Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
Thanne the kyngdoom of heuenes schal be lijk to ten virgyns, whiche token her laumpis, and wenten out ayens the hosebonde and the wijf;
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
and fyue of hem weren foolis, and fyue prudent.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
But the fyue foolis token her laumpis, and token not oile with hem;
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
but the prudent token oile in her vessels with the laumpis.
5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
And whilis the hosebonde tariede, alle thei nappiden and slepten.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
But at mydnyyt a cryy was maad, Lo! the spouse cometh, go ye oute to mete with him.
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
Thanne alle tho virgyns risen vp, and araieden her laumpis.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
And the foolis seiden to the wise, Yyue ye to vs of youre oile, for oure laumpis ben quenchid.
9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
The prudent answeriden, and seiden, Lest perauenture it suffice not to vs and to you, go ye rather to men that sellen, and bie to you.
10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
And while thei wenten for to bie, the spouse cam; and tho that weren redi, entreden with him to the weddyngis; and the yate was schit.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
And at the last the othere virgyns camen, and seiden, Lord, lord, opene to vs.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
And he answeride, and seide, Treuli Y seie to you, Y knowe you not.
13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Therfor wake ye, for ye witen not the dai ne the our.
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
For as a man that goith in pilgrimage, clepide hise seruauntis, and bitook to hem hise goodis;
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
and to oon he yaf fyue talentis, and to another tweyne, and to another oon, to ech after his owne vertu; and wente forth anoon.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
And he that hadde fyue besauntis, wente forth, and wrouyte in hem, and wan othere fyue.
17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
Also and he that hadde takun tweyne, wan othere tweyne.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
But he that hadde takun oon, yede forth, and dalf in to the erthe, and hidde the money of his lord.
19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
But after long tyme, the lord of tho seruauntis cam, and rekenede with hem.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
And he that hadde takun fyue besauntis, cam, and brouyte othere fyue, and seide, Lord, thou bytokist to me fyue besauntis, loo! Y haue getun aboue fyue othere.
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
His lord seide to hym, Wel be thou, good seruaunt and feithful; for on fewe thingis thou hast be trewe, Y schal ordeyne thee on manye thingis; entre thou in to the ioye of thi lord.
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
And he that hadde takun twey talentis, cam, and seide, Lord, thou bitokist to me twey besauntis; loo!
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Y haue wonnen ouer othir tweyne. His lord seide to him, Wel be thou, good seruaunt and trewe; for on fewe thingis thou hast be trewe, Y schal ordeyne thee on many thingis; entre thou in to the ioie of thi lord.
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
But he that hadde takun o besaunt, cam, and seide, Lord, Y woot that thou art an hard man; thou repist where thou hast not sowe, and thou gederist togidere where thou hast not spred abrood;
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
and Y dredynge wente, and hidde thi besaunt in the erthe; lo! thou hast that that is thin.
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
His lord answeride, and seide to hym, Yuel seruaunt and slowe, wistist thou that Y repe where Y sewe not, and gadir to gidere where Y spredde not abrood?
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
Therfor it bihofte thee to bitake my money to chaungeris, that whanne Y cam, Y schulde resseyue that that is myn with vsuris.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Therfor take awei fro hym the besaunt, and yyue ye to hym that hath ten besauntis.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
For to euery man that hath me schal yyue, and he schal encreese; but fro hym that hath not, also that that hym semeth to haue, schal be taken awey fro him.
30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
And caste ye out the vnprofitable seruaunt in to vtmer derknessis; ther schal be wepyng, and gryntyng of teeth.
31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
Whanne mannus sone schal come in his maieste, and alle hise aungels with hym, thanne he schal sitte on the sege of his maieste;
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
and alle folkis schulen be gaderid bifor hym,
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
and he schal departe hem atwynne, as a scheeperde departith scheep from kidis; and he schal sette the scheep on his riythalf, and the kidis on the lefthalf.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Thanne the kyng schal seie to hem, that schulen be on his riythalf, Come ye, the blessid of my fadir, take ye in possessioun the kyngdoom maad redi to you fro the makyng of the world.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
For Y hungride, and ye yauen me to ete; Y thristide, and ye yauen me to drynke; Y was herboreles, and ye herboriden me;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
nakid, and ye hiliden me; sijk, and ye visitiden me; Y was in prisoun, and ye camen to me.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
Thanne iust men schulen answere to hym, and seie, Lord, whanne siyen we thee hungry, and we fedden thee; thristi, and we yauen to thee drynk?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
and whanne sayn we thee herborles, and we herboreden thee; or nakid, and we hiliden thee?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
or whanne sayn we thee sijk, or in prisoun, and we camen to thee?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
And the kyng answerynge schal seie to hem, Treuli Y seie to you, as longe as ye diden to oon of these my leeste britheren, ye diden to me.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
Thanne the kyng schal seie also to hem, that schulen be on his lefthalf, Departe fro me, ye cursid, in to euerlastynge fijr, that is maad redi to the deuel and hise aungels. (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
For Y hungride, and ye yauen not me to ete; Y thristide, and ye yauen not me to drynke;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
Y was herborles, and ye herberden not me; nakid, and ye keuerden not me; sijk, and in prisoun, and ye visitiden not me.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
Thanne and thei schulen answere to hym, and schulen seie, Lord, whanne sayn we thee hungrynge, or thristynge, or herboreles, or nakid, or sijk, or in prisoun, and we serueden not to thee?
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
Thanne he schal answere to hem, and seie, Treuli Y seie to you, `hou longe ye diden not to oon of these leeste, nether ye diden to me.
