Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
“Erah tokdoh Rangte Hasong ah arah likhiik ang ah. Ehak di saasiit jaalah nuh asih ih neng weetook ah piirum ano kuhoonte wah jiinni chomui karumta.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Nuh banga ah thungko ang rumta, nuh banga ah maaknuh ang rumta.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Thungko loong ah ih weetook ah pi rum ano weejoong hedak tawak pi rumta,
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
maaknuh loong ah ih neng weetook damdi tingkook ni weejoong ah wak pi rumta.
5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
Kuhoonte wang ah liin kah no, jaalah loong ah mokjup ih rumta.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
“Pheethungkham di miloong ah dong cheektiita, ‘Kuhoonte erah joh! Raahan heh damdoh chomui kah ih!’
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
Jaalah nuh asih loong ah saat rum ano neng weetook ah pak et rumta.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
Eno thungko jaalah loong ah ih maaknuh loong dowa suh rumta, ‘seng suh weejoong ah koweehe, seng weejoong ah thoon luung eta.’
9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
Maaknuh jaalah loong ih ngaakbaat rumta, ‘Tajen koke,’ seng thoontang suh tarookliika ang ah, erah raangtaan ih sen ih thaangtaamte jiin nawa reh kah an.’
10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
Eno thungko jaalah loong ah thaangtaam theng ni weejoong riik karumta; eno neng kaat lidi kuhoonte wah ah thok taha. Jaalah nuh banga loong ah kuhoonte damdi sadung theng ni roongwang rumta, eno kaaluung ah tangsak et rumta.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
“Rekamdi thungko jaalah loong ah thokrum taha. ‘Chuupha, Chuupha! ih riingbaat rumta.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Eno kuhoonte warah ih ngaakbaatta, ‘Tajen nop ran! Ngah ih sen tajat rumra.’
13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Eno Jisu ih thoonbaat rumta, “Sen teeteewah naririh et ban sok an, tumeah sen ih tajatkan heh rangwuung saapoot rah ah.
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
“Erah tokdoh rangmong Hasong ah arah likhiik ang ah. Teewadi mih wasiit mihah nah tumkhoom kaat suh ih li ano; heh laksuh loong ah lompoon rumta eno, heh nyamka ah neng suh ban maak thuk suh pheekoh rumta.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
Marah laksuh ih tumjaat jen re ah erah jun ih pheekoh rumta: wasiit asuh haajaat banga hun jaanngun kota, wasiit asuh haajaat nyi, erah dam ih wasiit asuh haajaat siit. Eno heh ah hahoh ni kata.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Marah haajaat banga ngun chota laksuh rah ih lakdamdam ih pheehoon ni maakkaat ano, haajaat banga boot niik kata.
17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
Erah likhiik ih marah haajaat nyi chota laksuh ah eh uh pheehoon ni maakkaat ano haajaat nyi boot niik kata.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Enoothong haajaat siit chota laksuh rah ih changte wah ngun ah habeng ah thoh ano hotthiin kaatta.
19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
“Rekam lidi neng changte wah ah ngaakwang haano heh ngun ah o ih mamet maak rumta ah jat suh lomtong thuk rumta.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Haajaat banga chote laksuh rah wang ano heh ih haajaat banga bootpat kowanta. ‘An ih haajaat banga kotahang, Chuupha,’ heh ih liita, ‘Arah sok uh! Haajaat banga ehoh boot niik katang rah ah.’
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Changteewah ih liita, ‘Elang eh uh, ese ih reetu, an ah ese nyia toongtang laksuh! ‘An suh ngun amasah kotaha rah toongtang lam ih maaktu thaang ah, ngah ih ansuh ngun ehan boot maak thuk ha. Raaho, Nga damdoh tenroon ih roong tongho!’
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
“Eno haajaat nyi chota laksuh ah thok haano liita, ‘Chuupha, an ih ngah suh haajaat nyi ngun kotahang, Sok uh! Arah haajaat nyi boot niik katang,’
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
‘Elang eh uh ese ih reetu, an ah toongtang nyia ese laksuh!’ Changte ih liita. ‘An suh amasah ngun kotaha ah toongtang nyia ese lam ih maaktu thaang ah, ngah ih an suh ehan ngun boot maak thuk ha. Raaho ngah damdoh tenroon ih roong tongho!”
