Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Junmul chik ri Jesús xuchapleꞌj tzijonem kukꞌ ri winaq xukoj kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, xubꞌij:
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
Ri ajawarem rech ri kaj kajunumataj rukꞌ ri jun taqanel ri xubꞌan jun nimaqꞌij rumal ri kꞌulanem rech ri ukꞌojol.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
Xuꞌtaq bꞌik ri e patanil taq rech chikisikꞌixik ri winaq ri e sikꞌital pa ri nimaqꞌij, we winaq riꞌ man xkaj taj xebꞌek pa ri nimaqꞌij.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Kꞌa te riꞌ xuꞌtaq chi bꞌik nikꞌaj e rajchakibꞌ xubꞌij chike: Chibꞌij chike ri e qasikꞌim chi xutzir le wa. Xinkamisaj ri e nuwakax, ronojel xutzirik. Chixpetoq pa we nimaqꞌij riꞌ.
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
Ri winaq man xkilij ta ri sikꞌinik ri xya chike xane ri jun xeꞌ pa ri uchak pa ri rulew, ri jun chik xeꞌ pa ri ukꞌay.
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
Ri nikꞌaj chik xeꞌkichap ri ajchakibꞌ, xkibꞌan kꞌax chike kꞌa te riꞌ xeꞌkikamisaj.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
Ri taqanel xyakataj royawal. Xuꞌtaq bꞌik ri e rajchꞌoꞌjabꞌ chikikamisaxik ri e kamisanelabꞌ xuqujeꞌ chuporoxik ri kitinimit.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Kꞌa te riꞌ xubꞌij chike ri e rajchakibꞌ: “Xutzir ri wa rech nimaqꞌij, are kꞌu ri xeꞌnsikꞌij man taqal ta chike xeꞌnsikꞌij.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Jix pa taq ri uchꞌuꞌk ri bꞌe, jibꞌisikꞌij loq ri winaq ri kiꞌriqo.”
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Jeriꞌ xebꞌe ri patanijelabꞌ pa taq ri bꞌe xebꞌe chikimulixik konojel ri winaq ri xeꞌkiriqo, e kꞌo utz taq winaq chike xuqujeꞌ e kꞌo itzel taq winaq, xaq jeriꞌ xnoj ri ja pa ri nimaqꞌij rech kꞌulanem.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Are xok bꞌik ri nim taqanel chikilik ri e sikꞌital pa ri nimaqꞌij, xril jun achi ri man ukojom taj ri atzꞌyaq rech nimaqꞌij rech kꞌulanem.
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Xubꞌij che: “Ala, ¿jas che xatok la at waral man akojom taj awatzꞌyaq rech ri nimaqꞌij rech kꞌulanem?” Ri achi xaq xuta ri xbꞌix che.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Ri nim taqanel xubꞌij chike ri e patanil re: “Chijatꞌij le uqꞌabꞌ xuqujeꞌ le raqan, chiwesaj bꞌik, chikꞌyaqa bꞌik pa ri qꞌequꞌmal, chilaꞌ kꞌo wi na oqꞌej xuqujeꞌ qutꞌutꞌem ware.”
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Jeriꞌ rumal sibꞌalaj e kꞌi e sikꞌitalik, xa kꞌu xaq e jujun e chaꞌtalik.
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Xebꞌe kꞌu ri fariseos, xkitzukuj jas kibꞌan che ukojik jun kꞌaꞌmabꞌal che ri Jesús rukꞌ ri kubꞌij chike.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Xeꞌkitaq bꞌik e jujun kitijoxelabꞌ e kachiꞌl ri herodianos, xeꞌkibꞌij che ri Jesús: Ajtij, qetaꞌm chi lal jun achi tzꞌaqat, xuqujeꞌ saq kabꞌan la chukꞌutik ri ubꞌe ri Dios man are ta kabꞌan la ri kakibꞌij ri winaq, rumal cher man are ta kil la ri kekaꞌy ri winaq.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Bꞌij bꞌa la chaqe: ¿La taqalik kaqatoj ri alkabal che ri César ri taqanel pa Roma o man taqal taj?
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Ri Jesús retaꞌm ri itzel taq kichomanik rumal riꞌ xubꞌij chike: Kawach taq winaq, ¿jas che kiwaj kikoj kꞌaꞌmabꞌal pa ri nubꞌe?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Chikꞌutumpe jun pwaq tojbꞌal rech ri alkabal. Ri winaq xkikꞌut jun pwaq choch.
20 I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
Ri Jesús xuta chike: ¿Jachin ajchoqꞌe we palajaj xuqujeꞌ we tzꞌibꞌ riꞌ?
