Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
Nitaroñe amo mpiama’eo indraike t’i Iesoà, ami’ty hoe: I fifehean-dikerañey, le ampanahafeñe ami’ty somondrara folo; songa ninday ty jiro-kapoa’e vaho nionjoñe hifanalaka amy mpañengay.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Nineñe naho votro ty lime, nahihitse naho nahimbañe ty lime.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Ninday o jiro’eo i lime nineñe rey, f’ie tsy nañandesañe solike,
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Ninday solike an-jonjòñe mindre amo jiro’eo i nahihitse rey.
5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
Ie niroñoñ’ añe i mpañengay, le nilañahen-droro.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
Aa naho nivaki-miraleñe, inay ty koike: Inao, hitotsake i mpañengay, antao hifanalaka ama’e.
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
Nitroatse amy zao i somondrara rey, nikotepe o jiro’eo.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
Aa hoe i mineñe rey amo mahihitseo: Anoloro solike fa kípeke o jiro’aio.
9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
Hoe ty natoi’ i nahihitse rey: Aiy! hera tsy hahaeneñe ty anay naho ty anahareo: Akia hey mb’amo mpanao-balikeo, le ikalò ho anahareo.
10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
Aa ie nitoha hivily añe, nitotsake i mpañengay naho nindre ama’e mb’ an-tsabadidan-enga-vao ao o niveka’eo, vaho nagabeñe ty lalam-bey.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
Ie añe, loneake eo i somondrara mineñe rey nikoike amy lalambeiy ami’ty hoe: Rañandria, isokafo.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Hoe ty natoi’e: Taroñeko ama’areo, toe alik’amako nahareo.
13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Aa le mitaoa, fa tsy fohi’areo ndra ty andro ndra ty ora hitotsaha’ i mpañengay.
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
Hoe ka ty nandrazaña’ Iesoà amo mpiama’eo: Ampanahafeñe amy t’indaty mitaveañe añe; kinanji’e o mpitoro’eo, le nandivà’e vara.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
Tinolo’e bogady volamena lime ty raike, nanolora’e bogady volamena roe ty faharoe, vaho raike ty fahatelo; songa ty amy hahalefea’ey; vaho nañavelo amy lia’e añe.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Nimb’eo i nandrambe bogady volamena limey le nahatovoñe lime.
17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
Manahake izay, i nandrambe roey, nimb’eo re nikalo, nandetake, vaho nampitomboe’e [roe].
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Fe nimb’eo i nahazo raikey nihaly an-tane vaho nakafi’e ao i drala’ i talè’eiy.
19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
Ie roñoñe añe, niloneake ty talè’ i mpitoroñe rey vaho nampamolilia’e.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Nitotoke mb’eo i nahazo bogady volamena limey le nanoa’e ty hoe: O Talè, tinolo’o bogady volamena lime iraho, Heheke te nampitomboeko lime.
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Hoe i talè’ey ama’e: Toe mpitoroñe soa naho migahin-drehe, amy te ihe nahambeñe i tsiampey le hampifehèko maro, miheova mb’am-pirebehan-talè’o.
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
Nañarivo mb’eo ka i nandrambe bogady volamena roey, nanao ty hoe: O talè, tinolo’o bogady volamena roe, ingo, tinompeko roe ka.
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Hoe i talè’ey ama’e: Toe mpitoroñe soa naho migahin-drehe, amy te ihe nahambeñe i tsiampey le hampifehèko maro, miheova mb’am-pirebehan-talè’o.
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
Pok’eo i nahazo i raikeiy, nanao ty hoe: O talè, apotako t’ie ondaty gañe, mitatake ty tsy nitongisa’o vaho mampitoboroñe ty tsy nandraraha’o.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Aa kanao ihembañako, nimb’eo le nahajako i bogady volamena’oy; intoy i azoy ho ama’o.
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
Aa le hoe ty natoi’ i talè’ey: Ty mpitoroñe tsivokatse naho tembo toy, ie nifohi’o te mitatake ty tsy nitongisako naho manontoñe ty tsy nandrarahako,
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
aa vaho tsy ho najo’o amo bankeo o dralakoo, le izaho nimpoly ho nahazo ty ahiko rekets’ ana’e.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Aa le rambeso ama’e i bogady volamenay, vaho atoloro amy nanovoñe bogady volamena limey.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
I manañey ty ho tolorañe; fe amy tsy manañey, ndra ty kede tinendre ho aze ro haloly ama’e.
30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Le avokovokò ami’ty fimoromoroñan’ ankeokeoke ao i mpitoroñe votroy, ho ama’e ty fangololoihañe naho aly vazañe.
31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
Ie totsake atoy amañ’enge’e i Ana’ ondatiy rekets’ o hene navahe’eo, le hiambesatse amy fiambesam-bolonahe’ey.
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
Hatontoñe añatrefa’e eo ze kilakila’ ondaty, le havahe’e hambañe ami’ty fañavaha’ ty mpiarake amo oseo o añondrio.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Hanoe’e an-kavana eo o añondrio naho an-kavia’e eo o oseo.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Le hoe ty ho tsarae’ i Mpanjakay amo ankavana’eo: Mihovà ry nitahien-dRaekoo, lovao i fifehean-dikerañe nihalankañeñe ho anahareo boak’ amy namboareñe ty voatse toiy pake henaneoy;
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
amy te nikerè iraho le nanjotsoa’ areo haneñe; naran-drano le nampinome’ areo; niambahiny le nampihovae’ areo;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
nibolositse le nampisikine’areo; nisiloke le nitilihe’areo; ie tam-porozò ao le nimb’ amako nahareo.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
Le hoe ty hatoi’ o vañoñeo: O Talè, ombia ty nahatreava’ay Azo saliko te nahaanjañ’ azo? ndra taliñiereñe te nampikama’ay rano?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
nibongy t’ie sinalo’ay?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
natindry t’ie nitilihe’ay, tambalabey te nomb’ ama’o ao?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Hoe ty hatoi’ i Mpanjakay am’iareo: Eka! to t’itaroñako te, ndra mbia’ mbia nanoe’ areo amo misotry retiañe, ndra amo kedekedeke retoañe, le nanoe’ areo amako.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
Le hoe ka ty hanoe’e amo an-kavia’eo: Misitaha amako ty fokompatse, mb’ amy afo tsy modoy, mb’amy toetse kinotepe ho anahareo naho i mpañìnjey vaho o anjeli’eoy. (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
amy te nikerè iraho, fe tsy nifahana’ areo, naran-drano fe tsy nampinòme’ areo,
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
niambahiny fe tsy nampizilihe’ areo, nihalo fe tsy nampisikine’ areo, narare vaho tan-drohy ao fe tsy nitilihe’ areo.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
Le hoe ty hatoi’ iareo: Ombia ty nifankanjoa’ay ama’o, ry Talè, te nisaliko, taliñiereñe ndra mpañavelo, nibongy, nisiloke ndra am-balabey ao le tsy tama’o nañimb’Azo zahay?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
Inao ty hatoi’e: Taroñeko ama’ areo, ndra mbia’ mbia tsy nanoe’ areo ami’ty raike amo poie’e retiañe, ndra amo kedekede retoañe le tsy nanoe’ areo amako.
