Matouš 24
1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
Pak Ježíš vyšel z chrámu. Učedníci ho dostihli a poukazovali mu na velkolepost staveb v chrámu.
2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Ale on jim řekl: „Vidíte to všechno? Pamatujte si, že to bude naprosto zničeno, nezůstane kámen na kameni.“
3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? (aiōn g165)
„Kdy se to stane?“vrátili se k Ježíšovým slovům učedníci, když se posadili na Olivové hoře. „Které události ohlásí tvůj příchod a konec světa?“ (aiōn g165)
4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, nenechte se někým oklamat.
5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.
Někteří se prohlásí za vykupitele a svedou mnohé tím, že budou tvrdit: ‚Já zachráním svět.‘
6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.
Když uslyšíte o válkách daleko i blízko, nebojte se. Ty musí přijít, ale nebude to ještě konec.
7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.
Národy se znepřátelí a státy se budou vzájemně napadat. Na mnoha místech vypukne hlad, rozšíří se nemoci a nastanou přírodní katastrofy.
8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.
Ale to bude jen počátek hrůz.
9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
Tehdy budete pro víru ve mne všude nenáviděni, trýzněni i zabíjeni.
10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.
Mnozí toto násilí nevydrží, zradí víru i své spolubratry a navzájem se budou nenávidět.
11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.
Objeví se také nemálo falešných proroků, jimž mnozí podlehnou.
12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.
Na světě se natolik rozmůže zlo, že udusí lásku mnohých.
13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.
Ale ten, kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.
14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.
Než však nastane konec, musejí se lidé všech národů dovědět potěšující zprávu, že Bůh v tomto světě vládne, zve všechny k sobě a plně uplatní svou moc.
15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj, )
Až uvidíte, že Jeruzalému hrozí zneuctění od pohanů, jak to předpověděl prorok Daniel,
16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.
pak utečte z Judska do hor;
17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.
kdo bude mimo dům nebo při práci, ať se pro nic domů nevrací.
18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.
19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.
Zle na tom budou v těch dnech těhotné a kojící ženy.
20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.
Modlete se, aby váš útěk nepřišel v zimním období dešťů nebo v době sobotního klidu.
21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.
Přijde velké utrpení, jaké dosud nebylo a už nebude. Ale kvůli svému lidu Bůh to těžké období zkrátí. Kdyby tak neučinil, žádný by to nepřečkal.
22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.
23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.
Uslyšíte-li: ‚Tady je Kristus, nebo tam je, ‘nevěřte.
24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo, ) také i vyvolené.
Vystoupí totiž falešní Kristové a proroci a předvedou tak ohromující a přitažlivé činy, že by málem na svou stranu získali i moje vyvolené.
25 Aj, předpověděl jsem vám.
Pamatujte na tato má varování.
26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.
A tak když vám budou říkat, že Kristus je už zde, v pustině nebo v úkrytu, nevěnujte tomu pozornost, ani se nechoďte o tom přesvědčit.
27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.
Skutečný příchod Syna člověka bude viditelný jako blesk, který proletí celou oblohou od východu k západu.
28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.
Znamení jeho příchodu se budou hromadit, tak jako se rozrůstá hejno supů kroužících nad kořistí.
29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.
A hned po tom velkém utrpení se zatmí slunce a měsíc a nastane neobvyklý pohyb nebeských těles.
30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
Pak se objeví poslední signály mého příchodu na obloze. Všichni lidé budou zděšeni a uvidí mne přicházet s mocí a velkou slávou.
31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.
Pošlu své posly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí mé věrné ze všech světových stran.
32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
Poučte se z tohoto přirovnání: Když se větve fíkovníku nalévají mízou a nasazují listy, víte, že brzy bude léto.
33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.
Podobně když uvidíte, že se plní, co jsem předpověděl, poznáte, že jsem blízko, ve dveřích.
34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
Říkám vám, že lidstvo nevyhyne a dočká se splnění všech těchto věcí.
35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Nebe a země pominou, ale moje slova budou platit věčně.
36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
Ten den a hodinu nezná nikdo, ani andělé v nebi. Pouze sám Otec to ví.
37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
Můj druhý příchod bude připomínat dobu Noeho.
38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
Lidé tehdy na nic nedbali, starali se jen o jídlo a pití, ženili se, vdávaly se až do dne, kdy Noe vstoupil do korábu.
39 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.
Potopa je zachvátila, ačkoliv nevěřili, že by se něco takového mohlo stát. Tak to bude i při mém příchodu.
40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.
Dva budou spolu pracovat na poli, jeden z nich bude vzat, druhý zanechán.
41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.
Dvě ženy budou pracovat v jedné domácnosti, jedna bude vzata, druhá zanechána.
42 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
A tak buďte připraveni, protože nevíte, kdy váš Pán přijde.
43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.
Je jasné, že kdyby hospodář věděl, že v noci přijde zloděj, byl by vzhůru a zabránil by vloupání.
44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.
Stejně i vy musíte být na můj příchod stále připraveni. Přijdu, kdy se toho nenadějete.
45 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
Jak se chová věrný a prozíravý služebník, kterého pán pověřil správou služebnictva?
46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
Pochválen bude tehdy, když pán při svém návratu shledá, že věrně plnil svěřené povinnosti.
47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Takového pak ustanoví správcem celého svého majetku.
48 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,
Špatný služebník by si řekl: ‚Pán dlouho nejde, ‘
49 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,
začal by týrat své druhy a hodovat s opilci.
50 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.
Tu se pán neočekávaně vrátí a potrestá ho jako nejhoršího podvodníka. Nezbude mu nic než zoufalství.“
51 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