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Ri winaq xkibꞌij: Rech ri César. Ri Jesús xubꞌij chike: Chiya che ri César ri rech ri César, xuqujeꞌ chiya che ri Dios ri rech ri Dios.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Are xkita ri xbꞌix chike: Sibꞌalaj xemayijanik, xkitzaq kanoq ri Jesús, xebꞌek.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Che ri qꞌij riꞌ ri Saduceos, ri kakibꞌij chi maj kꞌastajibꞌal wach, xeqet rukꞌ ri Jesús, xkita jun kꞌotbꞌal chiꞌ che, xkibꞌij:
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Ajtij, ri Moisés xukꞌut kanoq chiqawach, we kꞌo jun achi kakꞌuliꞌk, kꞌa te riꞌ kakamik maj kꞌu kan e ralkꞌwaꞌl rukꞌ ri rixoqil, ri rachalal ri achi ri xkamik kakꞌuliꞌk kan rukꞌ ri rixoqil ri rachalal, rech kekꞌojiꞌ rijaꞌl ri rachalal.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Chiqaxoꞌl uj xekꞌojiꞌ e wuqubꞌ alaxik. Ri nabꞌyal xkꞌuliꞌk, kꞌa te riꞌ xkamik, maj e ralkꞌwaꞌl xekanaj kanoq rukꞌ ri rixoqil, rumal riꞌ xkꞌuliꞌ kanoq ri rachalal rukꞌ ri rixoqil.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Jeꞌ xkꞌulmataj rukꞌ ri ukabꞌ, ri urox, kꞌa xtoꞌtaj rukꞌ ri wuqubꞌ alaxik. Konojel xekꞌuliꞌ rukꞌ ri ixoq, xekam kꞌu bꞌik maj jun xuya kanoq ralkꞌwaꞌl rukꞌ ri ixoq.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Kꞌisbꞌal rech xkam bꞌik ri ixoq.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Are kuriq ri qꞌij rech kꞌastajibꞌal wach ¿jachin chike we wuqubꞌ achyabꞌ riꞌ rachajil we ixoq, rumal cher konojel xekꞌuliꞌ rukꞌ?
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri ix ix sachinaq rumal man iwetaꞌm taj ri tzꞌibꞌatalik xuqujeꞌ ri ukwinem ri Dios.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Pa ri kꞌastajibꞌal wach man kekꞌuliꞌ taj chi ri winaq, xuqujeꞌ man keya ta xuqujeꞌ pa kꞌulanem, xane jer kuꞌx angelibꞌ ri e kꞌo pa ri kaj.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
Are kꞌu ri kꞌastajibꞌal wach ke ri kaminaqibꞌ, ¿la man isikꞌim ri xubꞌij ri Dios chiꞌwe ojer?
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
In riꞌ, ri in uDios ri Abraham, ri Isaac, xuqujeꞌ ri Jacob. Ri Dios man kiDios taj kaminaqibꞌ xane kiDios e kꞌaslik taq winaq.
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Are xkita ri winaq ri xubꞌij ri Jesús, xemayijanik che ri ukꞌutuꞌn.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Ri fariseos are xkita ri xubꞌij ri Jesús chike ri e saduceos, xkimulij kibꞌ rech kakikoj chi jun kꞌaꞌmabꞌal che ri Jesús.
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Jun chike ri fariseos ri qas retaꞌm ri taqanik xubꞌan jun kꞌotbꞌal chiꞌ che ri Jesús, rech kukoj jun kꞌaꞌmabꞌal che xubꞌij:
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
Ajtij, ¿pa ri utaqanik ri Moisés, jachin chike ri taqanik ri sibꞌalaj nim uqꞌij?
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Ri Jesús xubꞌij che: Chaloqꞌaj ri Ajawxel ri aDios rukꞌ ronojel awanimaꞌ, rukꞌ ronojel akꞌuꞌx, xuqujeꞌ rukꞌ ronojel achomanik.
38 To jest přední a veliké přikázání.
Are waꞌ ri nabꞌe taqanik xuqujeꞌ nim uqꞌij chikiwach ronojel ri nikꞌaj chik.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ri ukabꞌ taqanik xaq raj junam rukꞌ we nabꞌe: Chaloqꞌaj ri ajil tzꞌaqat, jacha ri kabꞌan chuloqꞌaxik awibꞌ at.
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
Pa ukobꞌchal we taqanik riꞌ kꞌo wi ronojel ri kubꞌij ri taqanik xuqujeꞌ ronojel ri kitzijom loq ri e qꞌalajisal taq utzij ri Dios.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Ri fariseos kimulim kibꞌ are xuta ri Jesús chike:
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
¿Jas kichomaj ix chirij ri Cristo? ¿Ralkꞌwaꞌl jachinaq? Ri fariseos xkibꞌij che: Ralkꞌwaꞌl ri David.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
¿Jas kꞌu che ri David nojinaq che ri Uxlabꞌixel xubꞌij Ajawxel che? Are xubꞌij:
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
Xubꞌij ri Ajawxel che ri wajaw: chattꞌuyul pa ri nuwiqiqꞌabꞌ kꞌa keꞌnya na konojel ri akꞌulel pa awaqan.
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Ri David we kubꞌij “wajaw” che ri Mesías ¿jas ta kꞌu che riꞌ ukꞌojol?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
Xa ta ne jun xkwinik xutzalij uwach ri xubꞌij ri Jesús, xa ta ne jun tzij xkibꞌij che, tzi che ri qꞌij riꞌ maj chi jun karaj kubꞌan kꞌotbꞌal chiꞌ che ri Jesús.