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
“Erah lidi haajaat siit ngun chota laksuh ah thok haano liita, ‘Chuupha, Ngah ih an ah mithih ih ejat ih taha; an ih hephook lakiiko dowa kakhan uh, nyia hejih lawenko dowa kalom hu uh.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Erah thoih ngah echo eh ang no, an ngun ah habeng ni hotthiin kaattang. Sokthaak uh! Arah an ngun rah ah.’
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
Heh changte warah ih liita ‘An ethih nyi edem laksuh!’ ‘Ngah ih laki kang dowa kakhan ang rah, nyia hejih lawen kang dowa hu ang rah, an ih jat ih tahang nih?
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
Angta bah uh, an ih nga ngun ah ngunnok nah thiin kaattu bah, nga ngaakwang tokdoh heboot hepat pan ih ngaakchoh thengtang.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Amah ih, heh jiin nawa ngun ah nge anno haajaat asih kotang wah asuh bootkoh an.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
Tumeah, o mina di amasah jeela asuh ehan ih bootkoh ah, enoothong o di amasah jeela ah thoon nge et ah.
30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Erah likhiik lajak nyia thaangmuh laksuh abah—laamang nah haatkaat an; erah doh heh pha ah phak ano toom huung ah.’
31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
“Mina Sah ah Rangsah loong damdoh luungwang ih raaha doh, heh ah luungwang tongtheng adoh tong ah,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
eno deek akaan rep nawa miloong ah heh ngathong nah lompoon rum ah. Eno heh ih dung nyi ih phe tongthuk rum ah, saapriimte ih saap loong ah ki dung nawa danje arah likhiik ah.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Heh ih kateng loong ah jaawako ih tongthuk ah, rukho loong ah dak hekko ih tongthuk ah.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Eno luungwang ah ih jaawako ni tongte loong asuh li ah, ‘Wanghan seng Wah ih romseetam kohalan loong rah ah! Wanghan rangmong hasong adoh tongsong wanghan sen raangtaan ih mongrep phangdong siitta di dook ban khookhamta.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
Ngah ramtek angtang adi sen ih phaksat kotahe, khamle angtang adi joong kotahe; Ngah wenwah angtang adi sen ih sen nok ni noppoon tahe,
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
nyia nyumuh angtang adi nyuh kotahe; Ngah khoisat angtang adi sen ih sokboi tahe, phaatak ni tongtang adi sen chomui ra tahan.’
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
“Eno kateng mina loong ah ih ngaakbaat ah, Teesu, seng ih an ramtek khamle ang uh rah babah japtupti eno phak asat ah koti?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
Seng noppoon suh an wenwah ang uh rah babah jatupti, adoleh an nyumuh ang uh rah nyuh akhat babah koti?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Seng ih an khoisat ang uh rah, nyia phaatak ni ang uh rah babah chomui ra tahe?’
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Luungwang ih ngaakbaat ah, ‘Ngah ih baat rumhala, sen ih changthih noodek arah loong ah nyia ngaaphoh ngaano sokboi tan aju, ngah sokboi tahe!’
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
“Erah lidoh dak hekko ni tongte loong asuh li ah, ‘Nga re nawa haloh ang an, sen loong suh Rangte ekhat ela! Babah uh lametka we adoh kah an Hakhoh luungwang nyia heh sah loong raangtaan ih ban khookhamta adoh ah! (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Ngah ramtek angtang adi sen ih phaksat takoh tahe, khamle angtang adi joong takoh tahe;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
Ngah wenwah angtang adi sen ih sen nok ni tanopsiit tahe, nyumuh angtang adi sen ih nyuwok takoh tahe, Ngah khoisat nyia phaatak ni angtang adi sen ih tasokboi tahe.’
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
“Eno neng ih ngaakbaat ah, Teesu,” Maatokdi seng ih an ramtek khamle, adoleh wenwah, nyumuh, khoisat, adoleh phaatak ni ang uh rah tup eno lachosok mabah etti?’
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
Luungwang ah ih ngaakbaat ah, ‘Ngah ih baat rumhala, sen ih changthih noodek arah loong chosok daan tan aju, Ngah chosok ah daan tahe.’
