, gubena shilii shaguyala ndiri na gujonjonira vyagukwetiti ndiri.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Ntiriti, su ng'enditi na nugufifa muhaku gwa mpiya zyaku.’
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
“Mtuwa gwakuwi kamgambira, ‘Gwenga gwa ntumintumi mdoda na mleri! Guvimana handa neni mbena pota na kuyala na njojinira pota na kukweta.
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
Sawa, ifiruwitwi gutuli mpiya ya neni mubenki na neni mentoliti mpiya zyangu pamuhera na mbotu yakuwi!
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Vinu, mumpoki mpiya azi mumpanani ulii yakana mihaku lilongu ya mpiya.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
Toziya muntu yoseri yakawera na shintu hawamupanani na kumwongera, kumbiti ulii yakahera shintu, ata shididini shilii shakaweriti nashu hawampoki.
30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Na kuusu ntumintumi ulii yakahera mana, mumwasi kunja muntiti, aku hakalili na kuyagaya menu gakuwi.’”
31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
“Mwana gwa Muntu ndomweni Mfalumi pakiza muukwisa wakuwi pamuhera na wantumintumi wa kumpindi wakuwi wananagala, hakalivagi mushibanta shakuwi sha shifalumi muukwisa wakuwi.
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
Wantu wa isi zoseri hawajojiniki kulongolu kwakuwi. Na yomberi hakawatuli muvipinga viwili, gambira mlolera mifugu ntambu yakawatulaga gweka wakondolu kulawa mushipinga sha wambuzi.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Hakawatuli wantu yawatenda ntambu yakafiriti Mlungu uwega wakuwi wa kumliwu na yawatenditi vidoda uwega wakuwi wa kumshigi.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Shakapanu Mfalumi hakawagambiri wantu walii wa uwega wakuwi wa kumliwu, Mwizi, mwenga mtekeleritwi na Tati gwangu! Mwizi na muwuwanki ufalumi yawakutandirani kwanjira pakunyawa pasipanu.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
Pahweriti na njala mwenga munupiti shiboga, panyumuluwiti mwenga mnupiti mashi, nweriti muhenga mwenga mshemera ukaya kwenu,
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
nweriti shivula hera munvalasiya, nweriti ndwala mwenga munwaziya, nweriti wantatira mushibetubetu mwenga mwiza kutyangira.”
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
“Shakapanu wantu yawamfiriziya Mlungu hamwankuli, ‘Mtuwa, tukuwona koshi gwana njala na twenga tukupiti shiboga, ama guweriti guyumuluwa na twenga tukulandasiya mashi?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
Ndii tukuwoniti gwamuhenga na twenga tukushemera ukaya, ama gwashivula na twenga tukuvalasiya?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Tukuwoniti ndii gulwala ama gwamushibetubetu na twenga twiza kukulola?’
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Mfalumi hakawankuli, ‘Nukugambirani nakaka, kila shintu shammutendiriti yumu gwa wapusu wangu awa muntendera neni!’
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
“Shakapanu hakawagambiri walii yawaweriti uwega wa kumshigi, ‘Muwuki kulongolu kwa neni, mwenga mpangirwiti na Mlungu! Mgendi mumotu gwa gutenda tiya ndiri gwawamtandiriti Shetani na wantumintumi wakuwi! (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Nweriti na njala, mwenga mnupa ndiri shiboga, nweriti nyumluwa, mwenga mnupa ndiri mashi.
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
Nweriti namuhenga, mwenga munshemiriti ndiri ukaya kwenu, nweriti shivula hera, mwenga munvalasiya ndiri, nweriti ndwaliti na wantatira mushibetubetu, mwenga mwiza ndiri kuntyangira.’
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
“Shakapanu wamwankula, ‘Ndii, Mtuwa, tukuwoniti gwana njala ama guyumluwa, na gwamuhenga ama gwashivula ama gulwala ama gwamushibetubetu, na twenga twiza ndiri kukutanga?’
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
Mfalumi hakawankuli, ‘Nuwagambirani, kila pamlemiti kumtanga yumu gwa wapusu awa, mlemiti kuntanga neni.’
