Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
Acunkäna, Khankhaw Pe cun nglamica xa, ami meiim jah ceh lü ca mbumki a na do khaia, citkie üng tängki ni.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
“Mhma cun am cingcai u, akce mhma ta cingcaikie.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
“Am cingcaikie cun ami meiim cehpüi u lü meitui um üng am ceheisih u.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
“Acunsepi, akcinge cun ami meiim üng meitui a bea thea um üng meitui abe ceheisihkie.
5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
“Ca mbumki am pha law nai se, ami van ngam u lü ipeikie.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
“Mthan nglunga, ‘Ca mbumki law ve, law lü do law ua,’ ti lü ngpyang kthai ngthang lawki.
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
“Nglamica he cun ami van xak law u lü ami mei ime jah pyaneikie.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
“Am cingcaikie naw, ‘Akcinge üng nami meitui jah pe lawca ua, kami meiim thi law hlü ve’ ami ti.
9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
“Akcinge naw, ‘Kaa, keimi ja nangmia phäh meitui am khäk hlü ve. Cit lü namimäta phäh va khyäiei ua’ ami ti.
10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
“Acunüng, meitui khyäi khai hea ami va ceh k’um üng, ca mbumki law lü meitui taki he cun am atänga ca mbumnaka jah lutpüi lü ksawh ami khaih u.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
“Acunkäna, nglamica kce he pi law hnga u lü, ‘Bawipa aw, Bawipa aw, lut law hnga vang ung’ ami ti.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
“Ani naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, nangmi am ning jah ksing nawng’ a ti.
13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
“Ia kcün ja amhnüp üng Khyanga Capa law be khai ti, am nami ksingkia kya se, a na ngcüngceiei ua.
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
“Khankhaw Pe cun khyang mat kdunglawng hü khai naw a mpyae jah khü lü a khawhkhyeme jah mceisaki am tängki ni.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
“Ami khyaihnak üng ngkäkia, mat üng ngui thawng mhma, mat üng thawng nghngih ja mat üng thawng at cima jah pe hüt lü kdung hüki.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
“Thawng mhma yahki naw ta cit ktäi lü a ngui cun am kungpang hü lü thawng mhmaa a pungsak.
17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
“Acukba bäa thawng nghngih yahki naw pi thawng nghngiha a pungsak.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
“Cunüngpi, thawng mat yahki naw ta amahpa ngui cun cehpüi lü mdek k’uma a va cümin.
19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
“Khawvei angsawk käna ami mahpa law be lü a jah pet hüt nguia mawng a jah kthäh.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
“Thawng mhma yahkia mpya naw ta a yaha ngui thawng mhma lawpüi lü, ‘Ka mahpa aw, thawng mhma na na pet hüt; tenga, thawng mhma ka yahsih ni’ ti lü a msum be.
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
“Amahpa naw, ‘Daw ve, nang hin daw lü sitihkia mpya ni; apica üng na sitihkia kyase, kei naw khawhaha ka ning ap khai ni. Law lü na mahpaa dä ayüma jekyaia’ a ti.
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
“Acunüng, thawng nghngih yahki pi law hnga lü a yaha ngui thawng nghngih lawpüi lü, ‘Ka mahpa aw, thawng nghngih na na pet hüt; tenga, thawng nghngih ka yahsih ni’ a ti.
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
“Amahpa naw, ‘Daw ve, nang hin daw lü sitihkia mpya ni; apica üng na sitihkia kyase, kei naw khawhah ka ning ap khai ni. Law lü na mahpaa dä ayüma jekyaia’ a ti.
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
“Thawng mat yahki pi law lü, ‘Ka mahpa aw, nang cun na khaki, am na sawnaka na atki, mci am na phuhnakaa pi na mcunki’ ti ka ksingki.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
“Acunakyase kyühei lü, ka va citki naw mdek k’uma ka k’uhin ni. Tenga, acuna mä se na ka bi bea,” a ti.
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
“Amahpa naw, ‘Nang mpya kse, mpya kdam! Am ka sawnaka ka atki, mci am ka phuhnaka ka mcunki’ ti na ksingki am niki aw?
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
“Ka ngui cun ngui cümnak ima jah va kpuki se, ka law be üng ka ngui pung se ka yah be vai sü.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
“Tuh ta, hina veia ngui la be lü ngui thawng xa taki üng pe ua.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
“Isetiakyaküng, khawkän yah thei lü taki üng, a tak law dämdäm vaia pet sih vai. Cunüngpi, i pi am ta lü am sui theiki üng, a takca naküt huh be vai.
30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
“Ia pi am ngmangnaka mpya, anghmüpnak, kpunga va xawt tawn hü ua. Acuia khuikha mpyensetnak am mnicui hakyet lü ve khai,’ ti lü a jah mtheh.
31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
“Khyanga Capa cun Sangpuxanga mäiha a khankhawngsä ngcime am atänga a law be üng, a Bawingawhnak üng ngaw khai.
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
“A maa, khyang mjü naküt ngcun law khaie. Acunüng toksäm naw a toe mee ksung üngkhyüh a jah mtaia kba khyang mjü naküt cun jah mtai law khai.
33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
“Khyang ngsungpyune cun a khet da jah ta lü, akce he cun a kcawng da jah ta khai.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
“Acunüng, Sangpuxang naw a khet da kae üng, ‘Law ua, ka pa naw dawkyanak am a ning jah kbe, khawmdek angtüi üngkhyüh nami phäha pyan päng Khankhaw Pe cen ka na ua.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
‘Ei ka cawi üng na na tumbeiki; tui ka xai üng tui na na peki; Khina ka kya üng pi na ima na na khin naki;
36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
‘Suisak kpuma ka ve üng, nami na msuimsaki; am ka phetyai üng, nami na msümcei büktengki; thawng ima ka ve üng pi, ka veia nami lawki he,’ ti law khai.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
“Khyang ngsungpyune naw, ‘Bawipa aw, itüh üng ei cawiki se ning hmu u lü, kami ning mbei ni? Itüh üng tui xaiki se tui kami ning tu ni?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
‘Itüh üng, khina kya lü, kami ning khinnak ni? Itüh üng suisak kpuma veki se, kami ning msuimsak ni?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
‘Itüh üng am phetyai lü thawng ima veki se, kami ning bükteng law ni? ami ti.
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
“Sangpuxang naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, hina ka hnükläke üngka akdikca säiha khana nami bi naküt cun keia phäh nami bi ni,’ ti law khai.
41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
“Acunkäna, a kcawng da kae üng, ‘Pamhnama yünsenak khameikie aw, Khawyam ja a khankhawngsä hea phäha pyang mulaia ka venak üngkhyüh cit ua. (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
‘Isetiüng, ei ka cawi üng, ei am na mbei uki; tui xai üng se, awk vai tui am na pe uki;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
‘Khina ka kyak üngpi am nami na khinaki; suisak kpuma ve üng se, am nami na msuimsaki; am ka phetyai lü thawng ima ka um üng pi, am nami na bükteng lawki.’
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
“Acunüng, amimi naw, ‘Bawipa aw, itüh üng ei cawi lü, tui ngaih lü, khina kya lü, akpuma na ve, am phetyai lü thawng ima veki se, ning hmu u lü, am kami ning kueiki ni?” ti law khaie.
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
“Sangpuxang naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, hina akdikca kuei vai nami hai cun Kei nami na haia kyaki,’ ti lü, jah msang be.
